Byla pro vás výhra Miloše Zemana překvapením?
Kdyby mi někdo před půl rokem oznámil, že Miloš Zeman získá důvěru více než poloviny občanů, asi bych překvapený byl. Určitě bych dotyčného nenazval bláznem, ale měl bych spíše za to, že voliči si již nepřejí návrat důchodce z Vysočiny. V posledních dvou týdnech se tato realita přiblížila, takže ve finále překvapení minimální.
Režisér Filip Renč, který pro budoucího prezidenta natočil videoklip, mi v sobotu ve volebním štábu říkal, že mu mohlo pomoci i to, že byl vykreslován jako obyčejný člověk pro obyčejné lidi? Skutečně to zabralo?
V kampani sehrála svou úlohu celá řada faktorů. Nakonec se ukázalo, že většina raději vsadí na protřelého politika, než na neozkoušeného kandidáta občanské společnosti, kterých nebylo málo. Nastal zde vskutku paradoxní stav. Lidé jsou na jedné straně znechuceni současnou situací na politickém kolbišti, na straně druhé preferují člověka, jenž má vedle svých konkurentů největší zkušenosti z nejvyšších ústavních funkcí ve státě. Myslím, že u mnohých voličů zabrala Zemanova kritika současné Nečasovy vlády a možná sentimentální vzpomínka na jednoho z tvůrců polistopadového vývoje. Navíc mu očividně neuškodilo někdejší angažmá ve vysoké politice z doby, kdy byl hlavním původcem nechvalně proslulé opoziční smlouvy. Lze to přičíst tradičně chabé paměti lidí a tendenci omlouvat neúspěchy minulosti v porovnání s nekompromisním odsouzením neúspěchů dneška. Lidový projev mu jistě nahrál body u těch, kteří jsou vyčerpáni z bezduchého a prázdného řečnění soudobých politických technokratů. Kromě toho se mu vydařil finiš, v němž „načapal" Karla Schwarzenberga v otázce Benešových dekretů.
Čtěte také: Sázky na prezidenta trumfly i dosavadní rekordy SuperStar
Pro nerozhodnuté voliče nebylo důležité, že tímto se kampaň zvrhla v lživé a útočné hrátky, které nereflektují právní realitu nynějších česko-německých vztahů. Důležité pro ně bylo, jak napsal Jindřich Šídlo, že zacílil na nejnižší lidské pudy. Jsem přesvědčen, že to byl významný faktor.
Jaký byl typický Zemanův volič?
Dle mého názoru by se vpasoval do věkového rozpětí 40 plus, se středoškolským vzděláním, pocházející z nižší příjmové skupiny, pracující spíše na nevedoucích pozicích, bydlící na venkově a menších městech. Takový volič je disciplinovaný a u voleb volí levici. Je přesvědčený, že v čele státu má být člověk rozhodný, silný a vytrvalý. Často by si také přál, aby prezident měl širší kompetence.
Co všechno mohlo uškodit Karlu Schwarzenbergovi během kampaně?
Karla Schwarzenberga handicapuje hned několik nedostatků. Předně nepatří k brilantním rétorům, vada řeči a archaická čeština spoustu Čechů pobuřuje. Určitě se na něm negativně podepsala jeho účast ve vládním sboru Petra Nečase a fakt, že ve střetech s koaličními partnery mohl být nekompromisnější. Lidé mu vyčítají, že na jednání Parlamentu podřimuje, že za socialismu v Československu nepobýval, a tudíž nezná dobře místní poměry, nebo že jeho manželka neovládá češtinu.
Dá se přičítat výhra Miloše Zemana i velké mediální štvanici, která podle jeho slov proti němu byla po celou dobu kampaně namířená?
Miloš Zeman má asi pravdu v tom, že vyhrocený závěr občany znechutil. Vidím to však naopak. Štvavá mediální kampaň se spustila až po nešťastném Schwarzenbergově výroku o poválečných dekretech a prezidentu Benešovi. Oba volební týmy se poté přes média do sebe nesmiřitelně pustily.
close
zoom_in
Jakou roli podle vás v kampani sehrála média? A jak byste hodnotil, že někteří šéfredaktoři vyjádřili podporu jednomu z kandidátů?
