Až půjdete na procházku po Petřínských sadech, nezapomeňte se zastavit u košaté lípy nedaleko pomníku básníka Jana Nerudy. Přestože na ni neupozorňuje žádná informační cedule, jde o jednu z lip republiky, které byly vysazeny při příležitostí výročí založení Československa.

Zapomenuté příběhy

V pondělí 28. října 1968 uplynulo přesně 50 let od vzniku samostatného československého státu a na Petříně se v ten den konala velká slavnost. Její součástí bylo sázení ústřední lípy svobody. Sbor ochrany přírody tak chtěl v pohnutých letech krátce po okupaci Československa připomenout hodnoty demokracie, národní hrdost, svobodu a sounáležitost místních obyvatel.

Petřínská pamětní lípa měla štěstí a na svém místě stojí dodnes. Bývalé mocenské složky totiž některé stromy republiky tajně vykopávaly nebo alespoň odstraňovaly pamětní desky. Přesto petřínská lípa v roce 1970 neušla útoků vandalů. Zásluhou Svazu pro ochranu přírody a krajiny však byla zachráněna a 50. výročí vzniku ČSR připomíná dál.

1928: s lípou odhalili také pomník padlým

K 10. československému výročí byla vysazena lípa srdčitá ve Vysočanech. Společnými silami ji sázeli studenti místního gymnázia a představitelé vysočanské radnice. O důstojnou slavnost se zasloužil majitel restaurace U lípy, který připravil drobné občerstvení pro účastníky. Současně se zasazením lípy byl odhalen i pomník padlým v první světové válce. Ten byl během nacistické okupace odstraněn.

Strom v Klementinu chrání návštěvníky

Nenápadná lipka u astronomické věže Klementina je další z řady památných lip. Při příležitosti 50. let od vzniku Československa ji vysadil tehdejší ředitel národní knihovny Josef Vinárek společně s dalšími zaměstnanci. Její stín dodnes chrání návštěvníky národní knihovny.

Sázení stromů při význačných událostech má u nás dlouhou a silnou tradici. Nejvíce stromů republiky známých také jako stromy svobody se vysadilo v letech 1919, 1928, 1945 a 1968. Kdykoliv si lidé chtěli připomenout a oslavit vznik Československa a s tím spojený význam svobody a demokracie, vysadili strom.

Do výsadby se zapojili starostové, žáci či členové místních spolků. Stromy byly ověšené stuhami, praporky, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listy. Zasazení stromu republiky byla vždy slavnostní příležitost a v průběhu let bylo takto vysázeno tisíce lip.

Na stromy republiky se však v průběhu let z části zapomnělo a i péče o ně se zhoršila. Nadace partnerství proto zahájila při příležitosti oslav 100. výročí od založení ČSR kampaň zaměřenou na mapování a péči o tyto stromy.

„Stromy jsou důležitými symboly a plícemi našich obcí i krajiny. Nás zajímají nejen samotné stromy, ale i příběhy lidí, kteří je sázeli a stáli u zrodu naší demokracie,“ řekl k projektu Miroslav Kundrata, ředitel Nadace partnerství.

Víte o stromu republiky ve svém okolí? Registrujte hoCeloroční kampaň Stromy svobody 1918-2018 se zaměřuje na mapování a následnou péči o tyto stromy. Doposud bylo v rámci projektu registrováno 1.546 stromů po celé České republice. V Praze jich je zaevidováno 41. Poslední fází kampaně bude celorepublikový happening a nová výsadba stromů svobody u příležitosti 100. výročí vzniku Československa.
Pokud víte o stromu republiky, nebo dokonce pamatujete jeho výsadbu, můžete se ke kampani pořádané Nadací partnerství připojit jeho registrováním do databáze Stromy svobody. Registrovaný strom tak neupadne v zapomnění a bude o něj postaráno. Strom lze zaevi-dovat na webu www.stromysvobody.cz. V registračním formuláři můžete přidat i další informace o stromu. Těmi nejcennějšími jsou vzpomínky na jeho výsadbu nebo příběh stromu.