Žádná z nich nepřipouští, že by o víkendu do volební místnosti nešla. Vysokoškoláci, které Deník náhodně oslovil, na tom byli podobně, tři z nich hodí do urny lístek pro Piráty, jeden pro STAN, další pro ODS nebo TOP 09.

Letmá sonda do volebních preferencí prvovoličů a mladých lidí se shoduje se závěry, k nimž došly agentury PR.Konektor, NMS Market Research a společnost Scio.

Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze
Volby vyhraje ANO. Do Sněmovny by se měl dostal Okamura i Piráti

Podle nich až 87 procent prvovoličů z řad úspěšných uchazečů o VŠ studium považuje volební účast za důležitou a věří, že výsledky voleb ovlivní budoucí směřování země.

„K volbám do Poslanecké sněmovny se chystá 78 procent středoškoláků, kteří si podali alespoň jednu přihlášku na univerzitu. Z výsledných dat plyne, že respondenti se nejvíce zajímají o domácí politiku (79 %), kterou následuje politika zahraniční (76 %) a politika Evropské unie (67 %),“ upřesňuje Radek Vítek, partner v agentuře PR.Konektor. Dodává, že „vysoké procento studentů toužící jít k volbám může těšit především ODS, TOP 09, Piráty nebo Zelené, což jsou partaje, které tradičně lákají vysokoškolský elektorát“.

Nemají vyhraněné názory

Mladí lidé většinou nemají vyhraněný politický názor a vybudovanou loajalitu vůči jedné straně, jak zdůrazňuje sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median. Ta v předchozích dnech zveřejnila výsledky průzkumu, podle něhož by u lidí do 24 let zvítězilo hnutí ANO před Piráty a SPD. Okamurově straně dávají přednost absolventi učňovských oborů.

Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Andrej Babiš (ANO).
Kdo vyhraje volby? Sázky na výsledek překonaly "politický" rekord

Data výzkumníků hovoří také o tom, že 15 procent dotázaných uchazečů o VŠ studium by se chtělo aktivně angažovat na celostátní úrovni, do komunální či krajské politiky by rádo zasahovalo 18 procent respondentů. Radek Vítek tato optimistická čísla přisuzuje i vlivu populárních youtuberů, kteří o politice často hovoří. Patří k nim třeba Karel Kovář alias „Kovy“, jehož sleduje téměř 600 tisíc uživatelů.

„Vliv na prvovoliče tak získávají mladí lidé, kteří v předchozích volbách neměli prostor ani publikum, což může mít nezanedbatelný vliv na výsledky voleb,“ doplňuje Radek Vítek.

Zaveďte elektronické volby

Výzkumníci se též zajímali o národnostní cítění mladých. Zatímco u přijatých vysokoškoláků bylo 27 procent studentů, kteří se považují především za Evropany, u osmnáctiletých jich je jen 12 procent. Naopak za Čechy se považuje 69 procent dotázaných (u univerzitních studentů jen 47 procent).

Zajímavý je i údaj o způsobu volby. Kdyby se hlasovalo elektronicky, zvýšila by se ochota volit u 74 procent mileniálů (lidí starších 18 let).

Předvolební debata Deníku
Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů