Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stavět v Praze? Na okraji už nikoliv, uvnitř města jen někde

Praha - Sídlištní panelová šeď městské periferie střídající neutěšený pohled na chátrající historické centrum Prahy. To byl předobraz snahy, která za pětadvacet let metropoli urbanisticky proměnila. Mnohá místa se proto změnila k nepoznání. Je otázka, zda mění názor i ti, kteří s proměnou města měli, či mají něco společného.

21.11.2014 1
SDÍLEJ:

Panelákový blok na Jižním Městě. Kdysi nezajímavá jednobarevná šedá fasáda se v běhu času proměnila v opticky veselejší obytnou stavbu.Foto: DENÍK/Petr Štrompf

„Bydlím v Letňanech a vidím, jak sídliště úžasně rozkvetla. Obyvatelé mají rovněž k dispozici mnohé vyžití, což předtím nebylo. Vždy ale záleží na příslušném starostovi, jak svou městskou část dovede spravovat," uvedla Jitka Cvetlerová, ředitelka magistrátního odboru stavebního a územního plánu. Podle ředitelky se už ale Praha ze stavebního hlediska nijak rozšiřovat nebude.

„Musí se stanovit takzvaná čára zastavitelnosti. Má to svou logiku čím širší město, tím větší problémy s dopravní infrastrukturou. Bude proto tendence využívat volná prostranství uvnitř Prahy," doplnila Jitka Cvetlerová.

Totožný názor vyjádřil i Adam Švejda, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl.m. Prahy. Specifikoval, že zmíněná nevyužitá městská prostranství jsou ještě například v Holešovicích nebo na Smíchově. „Případná zástavba zcela určitě nebude na úkor parků či jiných míst sloužících například k relaxaci obyvatel," dodal Švejda.

Nabízí se otázka, zda se bude město v budoucnu zvedat do výšky. Některé stavby jsou již jistými dominantami, viz třeba Corynthia Tower Hotel na Pankráci. Celkem je v Praze výškových budov třiadvacet. „Nechci nijak spekulovat, zda přibudou další. Jisté ale je, že žádná nebude smět překrývat panorama města," poznamenala Jitka Cvetlerová.

Paneláky jako barevné noclehárny

Nejen opravené domy, ale i obyvatelé jsou nedílnou součástí pražských sídlišť, kdy ani uplynulých pětadvacet let vizuální proměny k lepšímu ještě nemusí znamenat důvod ke spokojenosti.

„Osobně bych ještě vylepšila třeba Jižní Město. Dle mého názoru stále lidem slouží jako noclehárna. Teď už i jako barevná noclehárna. Chybí mu totiž klasické prvky města," míní ředitelka Jitka Cvetlerová. Jako příklad uvedla sídliště Letňany, které projekt Letňanské lentilky tamní domy nejen barevně rozzářil.

„Projekt revitalizace totiž reprezentuje jednotlivé plochy s konkrétním využitím pro společenský život, relaxaci, sport a hru," specifikovala ředitelka magistrátního odboru.

Hodnoťme už jen současnost

Výrazných urbanistických změn si pochopitelně všímají i architekti. Mnozí pamatují styl někdejší socialistické výstavby, kdy se požadovalo postavit co nejvíc bytů. Že k panelákům pak často a ještě dlouho po dokončení nevedl ani pořádný chodník, byla podružná věc. Nemluvě o občanské vybavenosti, která tehdejším plánovačům snad úplně vypadla ze slovníku.

„Zpětný pohled už nemá cenu, hodnoťme současnost. Převážně kladně proto hodnotím proměnu Prahy. I velká část sídlišť jsou už ke koukání. Změnil se i styl bydlení, viz satelitní městečka. Velká estetická proměna historického centra je bezesporu parádní počin, méně ale to, že se vylidňuje," sdělil architekt Tomáš Beneš ze studia v Horních Počernicích.

