Silvestr Pařil, 18 let: V prváku vznikla představa, že nám škola ubírá příliš času a tím i motivaci k tomu se učit. Byli jsme totiž ze základek zvyklí na jedničky a dvojky a přechod na střední nás překvapil. Teď už to tak ale nevidím. Jen pár lidí si stále stěžuje, ale připadá mi, že je to už univerzální výmluva. Mě baví být ve škole, ale nechci jí trávit příliš času i mimo ni. Učím se hlavně na předměty, které mě baví. Člověk by měl hledat cesty hlavně mimo školu. Já například dělám rap nebo natáčím.

SPŠST Panská - Silvestr Pařil.

Šimon Hurt, 18 let: Spousta spolužáků tvrdí, že nemá čas na nic jiného než na školu. Mně to přijde hloupé říkat. Máme hodně hodin, to je pravda, ale každý si najde nějaké volno, když chce. Já mám třeba každý den čas, chodím do práce, cvičit nebo trávím čas s přáteli. V prváku to bylo těžší, člověk je nervózní, ale postupně se to srovná. Já mám motivaci v tom, že mě škola baví. Snažím se taky hodně dávat pozor na hodinách, abych se toho nemusel tolik učit potom doma.

SPŠST Panská - Šimon Hurt.

Kristýna Hauptová, 18 let: To, že mám hodně učení, je fakt, který mi ubírá motivaci. Nemám čas na nic jiného. Myslím, že student se dobře vzdělává jedině v případě, že má čas i na odpočinek. Dnes mám například od sedmi do čtyř, pak hodinu volna a jdu do práce, kde jsem čtyři a půl hodiny, mezitím se tam dvě hodiny učím. Domů dorazím v půl dvanácté a jdu spát. Je to náročné, protože si nemůžu dovolit nechodit do práce a nemít peníze. V prváku jsem se snažila být vzorný student a vydeptalo mě to. Málem jsem měla žaludeční vředy ze stresu, ale naučila jsem se soustředit hlavně na to, co mě baví. Tomu se věnuju na plno. Zbytek neopomínám, ale taky se nehroutím, pokud to nejde úplně podle představ.

SPŠSP Panská - Kristýna Hauptová.

Filip Hecl, 18 let: Pro mě byl velký zlom nástup do prváku, a to v tom, že se jednalo najednou o úplně jiné předměty, například fyzika byla úplně v jiné míře. Navíc jezdím do školy hodinu. Počítal jsem ale s tím, že nebudu mít tolik času, a jsem s tím srovnaný. Co by mohlo být lepší, je rozdělování úkolů. Stává se totiž, že jsou nerovnoměrně rozdělené. Dostaneme třeba čtyři ročníkové práce během jednoho týdne a do tří týdnů musí být hotové. Ale chápu, že je těžké to zkoordinovat.

SPŠST Panská - Filip Hecl.

Ondřej Vojta, 17 let: Jako přemíru učení to nevidím. Na to jak velký okruh tu studujeme, je to přiměřené a systematické. Dokážu školu skloubit s prací i koníčky. Přijde mi, že to tak vnímají zejména ti, kteří mají jen školu, ale žádné zájmy. Ten dojem možná pramení i z dnešní uspěchané doby. Taky když člověk přijde do prváku, tak hned slyší od čtvrťáků, jak je toho hodně, a tak si to všichni vsugerovávají. Už když jsem do toho šel, tak jsem věděl, že to bude náročnější, a přizpůsobil jsem se.
SPŠST Panská - Ondřej Vojta.

Filip Šnajder, 17 let: Částečně je pravda, že je toho hodně, ale z vlastní zkušenosti vím, že pokud člověk chce, tak čas najde. Jen je třeba pak trošku problém se spánkem. Co by mohlo být lepší, je to, že mám stejné množství práce do předmětů, které pro nás nejsou tak důležité, jako je matematika, čeština a podobně. Jsme tu hlavně kvůli oborovým předmětům. Psychicky na člověka hůř působil prvák, protože kromě praxí jsme měli hlavně techniku. Trvalo, než jsme začali dělat věci, pro které jsem sem přišel. Pravdou ale je, že i obvody a podobně se hodí. Přeci jen jsme průmyslovka a pro všestrannost člověka v oboru je to důležité.

SPŠST Panská - Filip Šnajder.

Boleslav Svoboda, 18 let: Pravda je, že jsem na základce stíhal všechno, co jsem chtěl. Teď chodím téměř každý den domů okolo šesté, nedá se tak toho moc navíc stíhat. Chodil jsem dřív například plavat a musel jsem to opustit. Člověk si čas udělá, ale dřív ho bylo jednoduše víc. Jsem ale rád, že jsem tady, něco se tu naučím. Ten čas není ztracený. Škola je základ, sebere to sice pár let času, ale člověk se v řadě věcí zdokonalí, pokud samozřejmě chce.

SPŠST Panská - Boleslav Svoboda.

Připraveno ve spolupráci Logo Praha