Zakladatelkou Svátku matek se pak stala Anna Marie Jarvisová, která bojovala o jeho oficiální uznání. Společný návrh amerického Kongresu roku 1914 stvrdil prezident Woodrow Wilson. V Československu se začal Svátek matek slavit v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková.

MDŽ se slaví také

Po druhé světové válce byl v tehdejším Československu postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (MDŽ) slaveného vždy 8. března. Komunisté se chtěli tímto krokem vymezit zejména vůči první republice a odlišit se od hitlerovské propagandy, kterou byl Den matek zneužíván jako podpora zvýšení porodnosti árijských žen.

Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. MDŽ se ale zachovává také, podobně jako v jiných zemích. V některých zemích se oba svátky sloučily. Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.

Dárkem může být i snídaně do postele

Napříč státy se neliší pouze termín oslav, ale také styl, jakým se vyjadřuje úcta a vděk matkám. Nejčastějším způsobem je obdarování drobným dárkem. Děti obvykle vyrábí vlastnoručně vytvořené dárky, starší volí například bonboniéru. Tento způsob, poměrně častý i u nás, má mnoho příznivců také v Rakousku a Německu. Ve Velké Británii, Mexiku nebo Francii je zvykem pozvání na rodinnou večeři. Rodinní příslušníci často v den oslav osvobodí matky od domácích prací a dopřávají jim například snídaně do postele.

Květina se často volí jako způsob obdarování nejen v USA, ale i v Kanadě, Japonsku a Austrálii, kde ji muži nosí i v klopě saka jako vyjádření pocty své matce. Filipínci považují své maminky za „světlo domácnosti" a v den oslav jim zbytek rodiny nechá čas jen pro sebe. V Nepálu se zase tradice zaměřuje zejména na zesnulé matky. Potomci se každoročně vydávají na pouť k jezírku Mata Tirtha, kde by podle bájné pověsti měli spatřit jejich tvář v odrazu vody.