Podle členů Sboru dobrovolných hasičů Stodůlky se z celkového množství výjezdů týká ohně asi desetina případů. Zbytek jsou nehody, nebo uvízlé kočky na střeše.

Ostatně, s klobouky domů mají zdejší dobráci čerstvé zkušenosti. Na začátku dubna se městem prohnal orkán Niklas a stodůlečtí si zahráli tak trochu na kominíky. „Naši hasiči lezli po střechách, které šroubovali a vrtali, aby náhodou nespadl nějaký kus dolů a někoho tak nezranil," vysvětluje starosta sboru Vojtěch Koutek.

S lezením po střechách mají hasiči z Prahy 13 už i dřívější zkušenosti. Když ještě byla 
v hlavním městě zima, kterou doprovázelo kromě mrazu 
i velké množství sněhu, museli se členové výjezdové jednotky vypořádat s lomenou střechou nedalekého zimního stadionu. Z ní museli odhrnovat ještě před asi dvěma lety sníh, aby se náhodou pod tíhou bílé nadílky nepropadla.

Nejvíce zážitků mají dobrovolní hasiči ze záplav, které zasáhly Prahu v roce 2002. A mnoho vzpomínek se týká zvířat. První zástupce živočišné říše potkávala výjezdová jednotka při pomoci kolegům hasičům v Lipencích. Pracovalo se tenkrát bez přestání.

Záchrana na poslední chvíli

Půl třetí ráno, všude tma. Aby hasiči viděli na čerpání vody, svítil jim na práci světlomet. Náhle přišlo bzučivé překvapení. „Objevil se roj sršňů. Jak tam svítil reflektor, tak je přitahoval a řítili se
k němu tyhle rakety," vzpomíná Kos, který byl právě za osvětlením na střeše auta. „Jen takt tak jsem stihl slézt," dodává.

Za dne se v Lipencích setkávali s dalšími zvířaty, které odnesla voda, a ony se během povodní zasekly ve větvích stromů. Většina z nich však byla už mrtvá, tudíž jim nešlo pomoci. Zároveň se ve stromech zasekl i karavan.

Úsměvnější vzpomínky se zvířaty zažili stodůlečtí hasiči v pražské zoo. Zdevastovaná dolní část potřebovala vyčistit od naneseného bahna, stejně tak i někteří zástupci zvířecí říše. Dodnes nejvíce vzpomíná velitel zásahové jednotky Roman Michl na čištění výběhu slonů.

Dali jim napít, auto skončilo na suchu

Jejich ošetřovatel byl s nimi ve výběhu asi jen deset minut. Během té doby je ujistil, že sloni jsou na lidi zvyklí, a proto jim nehrozí žádné nebezpečí. Tenkrát hrálo hasičům do karet, že zlý slon, který byl i normálně v jiném výběhu než ostatní sloni, byl někde mimo dohled. A jelikož chobotnatci byli opravdu mírumilovní, užili se dobráci z třinácté městské části kus zábavy.

„Nejdřív si nás očuchali chobotem, a pak už bylo všechno v klidu. Normálně jsme slony tahali za chobot, za uši a vůbec jim to nevadilo," vypráví s úsměvem Michl. Chobotem je i po čase rušili, protože během čistění výběhu je sloni svým dlouhým „nosem" pošťuchovali.

Nakonec myli i slony. Kvůli jejich žízni skončili dokonce bez vody. „Stačili dva sloni, a měli jsme prázdné auto. Jeden slon prý vypije, což nám řekli až potom, až přes sto litrů vody," říká Michl. Oproti tomu bylo mytí velkých suchozemských želv už méně zábavné. Ačkoli – se zvířaty v krunýři mají hasiči zase jiné zážitky.

Čtyři týmy znamenají řež

Při povodních, stále v roce 2002, utekly na Praze 13 jednomu člověku jeho vodní želvy. Nepodařilo se je najít. Po několika letech nastal výlov rybníku v blízkých Třebonicích, během kterého čekalo na rybáře překvapení. Mezi rybami skončily v sítích i právě želvy, které celou dobu na místě žily a rostly.

S vodou jsou hasiči z třináctky spjati, i když nejsou povodně. Každoročně pořádají soutěž Stodůlecký vodník. „Je to klasický požární útok zkombinovaný s prací na vodě. Odstartuje se na hrázi tady dole u jezera. Šestičlenné družstvo musí v člunu plavat okolo padesáti metrů k bójce a zpět," přibližuje soutěž starosta sboru Vojtěch Koutek.

Až když dorazí čluny ke břehu,začíná už za pomoci sedmého člena, strojníka, požární útok. Vodníka zvládají zdejší hasiči velmi dobře. „Naši kluci vyhráli už třikrát po sobě," hrdě praví Koutek. Naposledy jim celá trať trvala 1,36 minuty. I na pražském poháru slaví družstvo stodůleckých hasičů úspěch – pravidelně končí na předních příčkách, loni dokonce na té zlaté.

Sám starosta také soutěží 
v závodu pro starší hasiče. „Běháme v historických oblecích a helmách. Zároveň máme i starý přívěs z roku 1946," přibližuje akci Koutek. Přestože by mělo jít jen o zábavu a nikoli závod, vždycky se hasiči z různých sborů mezi sebou „vyhecují" a soutěž se rozbíhá naplno. Většinou dorazí tři družstva, takže zisk dobrého umístěný je jistý. O to větší řež pak nastává ve chvíli, kdy mezi sebou soutěží sbory čtyři.

Stodůlecký sbor byl založen v roce 1893. V současné době čítá 110 členů, z nichž 24 ženy a 43 jsou děti. Pro ně pořádají hasiči každý rok v létě tábor, na kterém si užijí podle jejich slov zábavu úplně všichni.