Jaké lodě metropolí proplouvají a v jakém technickém stavu jsou? 

V pražském lodním parku nalezneme různé kategorie lodí: plavidla ekologicky „naprosto nezávadná“ máme 9 elektrolodí bez kuchyní a toalet, dále „téměř nezávadná“ historické parníky a moderní motorové lodě, ale bohužel i řadu již starších lodí, jejichž provoz šetrný k Vltavě není. 

Chovají se provozovatelé lodí a jejich posádky ekologicky?

 Jak kteří. Lodní provoz jako každý jiný produkuje emise, hluk a navíc splaškové vody. Provozovatelé lodí by proto měli dbát na včasnou výměnu motorů za modernější, pravidelný servis motorů a generátorů, ekologickou likvidaci všech odpadů a měli by se snažit, aby zatěžovali okolí a historické centrum hlavního města co nejméně. Naprostou samozřejmostí by mělo být používání přírodních čisticích prostředků, které nekontaminují vodu.

V současné době podobnou možnost loďaři sice na zcela dobrovolné bázi mají, ale není pro ně finančně nejvýhodnější, a tudíž je bohužel nic nenutí, aby ji důsledně praktikovali. A i kdyby se chtěli chovat odpovědně, nemají k tomu zdaleka takové podmínky, jako jsou běžné v jiných evropských městech.

Co Praze v této oblasti chybí? 

Praze chybí infrastruktura potřebná pro lodě, možnosti kontrol a systém pobídek. Místa pro odběr splaškových vod jsou omezená na jedno servisní plavidlo. Praha nemá ani vhodné a dostupné veřejné technické místo pro vytažení, opravu a údržbu plavidel. Nedisponuje vlastními přístavy a dostatkem břehových přípojek na nábřežích. Provozovatelé lodí mají omezené možnosti, jak ekologicky umýt svá plavidla bez toho, aniž by saponáty následně vypustili přímo do Vltavy. Není dlouhodobě možné současnou situaci přehlížet.

Mělo by město kontrolovat či omezovat emise a splašky vypouštěné loděmi? 

Praha může těžko přikazovat plavidlům na mezinárodní dopravní cestě to, co jim nepřikazují ani platné zákony a mezinárodní dohody. Umožňuje-li Praha lodním společnostem na Vltavě dosahovat zisk, měla by mít zájem i na tom, aby poskytované služby byly kvalitní, dělaly jí dobré jméno, neobtěžovaly obyvatele a nezatěžovaly životní prostředí. Kontrolovat technickou způsobilost plavidel jí ale nepřísluší.

Nemá legislativní rámec, na jehož základě by si mohla měřitelnost emisí, hluku a přijatelného znečištění u lodí vymínit. To je náplní práce Státní plavební správy a dalších úřadů. I ty mají ale v mezích zákona a stávajících předpisů pouze omezené možnosti. Potřebná legislativní úprava může být prosazena na úrovni Poslanecké sněmovny. Výhodou je, že řada pražských radních a zastupitelů se nedávno stala poslanci.

Co může metropole udělat? 

Praha plánuje nastartovat legislativní proces, který povede k ekologizaci lodní dopravy na Vltavě a postará se o dostavbu nezbytné infrastruktury. Město může například chytře nastavit podmínky, za kterých podpoří a zvýhodní podnikatele, jež budou poskytovat kvalitní a ekologicky nezávadné služby. V okolí obydlených oblastí Čertovky, Kampy, Křížovnického náměstí, náplavky a Janáčkova nábřeží by měly být zvýhodněny a upřednostněny lodě, které jsou tiché a ekologické.

Praha by si mohla smluvně domluvit přesné parametry lodí, které bude tolerovat i standardy likvidace provozních odpadů. Musí být nastaven férový, transparentní a nezávislý systém kontroly. Provozovatelé by měli být přirozeným způsobem motivováni k jeho dodržování. Provoz neekologických lodí se do budoucna prostě nesmí finančně vyplatit.