Je to přesně týden, co veřejné mínění vzrušila otázka: vystavit, či nevystavit slavnou Slovanskou epopej z dílny secesního umělce Alfonse Muchy na pražském hlavním nádraží?

Ať už si na otázku odpověděl kdokoliv cokoliv, jisté je, že následná mediální přestřelka přilila oleje do ohně již tak dost napjatých vztahů mezi metropolí a Moravou. Dnes se zdá, že zcela zbytečně.

„Jak to vůbec mohlo někoho napadnout?“ ptal se rozhořčeně starosta Moravského Krumlova, odkud Praha před časem, slovy krumlovských, epopej „odvlekla“.

„Vrcholné umělecké dílo by bylo bezprecedentně degradováno,“ zaznělo dále od starosty Tomáše Třetiny.

„Je to vynikající nápad,“ kontroval například historik architektury Zdeněk Lukeš. „Secesní hala nádraží, samozřejmě po důkladné rekonstrukci, jeví se jako ideální prostor pro vystavení Muchových velkoplošných pláten,“ dodal.

Optikou dneška malicherné rozepře. Deník totiž zjistil, že vedení Prahy o kopuli nádražní budovy, jakožto o „jevišti“ Muchových bájí slovanských, vůbec neuvažuje. Alespoň ne oficiálně.

„Byl to mediální šum,“ řekl Deníku pražský radní pro oblast kultury Lukáš Kaucký.

„Tvrdilo se, že si pan primátor Bohuslav Svoboda nechal zpracovat analýzu možného vystavení epopeje v dosahu Fantovy kavárny (uvnitř nádražní haly pozn. red.). Nic takového však není pravda,“ ujistil Kaucký.

Vedení města se prý stále drží dvou oficiálních variant památníku na Vítkově a letenské pláně.

ANKETA: Kam umístit epopej?

Eva, studentka
Myslím, že by si Praha nemusela usurpovat veškerá umělecká díla. Jsem pro Krumlov.

Jana, účetní
Mně je to jedno. Epopej mě moc nezajímá. Mohli ji nechat na Moravě a byl by jistě klid.

Petra, studentka

Jsem pro hlavák. Proč by měli stavět nový, drahý pavilon. To není dobrý nápad.

Fantova kavárna, „sedící“ v kopuli haly hlavního nádraží je secesním skvostem a evropským unikátem. Shodují se na tom Deníkem oslovení architekti i historici. Byla by tedy vhodným a důstojným místem pro vystavení stěžejních pláten Alfonse Muchy? Ano, říká mimo jiné i umělcův vnuk a dědic John Mucha.

„Připouštím, že myšlenka to je zajímavá a Prahu by vyšla jistě nejlevněji. Nemuseli bychom stavět nový pavilon, rekonstrukci nádražní budovy má na starosti soukromá společnost. Ale musím zdůraznit, že oficiálně o této variantě nejednáme,“ řekl Deníku radní hlavního města pro kulturu Lukáš Kaucký.

Ve hře jsou podle něj stále pouze dvě varianty nová budova, zapuštěná do svahu na Vítkově, a také prostor před Národním technickým muzeem na Letné. Jízdárna na Pohořelci není na pořadu dne. Epopej tam odmítl umístit Pražský hrad.

„Skutečně netuším, kdo vypustil informaci o tom, že si primátor nechal vypracovat analýzu o vystavení epopeje do historické haly hlavního nádraží. Žádná taková analýza neexistuje,“ zdůraznil dále Kaucký.

V současné době prý nemůže odpovědět na to, zda se rada hlavního města bude vůbec touto otázkou zabývat.

„Ta problematika má dvě strany. Souhlasím s tím, že interiér Fantovy kavárny je příhodný a secesní plátna by se tam hodila, jenže je potřeba si uvědomit, že hlavní nádraží je dopravním uzlem. Z jedné strany magistrála, z druhé železniční koridor. O vhodnosti umístění epopeje do těchto prostor by se dalo dlouze diskutovat,“ dodal Kaucký.

Mluvčí společnosti Grandi Stazioni, která opravuje hlavní nádraží, už minulý týden sdělil, že pokud by se z kopule secesní nádražní budovy měla stát výstavní síň Muchova díla, pak by rekonstrukce byla epopeji ušita doslova na míru.

„Ta myšlenka se nám líbí. Epopej by denně spatřilo až sto tisíc lidí,“ řekl Martin Hamšík z Grandi Stazioni. „Zrekonstruovaný prostor by mohl být k dispozici asi od roku 2014,“ upřesnil.

Pro umístění ve Fantově kavárně

Deník oslovil několik odborníků z oblasti architektury. Jedním ze zastánců myšlenky umístit Muchovu Slovanskou epopej v historické budově hlavního nádraží je historik architektury Zdeněk Lukeš, který říká:

„Vystavit epopej ve vestibulu secesní budovy je vynikající nápad. Stavitel Fanta byl Muchův dobrý přítel. Spolupracovali spolu na projektu domu spolku Hlahol na Masarykově nábřeží. Právě tam visí obrovský Muchův obraz. Je to geniální spojení. Budova našeho hlavního nádraží je jednou z nejhezčích secesních staveb v Evropě. Musí se tak jako tak opravit. Zatím však pro ni není žádná nosná náplň. Nádražní provoz se nyní odehrává v podzemí, v nové hale. Umístěním epopeje by Fantova budova získala novou, smysluplnou a atraktivní náplň. Mimochodem propojení umění a nádraží je dnes ve světě docela běžné. Celá řada muzeí sídlí na nádražích, dokonce i na těch, kde funguje běžný provoz. Bylo by to nové využití pro stylovou architekturu, která navíc přesně odpovídá době vzniku epopeje. Dobré by to bylo také z ekonomického hlediska. Proč stavět mimo centrum Prahy nový pavilon, když se nám nabízí ideální budova v centru.“
Proti umístění ve Fantově kavárně

Jedním ze zásadních odpůrců umístění Muchovy Slovanské epopeje v historické budově hlavního nádraží je starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. Uvažovaný krok prý považuje za barbarství nejhrubšího zrna. Doufá, že se nic takového nestane. Deníku řekl:

„Přestože se jedná o secesní budovu, je to pořád nádraží. Navíc plně funkční. Z jedné strany pulzuje magistrála, z druhé strany koleje. Mezi tím proudí tisíce a desetitisíce lidí na vlak tam a zpět. Umístění epopeje do prostor hlavního nádraží, byť do blízkosti secesní Fantovy kavárny, mi přijde skutečně nedůstojné. Není to dodržení dohody mezi Prahou a Alfonsem Muchou. Nenamítal bych nic proti jízdárně na Pohořelci. To je místo odpovídající. Srovnání s pařížským Musée d'Orsay, kde jsou vystavovány obrazy, pokulhává. To je výstavní místnost na nádraží, kde byl ukončen provoz ve třicátých letech. V Moravském Krumlově nabízíme prostory důstojné, zámecké, opravené. Do doby, než Praha vystaví pro epopej slíbený pavilon. Samozřejmě vše záleží na rozhodnutí Prahy. S tím nic nenaděláme. Ale názor měnit nebudeme.“