Pražští radní odmítli v březnu vydat výjimku ze stavební uzávěry pro projekt developera CWI Smíchov ze skupiny UDI Group. Developer se však s rozhodnutím smířit nehodlá. Na svých pozemcích mezi ulicemi Nádražní a Strakonickou plánoval vybudovat polyfunkční areál Office Center Strakonická a Bydlení u Císařské louky.

Firmě vadí, že pro stavby magistrátu a Správy železnic platí jiná pravidla, a požaduje zastavení prací na jejich projektech.

Ochranná pásma podle něj zasáhnou v podstatě třetinu celého Smíchova a ohrozí i stavbu Radlické radiály. „Terminál s ochranou spodní vody vůbec nepočítá. A jen za samotný projekt třímiliardové stavby má Praha zaplatit téměř 150 milionů korun, ty by po vyhlášení ochranných pásem vodního zdroje mohly přijít vniveč,“ řekl majitel UDI Group Radek Menšík.

Klíčová infrastruktura stejně jako v Bubnech

Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) se strategické projekty řídí jinými pravidly nehledě na vodní zdroj. „U velkých rozvojových území formálně stavební uzávěra stále platí, stejně jako na pozemcích CWI. Jedná se ale o celoměstsky významné záměry v oblasti technické a dopravní infrastruktury, jak je vymezují zásady územního rozvoje, a na ně se uzávěra nevztahuje,“ vysvětlil mluvčí IPR Marek Vácha.

„Kdyby tam město chtělo postavit cokoli jiného než dopravní infrastrukturu, tak by to postavit nemohlo,“ připomněl Marek Vácha. Podobná situace podle něj nastala v Bubnech, kde se řešila železnice mezi Výstavištěm a nádražím Bubny.

Že obřímu dopravnímu projektu za čtyři a půl miliardy korun nestojí nic v cestě, věří i náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). „Za hlavní město není v rámci terminálu Smíchov žádný problém s vodním zdrojem. Spíš se jedná o kampaň developera proti nám. Stavbu zastavovat rozhodně nemusíme,“ ujistil Scheinherr.

K pití pouze v nouzi

Podzemní stavba byla zkolaudována v roce 1995 s tím, že voda se může využívat pro technické účely i k pití. Spravuje ji dopravní podnik, který má v pod-zemí uložené náhradní zdroje elektřiny, které se neobejdou bez chlazení vodou. Což je v současné době také jediný účel, pro který se vodní dílo používá.

Podzemní voda je však určená i k pití lidem, kteří by se v případě havárie či katastrofy museli ukrývat v ochranném systému metra, minimální zásoba je stanovena na dvanáct litrů na osobu denně na dobu tří dnů.

Vydatnost vodního zdroje měla ověřit letos v březnu studie proveditelnosti od firmy Ochrana podzemních vod, kterou si u ní nechala vypracovat advokátní společnost Hlaváček & Partner na objednávku developera. CWI požadovala vybudovat nové monitorovací vrty a prověřit možnosti dlouhodobého využívání zdroje a jeho vydatnost. Podle magistrátu ale zásah do vodního díla nepřinese žádný efekt, naopak zvyšuje geotechnická rizika v celém území.

„Z hlediska stávající jednoúčelovosti této stavby, kterou je pouze zajištění vody pro technické centrum dopravního podniku, je považujeme za nepodstatné,“ píše v odborné zprávě developerovi Markéta Štalmachová, ředitelka odboru bezpečnosti magistrátu. Doporučuje však rozbory kvality vody.