Parkem prochází naučná stezka. Její tři zastavení ukazují návštěvníkům významné stavby v jeho okolí, stromy v něm a dozvíte se i něco o minulosti místa. „Podle historických pramenů bylo na vršek přesunuto popraviště, na kterém byl umístěn kříž se šibenicí a od té doby se tomuto místu říkalo „Na Křížku“,“ píše se v prvním ze zastavení.

„Popraviště na Šibeničním vrchu, které sloužilo Starému městu, stávalo v oblasti dnešní křižovatky „U Bulhara“ na konci Bolzanovy ulice. Podle pověsti zde byl také tajně zakopán Golem.“ Jedny historické prameny dokonce uvádějí, že právě na vrchu byl popraven Jan Roháč z Dubé.

Holohlavý přízrak

Vrch svatého kříže, na kterém leží Parukářka, byl původně viniční usedlostí zvanou Hejtmánka. Ta se později stala majetkem parukáře Jana Hrabánka, právě díky tomu si vysloužila dnešní jméno.

Existuje ale i další vysvětlení, osvětlující původ jména. Podle něj žil kdysi jeden mladík, který se stále trápil kvůli maličkostem. „A jak se trápil, trhal si vlasy jeden za druhým, až mu na hlavě nic nezůstalo,“ vypráví příběh. „Začal se tedy trápit, že nemá vlasy.“

Slečny s ním nechtěly tančit, pánové si od něj v hospodách odsedali a děti po něm pokřikovaly, že je Holohlav. Jednoho dne si mladík rozhodl pořídit paruku. „Opatřil si ty nejkrásnější umělé vlasy na celém Žižkově, nasadil si paruku na hlavu a hrdě vyrazil do parku na procházku. Jenže vtom začal foukat vítr, strhl mu ji z hlavy a odvál ji neznámo kam.“

Holohlav ji po parku hledal bezvýsledně několik dní, až se z toho zbláznil. Lidé parku začali říkat Parukářka a čas od času zde chodec zahlédl stín zoufalého Holohlava.

Zápalky a kryt

V předminulém století francouzští podnikatelé Sellier a Bellot v blízkosti parku zavedli výrobu střelných zápalek pro lovecké náboje i pro vojenské. Celá výroba byla ale dosti nebezpečná.

„Sám Bellot utrpěl vážné poranění při explozi třaskaviny. Skla z brýlí, která se mu rozprskla mu poškodila oči,“ uvádí se na dalším zastavení. V roce 1872 dokonce došlo k výbuchu, který usmrtil 14 lidí a řadu jich popálil.

Ve třicátých letech 19. století pracovalo v Kapslovně přes tisíc dělníků. Dalšímu rozkvětu firmy ale zabraňovalo její umístění. Ležela totiž za branami města. Firma se proto přestěhovala do Vlašimi.

Dnes je v jižní části původní zahrady Klub biatlonu a střelnice Kapslovna. Když se vydáme pod povrch, nalezneme tam největší podzemní kryt v Praze. Komplex Bezovka může pojmout přes dva tisíce lidí, unikátní je v tom, že má vlastní hygienické zařízení. V jedné z částí je umístěna expozice s tématy civilní ochrany před rokem 1989, atomové války a jejích dopadů.

V kopci pod parukářkou se také nachází záložní objekt Českých Radiokomunikací sídlící nedaleko u nákladového nádraží, který byl připraven k použití při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.