Jak se vám ze včerejška na dnešek spalo?
Spalo se mi výborně. Už odmala nás učili, že když je chvíle na spánek, musí se jít spát. Protože pak se může stát, že už se do té postele nedostanete. Čili já jsem se do ní dostal ve dvanáct hodin a budík mě pak probudil standardně v půl sedmé.
Když v půl sedmé zazvonil budík, co se vám honilo hlavou?
Scénář, který bude probíhat na zastupitelstvu, mi byl jasný. Ani to nemohlo být překvapivé. Překvapivé může být jen to, jestli se zvolí technika A, nebo technika B, které jsou dané v jednacím řádu. Překvapením může být také, jestli se to udělá hned, nebo za chvíli.
Ve chvíli, kdy vás zastupitelé tajně odvolali, se vám na tváři vyloudil nefalšovaný úsměv. Co značil?
(smích) Znamenalo to, že v tuto chvíli přestává spekulování o tom, co bude a co nebude. Byl to i výraz toho, že se ODS zachovala jako velká politická strana, byl tam ale i lidský rozměr.
Tím, že se kromě odvolaných radních za ODS vzdali i ti zbývající?
Ano. ODS projevila svoji jednotu. Opravdu mimořádným způsobem. Bez ohledu na to, že by mohla přistoupit na nějaké malé nabídky, malé kšeftíky. Prostě řekla NE. To je ten můj nejradostnější pocit z toho celého.
Bude se vám stýskat po primátorském řetězu?
Pro mě to není otázka osobní. Nemám žádnou potřebu být nositel řetězu.
Vážně?
Já jsem těch řetězů už měl na krku! (smích) Nejsem přece třicetiletý. Já tyto ambice nemám. Protože jediné, co po člověku přetrvává, je to, co udělal.
ČTĚTE TAKÉ: Podívejte se na vývoj na pražském magistrátu do odvolání primátora