Václav Klaus se před časem nechal slyšet, že příštího prezidenta nevyberou občané, nýbrž média. Myslím, že to přesně vypovídá o vztahu dua Klaus-Zeman s českými novináři. Média nepochybně mají vlivnou roli, nejinak je tomu v zahraničí. Nicméně hovořit o mediokracii je krajně nemístné. V každé demokratické společnosti funguje trojrozměrnost veřejného prostoru: politika-média-občan. Média reflektují zájmy občanů a vytvářejí tlak na politické představitele, opačně pak monitorují výstupy politiky a informují o nich občany. Nakolik konkrétní médium využilo této příležitosti, je už věcí odlišnou. Domnívám se, že určitým ponaučením pro komerční média může být nepostoupení Jana Fischera do druhého kola. Na základě předvolebních průzkumů upřednostňovaly některé televizní stanice spolu s Milošem Zemanem právě tohoto kandidáta, aby se ukázalo, že občané nakonec vyberou někoho jiného. To považuji za nerovný přístup. Naštěstí se tohoto nešvaru jiná média zdržela. Bulvární periodika opět nezklamala, když těsně před koncem kampaně vyrukovala se lživými a urážlivými informacemi. Trestní oznámení je zde na místě. A co se týče podpory periodik některým kandidátům? To naopak považuji za naprosto standardní postup. Šéfredaktoři totiž nezaložili nekritický fanklub jednomu z kandidátů, nýbrž vylučovací metodou doporučili jim nebližšího, aniž by porušili etický kodex novináře.
Podporují šéfredaktoři renomovaných deníků prezidentské kandidáty i ve světě?
Ano, kupříkladu anglosaská žurnalistika si zakládá na větší polarizaci a přimknutí k určitým politickým formacím. Další média slouží jako objektivní vyvážení profesních konkurentů. Proto v Británii funguje labouristům nakloněný Guardian a konzervativnější Daily Telegraph, stejně jako v USA např. demokratický Washington Post a republikánský Washington Times.
Překvapil vás něčím Zemanům vítězný proslov a jeho následná tisková konference?
Jestli mě tedy opravdu něco překvapilo, tak to byla naprostá neprofesionalita vedení tiskovky. Je mi jasné, že tamní zázemí se připravovalo improvizovaně, ale něco podobného bych očekával u nováčka, ne u protřelého politického barda. Vnímám to jako veliké fiasko Zemanova volebního týmu. Vedle tohoto technického selhání se pozastavuji nad projevem Miloše Zemana, který se pro danou slavnostní chvíli vůbec nehodil. Bohužel mám v živé paměti inaugurační proslov Baracka Obamy z minulého týdne, stejně jako vystoupení Davida Camerona k otázce Evropské unie. Z obou bylo možno pěkně vysledovat úroveň politické kultury v tamních zemích. Předkládali věcná stanoviska v kombinaci s dlouhodobě zastávanými idejemi. Tiskovka vítěze voleb ovšem spíše připomínala parodii na reality show po česku, v níž vítězí silná gesta a neurvalost. Osobní útoky proti novinářům jsou v Zemanově zásobníku pravidelným evergreenem. Adekvátní protiútok spočívá v odolnosti a relevantních argumentech.
Uměl byste vyjmenovat tři kladné vlastnosti našeho budoucího prezidenta?
Kladnou vlastností je bezpochyby jeho výřečnost a rétorická obratnost. Druhou jeho schopnost přesvědčit a třetí dlouholetá zkušenost s politikou, jež z něj činí prototyp „Homo politica".
A ty záporné?
Mezi záporné vlastnosti patří neurvalost, schopnost manipulace a chybějící sebereflexe a pokora.
Jakou roli sehrály sociální sítě?
Podle sociologických šetření nesehrály sociální sítě takovou roli jako v kole prvním. Domnívám se, že burcování virtuálně gramotných zvláště ve prospěch Karla Schwarzenberga zahýbalo s výsledkem tak mohutně, že nakonec předběhl dlouho předpokládaného favorita Jana Fischera. K tomu ostatně přispěla i podpora řady osobností veřejného života. Facebook, Twitter a další sociální sítě v tomto případě hodnotím jako otevřenou arénu pro výměnu názorů, nastolování nových témat a zkvalitnění veřejné diskuse. Oproti cizině to není nic neobvyklého. K nám tento trend přichází se zpožděním a naplno propuká s přímou volbou prezidenta.
Bude Miloš Zeman dobrým prezidentem?
Ocenil bych, kdyby byl prezidentem všech občanů a zároveň ctil Ústavu České republiky, přesně jak to prohlásil po svém sobotním vítězství. Je nezbytné, aby se pokusil vykročit ze stínu svých dřívějších kauz a s novou funkcí získal i větší nadhled a pokoru.
