Havlíčkovo náměstí je totiž 
v kopci a rekonstrukce se odehrávala dole na ulici. Diváci tak většinou nic neviděli. Maximálně čepice nebo blembáky účastníků. To možná odradilo spoustu přihlížejících, kteří z dvouhodinového programu odcházeli dříve. Některé děti si i vylezly na ramena rodičů nebo na dřevěné opory stromů.

Představení bylo velmi pěkně secvičené. Do dvou hodin totiž vměstnali boje od 5. května až do příjezdu osvobozeneckých tanků. Některé scény zahrnovala i náročnější pyrotechniku, takže diváci se měli na co dívat. Největší atrakcí bylo hlavně pro děti, když si na konci mohli sesbírat nábojnice. Velkou pozornost budil německý stíhač tanků Jagdpanzer 38(t) Hetzer, který v květnu 1945 padl do rukou povstalců a zúčastnil se bojů o Český rozhlas .

Přehlídka bojů v květnu 1945 byla komentovaná, takže si diváci mohli utvořit představu, jak to tenkrát asi vypadalo. Nejdříve se začaly stavět barikády. Scéna byla připravená dokonale. V podtextu znělo historické hlášení rozhlasu, všichni měli dobové uniformy a názvy ulic byly 
v němčině. Na stěnách visely německé plakáty. Dokonce 
i vlajky, kterými odbojáři mávaly, vypadaly, že už pamatují hodně let.

Zákeřný střelec s kulometem

Na barikády použili také nákladní auto mobil a pustili se do přestřelek. Na odbojáře také zaútočil zákeřný střelec 
s přilehlého domu s kulometem. Zfanatizovaní Němci byli hodně nebezpeční, protože měli doma dostatek zbraní. Některým divákům se líbil výkon řezníka, který se jako obyčejný občan z lidu vydal bojovat za svobodu. Proti odbojářům se postavila i trafikantka, pro kterou byla aktuálně důležitější živnost, než boje.

Další, kdo přišel povstalcům na pomoc, bylo protektorátní vládní vojsko, které mělo šest tisíc vojáků. Němci počítali s tím, že by mohli přejít, proto pět praporů přesunuli do Itálie. Poslední prapor, který byl hradní stráží, se připojil na barikády. Rozpoznávali se čepicí lodičkou s výrazným žlutým lemování.

Němci považovali povstalce za bandity, takže je mohli zastřelit. Na obou stranách bylo už hodně mrtvých i zraněných. Jednu chvíli si německá strana žádá čas na odklizení zraněných. Pak to ale vypukne nanovo, Němci používají plamenomety a také polní dělostřelectvo. Teď už šlo opravdu o krk, Němci před sebou hnali jako živý štít zajaté povstalce, takže z barikád nemohli střílet.

Když už vše vypadalo beznadějně, přidali se k nim Vlasovci. Válka končí a boje také. Přijíždí osvobozenecké tanky a lidé je vítají. Vlasovci utíkají směr k Plzni. Povstalci pak střílejí německé zajatce.

close 70. výročí konce druhé světové války. zoom_in