Na inkriminované místo jsem se dostavil v určený čas na základě jednoduchého elektronického formuláře.

Před vstupem do první „unimobuňky“ mi slečna asistentka ochotně pomohla s vyplněním kontaktních údajů a specifikací objednávky. Tři minuty po příchodu jsem stál u administrativní přepážky, kde dva pracovníci vyřizovali platby samoplátců, respektive přijímali žádanky od lékařů, proplácené pojišťovnami. V převaze byli lidé se žádankami, což mi potvrdil později koordinátor odběrového místa Ondřej Řepík.

Za další dvě minuty už jsem seděl na židli v dalším kontejneru s hlavou zakloněnou dozadu a mladá žena navlečená do ochranného obleku mi prohnala nosem úzkou dlouhou tyčku skrz naskrz. „Bude to trochu nepříjemné, ale nebolí to, spíše lechtá. A trvá to chviličku,“ snažila se mě uklidnit Anna Šuláková.

Jejím slovům jsem dal po chvíli za pravdu žádný dramaticky nepříjemný vjem se nedostavil.

Ze zvědavosti jsem si nechal udělat ještě „rapid test“ na přítomnost protilátek, odhalující s určitou mírou chybovosti, jestli člověk v posledním čtvrtroce prošel nákazou koronavirem bez povšimnutí. „Zájem o tento test je u nás výrazně menší,“ vysvětlovala Šuláková.

Odkazy na protokoly s výsledky obou vyšetření jsem obdržel e-mailem během několika málo hodin s výsledkem „negativní“ v obou případech.

Čekací doby jsou minimální

Podle koordinátora Ondřeje Řepíka je fungování odběrového místa na „Kulaťáku“ od jeho zprovoznění před více než dvěma týdny bezproblémové. „A mohlo by být ještě hladší, kdyby lidé při vstupu namísto vyplňování papírového formuláře více využívali možnosti načtení QR kódu přes mobilní telefon.

I tak jsou pětiminutové rozestupy mezi objednanými optimální a čekací doby jsou žádné nebo minimální,“ upřesnil Řepík. Jeho tým obslouží během desetihodinové provozní doby většinou kolem 120 až 130 lidí, přičemž většinou uspějí i jednotlivci, kteří dorazí bez objednání.

„Jsem hrdý na mé kolegy, což jsou většinou velmi mladí lidé. Například práce zdravotníků zahrnuje nejen technické vykonávání odběrů, ale i přesvědčování malých dětí, aby se mírně nepříjemného zákroku nebály a byly v klidu,“ svěřil se Řepík, podle kterého je toto největší výzvou u šesti až desetiletých dětí.

V metropoli je aktuálně přes čtyři desítky „testovacích míst“ na onemocnění covid-19. Jejich přehled najdete na webu covid.praha.eu, kde je též interaktivní mapa s napojením na rezervační systémy.

Podle Ondřeje Řepíka jsou nejnáročnější z hlediska provozu odběry na Václavském náměstí a na letišti. „Není tam rezervační systém, jen lístky z pořadníku. Tudíž čekací dobu je tam obtížné předvídat. To jsou ale velmi specifická místa. Všude jinde je situace velmi dobrá,“ zdůraznil.

Největší poptávka je obecně po drive-in testování, při němž nevystupují testovaní lidé z auta. I tady už je ale většinou čekání několik dnů na nejbližší termín k rezervaci minulostí.

Urychlení umožnilo také zkrácení intervalů mezi odběry, k němuž přistoupily některé laboratoře.

Příprava stanice trvá několik měsíců

Náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly/STAN) tvrdí, že v metropoli dnes problém s testováním prakticky není. „V létě jsme nezaspali a systematicky jsme rozšiřovali síť testovacích míst. Příprava jednoho trvá několik měsíců. Nelze ho zařídit lusknutím prstu,“ doplnil Hlubuček, podle kterého investuje hlavní město do každé podpořené „odběrové stanice“ přibližně půl milionu korun. 

„V současné situaci je nutné se co nejvíce snažit odběrová místa přiblížit lidem a pomoci tak zmírnit styk zdravých a potenciálně nakažených osob,“ komentoval nedávné otevření nových odběrových míst ředitel GHC Genetics Viktor Furman.