Jedním z podnětů Prahy 1 pro nový územní plán hlavního města je přeměna Těšnova a jeho okolí. Díky tomu začíná diskuse nad budoucností území na hranici Praha 1 a 8, které ztratilo svou přitažlivost v polovině osmdesátých let, kdy musela být kvůli výstavbě severojižní magistrály odstraněna více než stoletá nádražní budova.

„Chceme městu navrhnout, aby se toto území změnilo na zastavitelnou plochu, což umožní budoucí rozvoj. V současnosti je vedené jen jako plocha se zbytkovou zelení,“ vysvětlil Deníku radní Prahy 1 Filip Dvořák, kterému by se líbilo, kdyby na Těšnově vyrostla replika historického nádraží, sloužící modernímu umění.

O návrat alespoň části monumentální stavby dlouhodobě usiluje Společnost o znovupostavení torza Denisova nádraží. Její zástupci navrhují, aby byla postavena přední fasáda hlavní budovy a za ní potom moderní prosklená hala.

Raději modernu než repliku

Podle Richarda Biegela z Klubu za starou Prahu je však návrat nádražní budovy nereálný, protože se nedochovaly její původní plány. „Lepší by tam bylo postavit moderní stavbu, která bude citlivě začleněna do okolní zástavby. Určitě by to ale neměla být další administrativní projekt, těch už je v této oblasti dostatek,“ sdělil Deníku.

Opětovné vybudování nádraží se nelíbí ani řediteli památkového odboru magistrátu Janu Kněžínkovi. Vytváření replik historických budov totiž není tradicí české památkové péče. „Obecně jsme proti zahušťování města. V souvislosti s tímto místem je mi sympatická představa spíše nějaké zeleně,“ řekl.

Radnice Prahy 1 chce rozpoutáním diskuse o budoucnosti. „Nemá smysl měnit územní plán kvůli jedné či dvěma stavbám. K úpravám by mělo dojít, až se schválí nějaká vize na základě architektonické soutěže,“ dodal radní Filip Dvořák.

Cílem jeobnovení přetržených vazeb

Ať už na Těšnově opět vyroste nádražní budova nebo ne, svému původnímu účelu určitě sloužit nebude. „Z pohledu železniční dopravy ve městě by zde nádraží nemělo žádný význam. Našimi prioritami jsou spíše železniční zastávky Podbaba, Kačerov, Černý Most a Malešice,“ uvedl Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.

Architekt Jana Sedlák, který už v minulosti vytvářel pro Prahu 1 i magistrát koncepci Těšnova, považuje za nejdůležitější poselství budoucích změn obnovení kontinuity pražského centra a Prahy 8, kterou nešetrně ukončila magistrála. Poničené místo podle něj potřebuje zásadní rehabilitaci. „Ať už tam bude zeleň nebo zástavba, celé to musí hlavně působit příjemně pro chodce, kteří tak ani nepostřehnou magistrálu,“ řekl.

Nádraží Těšnov

Bylo vybudováno v letech 1872 – 1875 jako konečná stanice tehdy dostavěné Rakouské severozápadní dráhy. Komplex novorenesančních budov byl považován za jednu z nejkrásnějších nádražních budov střední Evropy. Postupně se jmenovalo Severozápadní, Denisovo a Vltavské nádraží a také Praha – Těšnov. Osobní doprava na něm byla ukončena v roce 1972, nákladní o dvanáct let později. K odstranění kulturní památky došlo v roce 1985 kvůli výstavbě severojižní magistrály.