Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) koncem minulého týdne označil přípravu novely za „neuvěřitelnou bramboračku“ a kritizoval ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za údajné nesplnění předchozích slibů vůči Svazu měst a obcí.

Ministryně Dostálová totiž odmítla podpořit přenechání hlavní zodpovědnosti za územní plánování samosprávám. A trvá také na tom, aby povolování staveb přešlo ze stavebních úřadů v přenesené působnosti na státní, na obcích nezávislé byrokraty. Oba požadavky jsou součástí tzv. „čtyř artikul“, které formulovala velká města.

Města musí mít vliv na svůj rozvoj

„Územní rozvoj je naprosto zásadní záležitost a města musí mít vliv na svůj udržitelný rozvoj. To je v době, kdy řešíme dopady klimatických změn, ještě aktuálnější než kdykoliv jindy,“ zdůraznil primátor.

Stávající návrh podle něj nebere v potaz, že „základem rychlého rozhodování, odpovědného povolování a zdravého rozvoje je kvalifikovaná dohoda v území, kterou dle našich zkušeností neudělá nikdo jiný než samospráva v procesu pořizování územních plánů v diskusi se všemi aktéry v území,“ dodal Hřib s tím, že model požadovaný nejen Prahou není experimentem, nýbrž v Evropě běžná praxe.

Ministryně Dostálová namítá, že pro Prahu zásadní požadavek posílení vlivu v procesu územního plánování „netorpédoval“ její resort, ale neschopnost metropole najít řešení pro malé obce, které většinou o autonomní územní plánování nestojí.

Problémy s financováním

Ministryně tvrdí, že samostatná působnost může platit jedině plošně pro všechny a stát by v případě jejího zavedení nemohl financovat plánování „výběrově“ třeba jen v nejmenších obcích v rámci úřadů obcí s přenesenou působností.

Pomoc MMR zde podle Dostálové může spočívat jedině ve vypsání už existujícího dotačního titulu. „Ten ale není nárokový a není to dlouhodobé ani systémové řešení. Je zřejmé, že zájmy velkých měst a malých obcí jdou zcela proti sobě. Je to problém, u kterého musí najít rovnováhu a řešení Svaz obcí,“ upozornila Dostálová.

Podle zdroje z magistrátu jsou tyto argumenty alibismem a výmluvou. „Stát by samozřejmě mohl najít způsob, jak problém financování vyřešit. Podstatné pro hlavní město je reálné posílení vlivu na územní plánování. Praha je ochotná ke kompromisu,“ řekl úředník, podle kterého by kompromis mohl spočívat ve „výměně“ plánovací autonomie za posílení vlivu státu v povolovacím procesu.

„Pokud projde novela bez pozměňovacích návrhů, hrozí velká právní nejistota s nedozírnými ekonomickými následky,“ varoval zdroj. Liberecký primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) v té souvislosti prohlásil, že „ministryně Dostálová hodila velká i malá města přes palubu“.

Představitelé statutárních měst do poslední chvíle usilovali také o to, aby novela umožnila nejen Praze regulovat výstavbu vlastními pravidly podle místních specifik.

Varují před tím, že centrální a v některých případech velmi zastaralé normy znemožní výstavbu především v centrech měst a v kompaktních čtvrtích.

„Bude tak dále růst tlak na výstavbu na ‚zelené louce‘ a rozšiřování měst do volné krajiny,“ prohlásil ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. 

Dojde ke zmrazení výstavby?

Opoziční zastupitel metropole a místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO) nepovažuje střet Prahy a velkých měst s ministerstvem za čistě politický.

„Takzvané čtyři artikuly jsou relevantní, byť mají kvůli rychlosti vzniku určité nedostatky. V případě přenesení plánování do samostatné působnosti obcí mimo jiné vyvstává otázka, kdo by vypořádával případné spory. Dnes je to primárně MMR. Pokud by se to dostalo více do oblasti soudů, hrozí nové průtahy,“ poznamenal Prokop, který navíc upozornil na perspektivu okrajových městských částí.

„Pokud by nebyla novela přijata v žádné podobě, Praha bude mít vzhledem ke končící platnosti územního plánu od roku 2023 velký problém. Mohlo by dojít ke zmrazení výstavby v oblastech mimo centrum,“ poznamenal Prokop, který proto považuje primátorův boj proti novele za boj proti Praze.