Podle architekta se například z Malé Strany stává umělý skanzen. Příčinu v jeho vylidňování spatřuje v přítomnosti zahraničních nájemců, kteří původní obyvatele pomalu a jistě vytěsňují.

Švédové architekty tehdy pobavili

„Je to hlavně otázka nabídky a poptávky, tedy kdo si za jakých podmínek může dovolit na Malé Straně bydlet. V současné době je tam prý trvale hlášeno pouhých 250 obyvatel," sdělil Tomáš Beneš s tím, že „odsunutého" Malostraňáka pak bude těžko zajímat, jak je jeho bývalá domovská čtvrť zarámovaná do krásy opravených historických budov.

Pětadvacet let urbanistické proměny hodnotí i architekt Václav Kubánek. Velmi dobře si vzpomíná na švédské kolegy, kteří nedlouho před sametovou revolucí do Prahy přijeli.

„Při návštěvě výstavby jistého sídliště chválili tehdejší představitele města, jak dobře pečují o lidi. Paneláky jsou prý vhodným dočasným bydlením, než si jeho obyvatelé postaví vlastní domky. Ani ve Švédsku prý tolik čekatelů není," usmíval se architekt mylné představě zahraničních kolegů. „Je to o to úsměvnější, když právě v pražských panelácích dnes žije již čtvrtá generace obyvatel," doplnil Václav Kubánek.

Funkcionalismus už raději opravdu ne!

O urbanistické budoucnosti české metropole uvažoval i známý spoluautor Tančícího domu na rohu Rašínova nábřeží, architekt Vlado Milunič. „Územní plán je jedna věc, co si v něm kdo dovolí, je věc druhá. Jsem jen rád, že už se nestaví funkcionalistické budovy, jak tomu bylo dřív. Byli jsme k tomu vychováváni. Funkcionalismus byl brán jako jediný moderní směr. Tenkrát koneckonců ani z existujících stavebních systémů nešla jiná architektura dělat. Postupem času jsem se ale od něj odklonil," říká Milunič.

Nicméně současný vzhled Prahy v proměně času hodnotí vcelku pozitivně. „Nelze opomenout jistou dynamiku vývoje, kterou opět mohou ovlivňovat zase jen lidé. Nezáleží teď na politickém režimu, ale na soudnosti těch, kterým něco patří. Pestrobarevná fasáda například může schovat bídu myšlenky, kterou pak najdete uvnitř budovy. Ta bída se nazývá nevkus ," doplnil architekt.

Tehdejší doba vyprodukovala i stavby, pro které polistopadové společenské změny znamenaly zánik. Po více jak třiceti letech například skončil normalizační vládní komunistický hotel Praha na svahu Hanspaulky v Dejvicích. Hotel odkoupila společnost PPF miliardáře Petra Kellnera. Nový vlastník tak rozhodl o jeho zbourání.

Výstavba soukromé školy Open Gate

Na pozemcích údajně hodlá postavit soukromou školu Open Gate. Škola by měla být v místě, kde byly hotelové garáže ve špatném stavu a záložní zdroj energie. Její součástí bude také přilehlá usedlost Hadovka, dříve kanadské velvyslanectví, kterou PPF získala již dříve. Proti demolici v někdejší protestní akci Vekslák bourá Prahu demonstrovali i mnozí mladí architekti.

„Dovedu pochopit, že i některé tehdejší stavby měly svou okázalost a hotel Praha mezi ně rozhodně patřil. Architektonicky nevydařený vůbec nebyl. Spíš se vlastníkovi jedná o pozemek, na kterém jeho dnešní torzo stojí. Do toho už mu nikdo mluvit nemůže," poznamenal Václav Kubánek s tím, že výrazně okázalejší stavby nejsou v Praze nic výjimečného. Viz černošická vila uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře.

Autor: Petr Štrompf

21.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ondřej Kolář.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

Petr Pravda

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení