Karolína Grygarová, 16 let:
Tanec je podle mě v Praze oblíbený, ale lidi spíše chodí na balet nebo na muzikály. To je škoda, protože je mnoho dalších typů tance, které by je možná zaujaly, kdyby jim dali šanci. U muzikálů se bohužel tanec upozaďuje na úkor efektu a zpěvu. U nás se hercům upravuje úroveň tance, aby to zvládli i méně pohybově nadaní, takže někdy je to lepší, někdy ne. 

Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Studentka Karolína Grygarová.

Adéla Garabíková, 17 let:
Myslím, že je důležité učit se od jiných národností. V Praze je například dost rozšířený současný tanec, zatímco například v Itálii dávají spíše důraz na klasiku. Takže když přijedou na výměnný pobyt, tak nás učí jejich styl a my zase ten náš. Pak třeba můžeme zakomponovat prvky do našich vlastních sestav.
Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Studentka Adéla Garabíková.

Aleš Procházka, 20 let:
Lidé by si měli více všímat tance. Je to přece jenom také umění. Hlavně současný tanec je u nás dost nedoceňován. Je jenom pro zasvěcené, protože pojednává o metafyzických záležitostech. A to je pro Čechy jako pro nejmateriálněji založený národ v Evropě a zároveň evropský nejateističtější stát naprosto nepřístupné.
Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Student Aleš Procházka.

Tereza Holubová, 19 let:
Je škoda, že se lidé tancem tolik nebaví. V Praze je sice spousta kroužků a work-shopů, ale chybějí nějaké spontánní projevy třeba i na veřejnosti. Lidi v Praze jsou v tomto hodně uzavření. Třeba i když jsou svědky nějakého Site Specific vystoupení (když se skupina tanečníků roztančí bez varování uprostřed veřejného prostranství), tak raději odcházejí, spěchají někam jinam a neužívají si show.
Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Studentka Tereza Holubová.

Šimon Klus, 19 let:
Po studiu bych rád odcestoval studovat do zahraničí. V Čechách pořád převažuje smýšlení, že úspěch se neodpouští a je těžké se pro talentovaného mladého člověka prosadit mezi již zavedenými jmény. V zahraničí mladé lidi mnohem více podporují a je tam spousta příležitostí, jak se zviditelnit. Proto asi pojedu do Belgie.
Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Student Šimon Klus.

Kateřina Jabůrková, 18 let:
Tanec je přirozený způsob lidské komunikace a myslím si, že člověk k tanci tíhne. Možná by se i někteří roztančili, kdyby dostali tu možnost. Možná by pomohlo pouštět v metru a v tramvajích nebo na zastávkách nějakou muziku. Člověkem to začne hýbat, i když nechce, a možná by pak pohlíželi na tanec shovívavěji.
Praha očima studentů - Taneční konzervatoř Duncan Centre v Braníku. Studentka Kateřina Jabůrková.

Ve spolupráci s projektem Logo Praha