V Praze tito lidé najdou pomoc na dvou místech, kde pracují pod dohledem odborných pracovníků.

„Dříve jsem pracoval pravidelně a úspěšně, poté mi závislost na drogách a výkon trestu přerušily kariéru,“ popisuje pan Jan. Samoživitel se dvěma dcerami bydlel v azylovém domě, každé ráno před příchodem do zaměstnání ještě docházel na methadon.

Po několika měsících zaměstnání na částečný úvazek se přestěhoval z azyláku do pronajatého bytu, zaběhl si s dětmi denní režim a získal zaměstnání na celý úvazek. V Restart Shopu byl zaměstnán rovných 12 měsíců.

„Naučil jsem se hlavně ty pracovní návyky a pravidelnost práce. Pracovat jsem uměl, potřeboval jsem jen potvrdit sebevědomí a získat čas a peníze,“ říká Jan.

Mezi jeho kolegy patří například lidé po výkonu trestu, osoby s nízkým vzděláním, ohrožené závislostmi nebo lidé bez domova. Řada z nich se totiž sama na volném trhu práce neuplatní. Rekvalifikační kurzy úřadu práce pro ně nejsou efektivní, stát také tréninkové zaměstnávání zatím systémově nepodporuje.

K úspěšnému návratu na pracovní trh je třeba jeden rok „tréninku“, jak nyní potvrzuje nová studie analytiků MAKAI atelier pro Českou asociaci streetwork (ČAS). Na trhu práce po něm uspělo 19 z 25 zaměstnanců.

Síť se rozrůstá

První Restart Shop vznikl v Česku před sedmi lety, od té doby jich přibylo dalších pět. Dva pražské fungují na principu charitativních obchodů. Jeden se nachází v Biskupské ulici v Praze 1, druhý v ulici Komunardů v Holešovicích nedaleko azylového domu. Celkem mají pět pracovních míst s polovičním úvazkem.

Ve druhém obchodě se od pracovníků vyžaduje větší samostatnost. „Nejtěžší byla kasa, jinak to šlo. Obchod nebyl složitý. Hrozně mi potěšilo přeřazení do Holešovic, ta samostatnost, že mi věří,“ říká paní Eva, která nyní prodává v obchodě v Holešovicích.

V tréninkovém zaměstnávání se lidé učí především nácvik kompetencí s individuální podporou. „Za průměrnou dobu 12 měsíců si osvojí základní pracovní návyky, nabudou v nich zdravé sebevědomí a získají v životě stabilitu a mohou se soustředit na další rozvoj,“ popisuje ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová s tím, že projekt česká legislativa bohužel neumí zařadit mezi sociální služby.

Neziskové organizace tréninkové zaměstnávání poskytují nad rámec běžných aktivit. Využívají při tom zkušeností streetworkerů, kteří jsou zvyklí s těmito lidmi pracovat a komunikovat.

„Vedle pracovních návyků získávají zaměstnanci i individuální poradenství, například ohledně dluhů,“ dodává Zikmundová.