Jakub Pavlíček, 18 let: Tuhle školu jsem si vybral proto, abych se mohl věnovat tomu, co mě zajímá, a to je umělecká truhlařina. Vzpomínám si, že přijímačky pro mě byly velkým stresem, měl jsem strach, jestli se sem dostanu. Při talentovkách jsme museli ukázat, že umíme kreslit a hlavně jestli máme řemeslnický talent a cítění. Já jsem chodil na základní uměleckou školu, to mi pomohlo. Na začátku ale není úplně nezbytné o oboru vědět první poslední, ale studenta to musí bavit a zajímat. Všechno další se naučí při studiu.

SŠUAŘ - student - Jakub Pavlíček.

Tadeáš Novák, 17 let: Stres to pro mě byl velký, protože jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Navíc přijímačky jsou první velkou zkouškou, která po základce člověka čeká. Na naši školu byly talentové zkoušky, ty se skládaly z kreslení, modelování, volného tématu a potom jsme mohli přinést ukázat nějaké své předchozí práce. Nakonec přišel pohovor s paní ředitelkou. V té době jsem se nejvíc rozklepal, bylo to ale nakonec docela rychlé. Já jsem přišel pozdě na to, že chci jít na uměleckou školu. Až v osmé třídě jsem začal kreslit a modelovat a připravovat se. Přijímačky vnímám jako důležité, měla by se při nich projevit kreativita člověka. U uměleckých škol by to měl být základ.

SŠUAŘ - student - Tadeáš Novák.

Ladislav Vrtiška, 17 let: Při přijímačkách jsem se hodně bál, bylo to pro mě obtížné. Měl jsem ale s sebou mámu a ta mě uklidnila. Jelikož to byly talentové zkoušky, tak probíhaly v lednu, byla to tedy moje první škola. Připravoval jsem se tak, že jsem chodil jednou za 14 dní na kreslení. Dostával jsem i úkoly domů. Trvalo to asi tři až čtyři měsíce. Vždycky mě bavilo pracovat rukama, nechtěl jsem jít na školu, kde bych musel sedět v lavici. Táta je elektrikář a před několika lety tu pracoval na osvětlení, takže to tu znal. Přijímačky jsou důležité, aby se sem nedostal nikdo, kdo by neuměl ani kreslit, ale zručnost se při talentovkách nedá úplně poznat, ta se projeví až později.

SŠUAŘ - student - Ladislav Vrtiška.

Barbora Janebová, 20 let: Já jsem speciální případ, jsem tu teprve od září, a přestože je mi 20, jsem ve druhém ročníku. Mám totiž vystudovanou jinou školu, ale neudělala jsem na třikrát státní maturitu z matematiky. Na mé bývalé škole mi řekli, že by mě znovu do čtvrťáku přijali až za rok, tak jsem se rozhodla jít sem. Musela jsem ale absolvovat srovnávací zkoušky. Spočívalo to v testu z materiálů a technologií, shrnoval učivo z celého prvního ročníku. V létě jsem dělala praxe. Bylo toho hodně, ale nic jiného mi nezbylo.

SŠUAŘ - studentka - Barbora Janebová.

Filip Kynych, 18 let: Já jsem původně studoval obor letecký mechanik v Ruzyni. Řekl jsem si, že to zkusím. Bylo to ale pro mě hodně náročné, hlavně matematika a angličtina byla na vyšší úrovni, než jsem čekal. Nezbýval mi čas vůbec na život kolem. Tak jsem se rozhodl přejít. Díky tomu, že jsem už jedny talentovky úspěšně zvládl, nemusel jsem je opakovat a rovnou jsem se zapojil. Ještě jsem tedy absolvoval pohovor s paní ředitelkou. Pro řemeslo je potřeba být šikovný. Na gymnáziu to člověk musí mít v hlavě, tady je potřeba mít umělecké cítění.

SŠUAŘ - student - Filip Kynych.

Jakub Doubrava, 16 let: Přijímačky jsem prožíval hodně, chtěl jsem se dostat hlavně sem. Chodil jsem předtím na přípravné kurzy k jedné malířce. Při přijímačkách jsem se snažil hlavně zaujmout vlastní prací a příliš neřešit ostatní. Pro studium tady je potřeba mít schopnost nahlížet na věci jinak. Když například člověk vidí kytku, tak ji nevnímat jen tak, ale vidět, že má osm různých barev. Důležitá je i představivost.

SŠUAP - student - Jakub Doubrava.

Filip Cibulka, 19 let: Já jsem se na tuhle školu těšil poměrně dlouho, stres jsem ale nijak při přijímačkách neprožíval. Říkal jsem si, že to prostě nějak dopadne. Abych pravdu řekl, vůbec nevím, jak jsem se k oboru dostal. Od počátku jsem ale chtěl dělat řemeslo. Školu jsem našel na internetu, potom jsem se sem přijel podívat a zalíbila se mi. Na talentovky jsem se připravoval individuálně, kreslil jsem pravidelně doma, první kontakt s kovem ale přišel až tady. Víc mě tu baví praxe, myslím, že by tu mohla být většá souhra mezi teoretickým a praktickým vyučováním.

SŠUAŘ - student - Filip Cibulka.

Ve spolupráci  Logo Praha