Odbagrování usazenin má zvýšit maximální ponor na řece z dnešních 1,8 metru na 2,2 metru. S rezervou to znamená prohloubit plavební dráhu na 2,5 metru. Ředitelství vodních cest i město si od vylepšení plavebních podmínek v centru slibují především rozvoj takzvané citilogistiky, tedy využití řeky k lokální nákladní dopravě.

„Je to cesta, jak dostat část těžké kamionové dopravy ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem. Otevírá se tak prostor pro rozsáhlé využití nákladní vodní dopravy,“ uvedl šéf ŘVC Lubomír Fojtů. Vzorem jsou města jako Paříž či Amsterdam, kde fungují například i plovoucí sklady nebo betonárny.

Výměna ledolamů u Karlova mostu.
Potápěči instalují před Karlův most nové ledolamy. Pod vodou není nic vidět

Sací bagry a potápěči budou v příštích dnech k vidění střídavě pod druhým a třetím mostním obloukem, kde budou odkrývat i pozůstatky dřívější stavební činnosti. Záchranný archeologický průzkum přitom běží už delší dobu; v trase vodní cesty odhalil například pozůstatky románských dřevěných a zděných konstrukcí. „V současné době probíhá za nepřetržitého dohledu archeologů odsávání naplaveného materiálu v okolí zachycených konstrukcí,“ doplnil archeolog Petr Juřina.

Stavební akce s názvem Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě – říční část vyjde na téměř 130 milionů korun bez DPH. Bagrování probíhá ve zdržích jezů v místech, kde je menší hloubka. Celkem se upravuje 43 kilometrů vodní cesty. Vytěženo bude celkově asi 130 tisíc krychlových metrů materiálu, z toho nejvíce (43 tisíc krychlových metrů) ve zdrži zdymadla Klecany (plavební komora Roztoky). ŘVC rovněž na cestě modernizuje zdymadla a zvyšuje mosty, z nichž část bude nově zdvihací. Celkem si stavba vyžádá dvě miliardy korun.

Karlův most.
Karlův most ochrání český dub. Opravy památky potrvají do konce roku