„Napsala jsem hru o něčem, co mě stresovalo - o ztrátě pocitu domova. A také o rozvodu, který je v ní všudypřítomný, a přesto nepodstatný," uvedla dnes autorka na setkání s novináři. Její hra je příběhem jedné rodinné večeře, která se promění v divoký rej názorů, charakterů a životních karambolů.

Nechybí ani teenager Miki 

Vše začne tím, že v předvečer babiččina pohřbu pozve matka (Bohdana Pavlíková) do rodinné vily nejbližší členy původní domácnosti, aby v míru a shodě povečeřeli. U stolu zasedne její bývalý manžel (Robert Jašków), dostaví se i obě dospělé dcery Andy (Natálie Řehořová) a Tess (Beáta Kaňoková).

A nechybí ani teenager Miki (Cyril Dobrý nebo Adam Ernest), který ve vile stále bydlí. Plány na poklidné setkání se ale začnou hroutit. S výjimkou matčina přítele Jiřího (Luboš Veselý), který je ten večer představen, se tu totiž všichni cítí být na svém území, na kterém hodlají prosadit své názory a trable.

Vyznění hry je pozitivní

Spisovatelka, hudebnice, textařka a zpěvačka Kocábová hodně čerpala ze svého vlastního příběhu a zázemí. Každá z postav rezonuje ve skutečných členech její rodiny. Jejím otcem je skladatel, zpěvák, občanský aktivista, politik a podnikatel Michael Kocáb.

„Jednotlivé figury, jejich charaktery i osudy jsem utvářela s nadsázkou. Vycházela jsem z pocitů, které jsem měla - dnes už jsou jiné. Byla jsem tehdy čerstvě rozvedená, tátův vztah také skončil, do toho přišla imigrantská krize. A já si představila večeři, která se v různých částech odehrála, ale nikdy taková nebyla," řekla Kocábová. Předpokládá, že ve ztvárnění herců se rodinní příslušníci změní. „Vyznění hry je pozitivní," dodala autorka, která už má v plánu další hry. Například o dnešních třicátnicích.

Ředitel smíchovské scény vyzval autorku ke spolupráci před dvěma lety

Podle dramaturgyně Martiny Kinské je znát, že hru napsala autorka s citem pro tragikomické situace. „Dokáže v životě odpozorovat řadu výrazných a výmluvných detailů," komentovala to. Podle ní předkládá zajímavý pohled na možnost i nemožnost komunikace, což nemusí vždy nutně souviset s tím, jak jsou si lidé blízcí.

Režisér a ředitel smíchovské scény Daniel Hrbek vyzval autorku ke spolupráci před dvěma lety a dovedl ji k vytvoření nejlepší verze z několika možných textů. Na jejím psaní se mu líbí energie, napětí a přímost, s jakou směřuje k vyhroceným dramatickým situacím. A také ostrý, autentický jazyk jejích postav. Navíc oceňuje její smysl pro humor a dialogy připomínající momenty z komedií Woodyho Allena.