Z toho jich studuje bezmála tisícovka (964) učitelů. Od letošního ledna by podle zákona kvůli nesplněným kvalifikačním podmínkám už nemohli učit.

Podle ministra školství Marcela Chládka by v některých regionech kvůli tomu mohla být ohrožena výuka. Což například hrozilo na Základní škole Burešova v Praze 8.

„Učitelé, kterých se nutné doplnění pedagogického vzdělání týká, již zahájili studium. V letošním roce se o přijetí na fakulty pokusí i ti, kteří předtím neuspěli. Jinými slovy, z naší školy k naší radosti neodejde ani jediný učitel," říká Ivo Mlejnecký, ředitel školy.

Zákon z roku 2004 ukládá pedagogům na mateřských, základních a středních školách, aby měli k 1. lednu 2015 učitelství vystudované nebo ho v té době samozřejmě minimálně studovali. Řada z nich ale vystudovala konkrétní obor, nikoli pedagogiku.

Současné přesné údaje zatím nejsou k dispozici. Podle mluvčí ministerstva Kláry Bílé se dosud neví, kolik učitelů dostalo ze zákona výjimku.

Martin Šmíd, ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Praze 7.„Z naší malé školy odchází pouze jedna družinářka. Doplnění vzdělání se týká ještě učitelky angličtiny, kterou jsme, v dobrém slova smyslu, studovat donutili. Jako kantor se vede výborně, nechceme o ni přijít,“ sdělil Martin Šmíd (na snímku), zkušený ředitel Základní školy T. G. Masaryka 
v Praze 7.

O tom, že si učitelé budou muset kvalifikaci doplnit, je podle ministerstva známo už deset let, zákon platí od roku 2004. Výjimku mají jen kantoři starší 60 let a ti, kteří měli k 1. lednu 2005 nejméně 15 let praxe.

Od třídní katedry 
k rýsovacímu prknu

V Praze a ve středních Čechách mají učitelé zase lepší šanci najít si zaměstnání 
s lepším platem než ve školství. „O kvalifikaci učitelů netřeba diskutovat. Vystudovala jsem pedagogickou fakultu a řadu let jsem třela bídu. Za dvacet tisíc hrubého nelze plánovat svou budoucnost, tak jsem ze školství odešla do soukromého sektoru. Doplnila jsem si technické vzdělání, působím teď jako lektorka a projektantka pro velké firmy,“ svěřila se Jana Ptáčková z Prahy 3.

Největší problém se očekává zejména u učitelů odborných předmětů, což jsou například vystudovaní inženýři bez pedagogického vzdělání. Tito kantoři, stejně jako učitelé cizích jazyků, by údajně mohli dostat ještě jednu časově omezenou výjimku na doplnění vzdělání.

Řada učitelů má ale k dalšímu studiu výhrady. Některým stačí k doplnění pouze 200hodinový kurz pedagogického minima, plné pětileté studium by ale měli absolvovat středoškoláci, kteří učí na základní či střední škole.

„Obecně vzato, když se dotyčný pedagog musí věnovat doporučenému studiu, pak ve škole chybí. Ředitel ho na nezbytně nutnou dobu musí nahradit jiným učitelem. Což do jisté míry zatěžuje i mzdové náklady,“ vysvětluje Ivo Mlejnecký. Což samozřejmě platí i pro dotyčné fakulty.

Ministerstvo školství se ale zavázalo, že vytvoří podmínky pro zajištění zvýšených nákladů pedagogických fakult, které jsou spojeny s navýšením kapacit a přijímacím řízením pro doplňující a rozšiřující studium.

Fakulty nenabízejí dost programů?

„Není řešením toto velké množství učitelů nahnat na současné pedagogické a učitelské fakulty. Nejen kvůli problémům s kapacitou, ale 
i proto, že to, co fakulty poskytují, není vždy to, co učitelé potřebují. Je třeba hledat, zda si potřebné znalosti a dovednosti nelze opatřit i jinde než na těchto fakultách, a měli bychom hledat i způsob, jak učinit součástí uznaného vzdělání i kvalifikaci získanou mimo formální instituce,“ myslí si Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Podle kritiků ani pedagogické fakulty nenabízely dost dálkových studijních programů pro učitele. Studium na vysoké škole lze navíc velmi těžko sloučit 
s prací ve škole.

Problém také je, že pedagogické studium je rozdělené na tříletý bakalářský program a navazující magisterské studium, přičemž ani po získání prvního titulu nesplňuje absolvent kvalifikační požadavky.