Miroslav Lžičař, 17 let: Na spoustě škol chybí společenská a kulturní atmosféra. Vyplývá to z banálního faktu, že jsou studenti rozděleni do tříd a napříč ročníky tak nemají šanci interagovat. My jsme se v rámci akce Humans of Kepler rozhodli pro jednoduchou věc, a to seznámit čtvrťáky a prváky. Vyšší ročníky totiž můžou těm nižším pomoct předat vlastní zkušenosti a s řadou věcí poradit. Mně samotnému v prvním ročníku unikaly různé akce, nevěděl jsem, kudy se mám dát, jaké jsou možnosti v rámci výuky i mimo ni. Je velmi důležité, aby se studenti podíleli na chodu školy. Zároveň je nutné, aby k tomu měli podporu od vedení. Spousta škol to vnímá jako něco navíc, dokonce jako rebelii, nebo že to ukrajuje z času, který má být věnovaný výuce, což je škoda. U nás podpora naštěstí je. Ocenil bych ale, kdyby byla obecně větší možnost se i při studiu profilovat, vybrat si například větší množství volitelných předmětů.

Gymnázium Jana Keplera - student Miroslav Lžičař.

 

Samuel Galan, 18 let: Když člověk přijde do nové školy, těžce se integruje. Nemá informace o tom, jakým způsobem to tam funguje či jakých aktivit se může zúčastnit. Klíčovou myšlenkou akce Humans of Kepler je dát prvákům možnost tohle všechno zjistit. Když se studenti napříč ročníky znají, vytváří to úplně jinou atmosféru. Myslím, že sice existuje řada věcí, které může škola svým studentům nabídnout, ale pokud se objeví něco, co jim vzdělávací systém nabídnout nemůže, musí chtít si to sami zorganizovat. Navíc, když jsou studenti sami aktivní, tak jim to nepochybně dává další schopnosti a zkušenosti. Zároveň to vytváří i vztah mezi studenty a vedením školy. Je důležité, aby studenti byli aktivní, bohužel to na jiných školách není takové jako u nás. Jinde je studentská aktivita chápaná třeba i jako něco, co může snížit autoritu pedagogického sboru. Důležité ale je, aby učitelé dávali jasný signál, že to podporují. Že sice nic neudělají za nás, ale pokud přijdeme s nějakým návrhem, udělají všechno, abychom si to mohli zorganizovat sami.

Gymnázium Jana Keplera - student Samuel Galan.

Adéla Vavříková, 19 let: Podle mého názoru mají studenti hodně času na to rozvíjet aktivity i mimo školu, přestože si myslí opak. Pokud se zapojí do organizování akcí, naučí se spoustu nového. Já jsem byla například dva týdny jako dobrovolník v dětském domově na Ukrajině. Dobrovolnictví je sice neplacenou aktivitou, což možná řadě studentů vadí, ale zároveň je to něco, co rozvíjí společnost a propojuje různé sociální skupiny. Navíc studenti do toho sami můžou dát nejvíc, protože mají energii a inovativní nápady. Je obrovská škoda, že to nedělají. Přitom dobrovolnictví se dá propojit s cestováním, což je sen každého středoškoláka. Já bych to právě tak chtěla udělat po maturitě a vyrazit jako pomocná síla s Lékaři bez hranic, nebo jít učit angličtinu někam do Asie.

Gymnázium Jana Keplera - studentka Adéla Vavříková.

Beata Mrazíková, 19 let: Já si myslím, že pokud se chce člověk profilovat a věnovat se něčemu, co ho baví, škola není to, kam by se měl obracet jako první. Měl by naopak hledat sám cesty, jak a kde svůj zájem rozvíjet. I tohle jsem prezentovala mladším ročníkům při akci Humans of Kepler. Já například píšu pro jeden studentský web, mám na starosti kulturu, zejména hudbu a filmy. Jde hlavně o reportáže a recenze, a to přibližně čtyřikrát do měsíce. Věnuji se tomu už skoro tři roky. Záleží na každém studentovi, pokud něco chce dělat, tak si čas najde.

Gymnázium Jana Keplera - studentka Beata Mrazíková.