Kromě vaření se Karolína Kamberská věnuje také hudbě a novinařině.

Napadlo vás někdy, že budete mít takový úspěch?

Ani náhodou. Byla jsem zvyklá se pohybovat v menšinovém hudebním žánru, takže jsem byla ráda, když si aspoň někdo všiml toho, co dělám. Ale televize je mocná čarodějka. Samozřejmě si to moc užívám, na druhou stranu po čtyřicítce už je fakt pozdě na to, aby se člověk nechal opít úspěchem. Počítám s tím, že tahle příjemná etapa není navěky.

Vzpomenete si na svůj první recept?

Pekla jsem bábovku svému tehdejšímu klukovi. Byla jsem velmi hrdá, že jsem to dokázala, ale on ochutnal a řekl: fuj to je ale suchý. S pečením bábovek jsem si pak dala na nějaký čas pauzu – a 
s tím klukem navždycky, protože preferuji slušně vychované gentlemany. Bůhví co všechno by na mě kritizoval za půl roku.

Je těžké se dnes prosadit jako kuchařka?

Pro mě to těžké nebylo, ale považuji to spíš za souhru okolností. Každopádně k tomu vede dlouhá cesta, kdy je vaření váš koníček, kterému věnujete spoustu času a nadšení. To se pak může zúročit. Mě objevili moji producenti na základě mých článků o jídle a také mě znali jako muzikantku, takže věděli, že nebudu velký trémista…

Jak jste se ocitla v televizi?

Přišel mi před pár lety mail od pána s anglickým jménem, že je producent a chystají pořad o jídle, jestli bych to s nimi nechtěla zkusit. Považovala jsem to za nějaký vtípek od kamarádů, tak jsem si pána hodila do Googlu a zjistila, že opravdu existuje. S Gordonem Lowittem a Petrem Soukupem, což je ona producentská dvojice, pracuji dodnes, a je to velká radost – máme stejný smysl pro humor a úplně si věříme.

Nemáte trému před kamerami?

Ani moc ne, dlouho jsem se živila muzikou, a tak jsem zvyklá, že na mě někdo soustředěně kouká. Rozhazuje mě to jen při těch technických kuchařských činnostech – před kamerou mi mnohem víc hrozí, že se říznu při krájení zeleniny, protože mi kamery míří přímo na ruce a ruce jsou z toho neklidné.

Překvapilo vás některé jednání lidí při tom, jak jste začínala být známější?

Měla jsem strach, jak budu zvládat pocit, že mě lidé poznávají na ulici, ale je to v pohodě. Brzy jsem zjistila, že můžu chodit po ulicích úplně stejně rozcuchaná jako dřív, že si můžu v obchodě trpět samomluvou, jak jsem zvyklá, a když mě někdo osloví, tak je to jen v dobrém. Samozřejmě se objevily i zapšklé reakce pár lidí kolem mě, ale na to člověk nemusí být v televizi, aby ho někdo pomlouval, že…

Co byste poradila čtenářům, jak začít s vařením?

Koupit si nějakou přehlednou a jasně srozumitelnou kuchařku, třeba tu moji (smích). Já sama jsem se učila vařit podle knížek, protože doma vařili naši, a tak jsem tu potřebu začala mít až jako dospělá.

Karolina Kamberská

Co je výhodné na tom vařit jako naše babičky?

Jídla našich babiček vycházejí ze surovin, které rostou ve střední Evropě. To je pro naše těla lepší, než exotika, protože je umějí lépe zpracovat, jsme na ně zvyklí po generace. Navíc místní suroviny za sebou nemají dlouhý transport, na který je potřeba je připravit různými postřiky a tak dále. Další výhoda je, že náš jazýček má tradiční jídla rád, jedli jsme je už jako batolata u babičky. Jen se to nesmí přehnat s množstvím. Ve starých kuchařkách se často počítá na porci poloviční množství, než dáváme my dnes. Pak se divíme, že nám ta jídla připadají těžká.

Jak hledáte zapomenuté nápady nebo suroviny?

Nápady v kuchařkách a také v ručně psaných starých sešitech s recepty, už jich mám plnou poličku, protože je občas dostávám i od čtenářů mých kuchařek. Je hezké, že vám někdo svěří tak osobní věc s tím, že on ji nevyužívá. Suroviny se dají dneska už sehnat i v běžných obchodech, za poslední roky se to velmi zlepšilo. Před deseti lety nepamatuji, že bych v sámošce na rohu koupila dýni, červenou řepu, patizon nebo pohanku. Dneska je to úplně normální.

Na jaké recepty je teď na podzim a před Vánoci ideální doba?

Osobně mám teď kachní období, dělám ji v různých úpravách snad každý týden. Baví mě využívat všechny plody sezóny. Na podzim a 
v zimě se nebojím tuku, myslím že ho před zimou potřebujeme. Nemyslím tím chemické náhražky, ale opravdové máslo, sádlo, kvalitní olej. Větší pozor si dávám na mouku a cukr. Používám je, ale dám si vždy jen kousek.

Jak se píše kuchařka?

Především se neustále vaří, protože jsem zvyklá vařit takzvaně od oka, ale do kuchařky musí být všechno přesně na gramy. Všechno musím znovu vyzkoušet 
s váhami, aby to uměl uvařit každý, kdo to jídlo nezná. Takže je to taková matematická práce. A když mám recepty napsané, uvaříme je, nafotíme, uděláme úmorné korektury a jde se do tisku. Vypadá to jednoduše, ale aby kuchařka fungovala, chce to samozřejmě pečlivost v každém detailu.

Jak vypadá váš pracovní týden?

Teď je volnější než dřív, protože jsem od léta na volné noze – už se to s úvazkem 
v časopise nedalo zvládat. Takže tak trochu odpočívám po velkém stresu, mám čas si i doma uklidit a kecat s dětmi, což je úlevné. Pořád nakupuji a vařím, samozřejmě. Mám spoustu akcí kolem kuchařek a natáčení, ale dá se to v pohodě stihnout.

Jaké máte před sebou cíle?

Kdykoliv jsem si vytkla nějaký cíl, stalo se nakonec něco úplně jiného, a často to bylo lepší. Takže nechávám život přirozeně plynout a snažím se o jediné – pěstovat životní radost tam, kde to jde, a pustit 
z hlavy věci, se kterými nic nenadělám.

Máte čas i na nějaké koníčky?

Bylo období, kdy jsem ho vůbec neměla, ale už jsem se poučila. Chodíme na výlety, začala jsem jezdit na kole, navštěvujeme kamarády po celých Čechách a večer si pouštíme filmy. A hlavně mám obrovské štěstí, že moje práce je můj koníček. Dobře vím, že to není samozřejmost, a tak si toho moc vážím.

Načerpejte inspiraci pro váš vánoční stůlV sobotu 28. listopadu uvítají v Obchodním centru Letňany v Praze Karolínu Kamberskou gastronomickou novinářku, kritičku restaurací a písničkářku, která bude v prostorách centra od 15 hodin podepisovat svou novou kuchařskou knihu Karolína - Domácí kuchařka - Štěstí z kuchyně.

V neděli 29. listopadu předvede své kuchařské umění Zdeněk Pohlreich. Autogramiáda oblíbeného šéfkuchaře se v Obchodním centru Letňany v Praze začne v 17.30 hodin. Zdeněk Pohlreich představí novou knihu Moje domácí kuchyně.

Čtěte také: Karolíně, domácí kuchařce, vyšla nová kniha Štěstí z kuchyně