Nevzhlednými popelkami jsou bývalé pražské sqauty. Na rozdíl od pohádky však nic nenasvědčuje tomu, že by se i budovy dočkaly krásy. Po tom, co roky chátraly, se v nich na čas usadili squatteři, ti byli později vždy vyvedeni policií a od té doby se s ruinami příliš neděje.

U objektu Šatovka není vytvořen podrobnější investiční plán

Naposledy opustili na začátku loňského roku squatteři usedlost Šatovka, po necelém měsíci, co do ní přišli. „Radnice se před rokem se squattery dohodla s tím, že má s budovou plány. Žádné kroky ale doposud neučinila, není vytvořen žádný podrobnější investiční plán, což je špatně," zlobí se opoziční zastupitel Prahy 6 Jan Sládek (Zelení).

Podle mluvčího městské části Martina Churavého zvažuje radnice udělat z usedlosti domov pro seniory, denní stacionář či léčebnu dlouhodobě nemocných. Objekt byl již v minulosti připravován pro přeměnu právě za tímto cílem. Zatím však nebyl vypracován žádný projekt. Kdy by mělo k opravě dojít, není jasné.

Čtěte také: Kliniku mají aktivisté vyklidit, řekl soud. Zatím nepravomocně 

Vila Milada patří státu 

Podobný osud mají i další budovy, které se staly na čas squaty. Na projekt čekají bývalé lázně na Albertově, košířská usedlost Cibulka nebo vila Milada, jež na rozdíl od dvou zmíněných objektů nepatří soukromému vlastníkovi, ale státu.

„Není možné, aby vila Milada dále chátrala, protože by její špatný technický stav mohl začít ohrožovat naše občany," uvedl loni v září starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD).

Aktivisté mohou objektu pomoct tím, že se o něj starají 

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Zelení) by bylo lepší, kdyby policie nevyklízela squattery z domů, když není připraven žádný projekt na opravu budovy. S ohledem na zahraniční praxi pak uvádí, že squatteři mohou objektu pomoci tím, že se o něj starají a ten tak dále nechátrá.

Podle ní a jejího stranického kolegy Sládka by pak pomohla zákonná úprava squattingu. Jakmile by majiteli hrozilo, že se mu lidé legálně usadí v nemovitosti, jež léta chátrala, bude se tomu snažit předejít a dům opraví.

Třetím důvodem je historická zkušenost s vyvlastňováním 

Aby k něčemu takovému došlo, měl by se nejdřív zlepšit špatný vztah veřejnosti ke squattingu. Za něj podle Sládka mohou tři věci. „Jednak veřejné mínění, jež je výrazně vychýlené na stranu majitele. Potom mediální obraz sqauttera, který je vnímán jako vandal a vetřelec," popisuje politik a sociolog Sládek.

Třetím důvodem je pak historická zkušenost s vyvlastňováním, kdy jsou podle Sládka „jakoby v sebeobraně neustále zdůrazňována práva vlastníků, ale zapomíná se na jejich povinnosti."

Squatty v Praze. Infografika. Zdroj: Redakce

 Čtěte také: Za loňský žhářský útok na centrum Klinika policie nikoho neobvinila