„Rentgen odhalil, že mám vodu na plicích. Při hrudní punkci mi odebrali litr tekutin,“ vzpomíná studentka.

Po dočasné úlevě se vrátily ještě vyšší teploty a pak přišla diagnóza TBC, která byla pro slovenskou studentku pražské vysoké školy šokující. Dodnes netuší, kde k vážné respirační infekci přišla. U nikoho z „blízkých“ se nikdy neprokázala.

Chaty živý hovor nenahradí

„Telefonáty, chaty, videohovory ty mi pomáhají se se situací vyrovnat, ale živý hovor nenahradí. Kvůli koronaviru zavedená dvojitá izolace našeho oddělení také atmosféře moc nepřidá,“ říká Lea ke svému marodění v nemocnici, kde se už díky nasazení účinných léků úspěšně zotavuje a většinu času věnuje distančnímu studiu. „Abych se tu nenudila, zapsala jsem si co možná nejvíce předmětů,“ dodává.

Zdravotnické statistiky, zveřejněné u příležitosti včerejšího Světového dne boje proti tuberkulóze, naznačují celostátní pokles případů nemoci, která postihuje plíce (ale nejen je).

Ze čtrnácti krajů má jako obvykle nejvíce nemocných Praha loni 99. Středočeský kraj je se 33 případy v absolutním počtu třetí, ale meziroční pokles je v něm vůbec nejvýraznější (téměř o 100 procent). V celé zemi podlehlo TBC loni kolem dvacítky lidí.

Zabít může i tuberkulóza

Odborníci upozorňují, že úbytek pacientů může být způsobený nejen poklesem sociálních kontaktů a cestování v důsledku pandemie, ale i menší ochotou lidí řešit vlastní zdravotní komplikace kvůli koronaviru.

„Přišel k nám Litevec s podezřením na covid-19, a my místo toho objevili tuberkulózu v pokročilém stadiu. Na ni bohužel později zemřel.

V dalších letech se budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ odhaduje přednostka Pneumologické kliniky v Thomayerově nemocnici Martina Vašáková.

Nynější nízká čísla mohou mít „neblahou“ dohru v budoucnu i podle Milana Sovy, primáře Kliniky plicních nemocí a TBC FN Olomouc. „Vidíme to u všech dalších chorob lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy. Jejich choroby pak pokročí natolik, že se v nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ upozorňuje.

Loňské počty evidovaných pacientů s TBC mohou být ještě mírně navýšeny kvůli „zahlcení“ hygienických stanic a lékařů, kteří během epidemie mohou posílat údaje do národního registru pomaleji než obvykle.

V tramvaji TBC nechytíte

Tuberkulózu způsobuje mykobakterie a ta se šíří těsným, dlouhodobějším kontaktem. Na rozdíl od koronaviru ji nelze „chytit“ například v tramvaji. Častým zdrojem nákazy u nás bývají cizinci přijíždějící ze zemí s výrazně větším výskytem TBC. Jde vesměs o konkrétní oblasti Asie a Afriky.

V 19. století patřila tuberkulóza i v českých zemích mezi nejčastější příčiny úmrtí. Nemoci podlehl spisovatel Karel Havlíček Borovský, ve 20. století pak Franz Kafka. Nyní je tato infekce díky účinným lékům podstatně menším strašákem.

„Na TBC se zapomíná. Tato nemoc však provází lidstvo hodně dlouho a věnovalo se mnoho úsilí tomu, aby se dostala pod kontrolu. Byla by škoda, kdybychom tento stav do budoucna neudrželi jen kvůli ignorování tuberkulózy,“ zdůrazňuje Sova.

Podle specialistů na léčbu TBC zastavila pandemie koronaviru i vyjednávání pneumologů s ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy.

„Momentálně má v těle příslušnou mykobakterii bez klinických příznaků asi třetina lidstva,“ líčí primář. A riziko rozvinutí nemoci existuje u lidí, kteří podstoupí třeba biologickou léčbu rakoviny.