Na konci července, kdy měli doplatit zbývajících dvacet tisíc korun, jim stále chyběla více než půlka. „Rozhodli jsme se tedy, že si půjčíme. Bohužel to zpětně vnímám jako velkou chybu. Na zájezdu jsem si neodpočinula, stále jsme měla v hlavě, jak to budeme splácet, až přijedeme domů. Nakonec jsme na úrocích zaplatili další tisíce a splaceno jsme měli až za osm měsíců.“

Případ kuchařky Marie však není ojedinělý. Každoročně se kvůli letním prázdninám zadluží podle průzkumů společnosti KRUK dvě procenta Pražanů - tedy téměř 25 tisíc lidí. Před podobným zadlužením ale varuje na začátku prázdnin Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.

close Bezpečné léto s Deníkem. zoom_in „Půjčka na dovolenou představuje určitým způsobem nezodpovědný typ závazku, neboť půjčené peníze jsou vynaloženy bez budoucího zhodnocení. V porovnání například s půjčkami na rekonstrukci obydlí jsou značně neefektivní, neboť člověku nepřinesou dlouhodobě žádný prospěch.“

Cena dovolených a zájezdů se každoročně zvyšuje a s tím souvisí potřeba půjčovat si stále větší obnos peněz. Průměrná cena dovolené v letošním roce činí 13 tisíc korun.

Zrádné úroky

V případě půjček je nutné počítat s úroky v řádu tisíců korun, o které se půjčená suma podstatně navýší. Mnoho lidí přitom není schopno odhadnout svou skutečnou finanční situaci a mohou se při splácení půjček dostat do složité finanční situace.

close Citát Veroniky Kuřinové. zoom_in „Lidem, kteří plánují odjet v létě na dovolenou, doporučujeme, aby si nejprve podrobně zanalyzovali svůj domácí rozpočet a na základě toho si čestně řekli, zda si finančně náročnější dovolenou mohou dovolit či nikoliv. Pokud ne, je důležité si uvědomit, že existují různé alternativy, jak zajímavě strávit volný čas se svou rodinou a bez budoucích finančních závazků," uvedla Veronika Kuřinová.

Podle průzkumů se Pražané dále zadlužují kvůli nákupu domácích spotřebičů (21,7 procenta) a rekonstrukci bytu (21 procent). A jak vypadala v prvním čtvrtletí tohoto roku v hlavním městě typicky zadlužená osoba? „Byl to muž ve věku 43 let, který průměrně dluží částku ve výši 58 200 korun," prozradila Pražskému deníku Veronika Kuřinová.

Statistiky společnosti KRUK, která se zabývá správou pohledávek ve střední Evropě, pak ukazují, že v Praze žije 9,5 procenta zadlužených osob. Metropole je tak čtvrtým nejzadluženějším krajem v Česku (nejvíce zadlužených osob žije v Moravskoslezském kraji - až 14,2 procenta, naopak nejméně zadluženým krajem je Vysočina s 3,6 procenty). Stejný počet zadlužených osob žil v Praze také loni.

Zadluženější jsou muži

Průměrná dlužná částka v Praze činí 58 200 korun, což je po Ústeckém, Libereckém, Karlovarském a Jihočeském kraji pátá nejvyšší dlužná částka v rámci České republiky. Celorepublikový průměr je 54 500 korun. V minulém roce dlužili Pražané průměrně 60 tisíc korun, což je o 1 800 korun více než letos.

Ze sociodemografického hlediska jsou v Praze zadluženější muži (57,8 procenta), než ženy. Míra zadluženosti mužů nicméně oproti loňsku poklesla téměř o půl procenta. Průměrný věk zadlužených osob je 43 let.

Pokud člověk správně neodhadne svoji situaci a dostane se do dluhů, je nutné okamžitě kontaktovat věřitele a domluvit se na podmínkách splacení dluhu ve splátkách přizpůsobených finančním možnostem zadlužené osoby. „Důležité je nevyhýbat se kontaktu se správcem pohledávky. Ukážeme tím věřiteli, že máme zájem spolupracovat a vyřešit společně naše finanční problémy," radí Veronika Kuřinová.

Víte, jak se dělí dlužníci?

Společnost APS, která se zabývá správou pohledávek, se podívala na svoje klienty s cílem určit základní typy dlužníků. APS rozdělila klienty podle způsobu komunikace a přístupu ke svým závazkům. Nejvíce klientů, až 49 procent, spadá do kategorie s názvem „Seriózní dlužník". Je to typ dlužníka, který se vyznačuje tím, že cítí odpovědnost za svoje závazky a chce situaci řešit, jen mnohdy neví jak. Měl v určité fázi života smůlu. Postihla ho nemoc, ztratil zaměstnání, prošel nečekanou krizí, a to mu znemožnilo splácet půjčky. Na počátku přecenil svoje síly, když využil snadno dostupných nabídek, které mu přerostly přes hlavu.

Druhým nejčastějším typem dlužníka (téměř 13 procent) je takzvaná „Oběť". Dluh u této skupiny lidí vznikl cizím zaviněním nebo se stali obětí podvodu. Cítí křivdu a vztek, protože dluh neplánovali. Nechápou, proč mají závazek splácet, aniž by peníze jakkoli využili. Nejčastějším případem je situace, kdy se člověk stane ručitelem svých přátel nebo příbuzných. Dalším obvyklým případem jsou zamilované ženy (ale i muži), které si na sebe nechají napsat dluhy svých partnerů a po ukončení vztahu jim zbude nejen šrám na duši, ale většinou i nemalý závazek.

Kategorie „Chronický dlužník", kterou představuje 11 procent klientů, je hojně zastoupena muži ve věku kolem 60 let. „Chronický dlužník" se projevuje malou znalostí finančních produktů. Cítí povinnost řešit finanční potíže celé rodiny a jemu samotnému se peněz nedostává. Nedostatek řeší půjčkou, která je pro něho prostředek, jak si přilepšit. Nepoučí se z chyb a je schopen si vzít další půjčku v situaci, kdy mu téměř nezbývají peníze.

Typickým představitelem kategorie „Proviněný dlužník" je žena ve věku nad 50 let (10 procent). Finanční situace se jí zkomplikovala ztrátou zaměstnání a nové hledá obtížně. Cítí silnou morální povinnost dostát svým závazkům, jenže nemá dostatečný příjem. Dluhy mají značný dopad na její psychiku.

Poměrně častým případem dlužníka (8 procent) je takzvaný „Schopný kličkař". Jedná se většinou o mladého muže do 30 let, který je zvyklý na dluhy a exekuce. Nevlastní žádný majetek, a když mu teče do bot, obrátí se na rodinu. Jeho příjem je nepravidelný, ale umí si i dobře vydělat.

Mladé zadlužené ženy do 30 let jsou typickými představitelkami kategorie „Samoživitelka" (6 procent). Jedná se většinou o ženu s dítětem předškolního věku, která má za sebou komplikovaný vztah nebo neshody s rodiči. Tvrdí, že dluhy splácet chce, ale zaštiťuje se dítětem a jeho potřebami. Na splácení dluhů nemá dostatek financí.