Petice, demonstrace a protesty kvůli okruhu u Suchdola už nejsou potřeba. Vláda totižv pondělíschválila takzvanou Politiku územního rozvoje.

Dokument, pod jehož názvem si většina lidí nic nepředstaví, totiž umožňuje jedno: začít stavět velké stavby, aniž by odpůrci mohli projekt připomínkovat. „Politika“ je navíc závazná pro územní plány všech krajů, měst a obcí.

Pražanů se nejvíce dotkne při stavbě Pražského okruhu v jeho severozápadní části. „Je absurdní a paradoxní, že vláda, která tvrdila, že nebude dělat žádná závažná rozhodnutí, schválí takový dokument. Nejde přece jen tak vystěhovat Suchdol bez náhrady. Určitě rozhodnutí právně napadneme,“ řekl včera Deníku starosta Suchdola Petr Hejl.

Právě oblasti Suchdola se totiž dotknou obě stavby, které díky „Politice“ dostanou zelenou – paralelní dráha na letišti a okruh.

ČTĚTE TAKÉ:Dá vláda zelenou okruhu u Suchdola?

Na tom, že je okruh potřeba, se shodují všichni. Ve zmíněné části se však hovořilo o dvou variantách. Pro město a Ředitelství silnic a dálnic existuje ale pouze varianta jižní. Z té severní, tolik propagované obcemi a sdruženími, tak nakonec nyní definitivně sejde. I když magistrát již dříve potvrdil, že se uvažuje pouze o jižní variantě, jejíž příprava je podstatně dál, pro obce bylo schválení „Politiky“ úderem. Prakticky to totiž znamená, že už nebude brát jejich hlas nikdo v úvahu.

„Víceméně to je zakonzervování staveb a my už s tím nic neuděláme. Teď se bude uvažovat jen o jediné možnosti, které všechno ustoupí,“ popsal zástupce sdružení Občané proti hluku a emisím Václav Vik. Odpůrci vládě vyčítají, že za tři měsíce zmizí a bude z obliga, a obě největší strany, které nyní potichu tleskají, budou mít ruce čisté. Ministerstvo pro místní rozvoj ale považuje jejich argumenty za zkreslené.

REDAKTOŘI DENÍKU

Vláda odsouhlasila dálnice, letištěi jádro

Dokument Politika územního rozvoje vyvolává protesty řady občanských, ekologických i profesních organizací

Vybudování nové přistávací dráhy na ruzyňském letišti, dostavba dálnice D3 vedené Posázavím či rychlostní silnice R35 tažené přes chráněnou krajinnou oblast Český ráj. To vše obsahuje Politika územního rozvoje, kterou v pondělíschválila vláda.

Součástí jsou i miliardové projekty stavebních úprav na Labi u Děčína a u Přelouče, vodní cesta Odra – Váh nebo území pro stavbu nových bloků jaderných elektráren v Temelínu a Dukovanech. Dokument hodně napovídá o tom, jakým směrem se bude vyvíjet česká energetická, hospodářská a dopravní politika.

Nikdo se nás neptal

Už před svým projednáním přitom vyvolával protesty řady občanských, ekologických a profesních organizací. Říkaly, že takto závažný dokument by neměla schvalovat úřednická vláda bez dostatečného politického mandátu a odpovědnosti.

„Naše usnesení nebrání tomu, aby ho příští vláda nezměnila,“ brání se premiér Jan Fischer.

Politika územního rozvoje - sporné body

„Tento dokument neschvaluje moc zákonodárná, obdobně jako v případě krajů a obcí, nýbrž nejvyšší orgán exekutivní – vláda,“ praví se ale v připomínkách, které zaslala Česká komora architektů (ČKA). Navíc se podle ekologů plány vlády dotýkají lidí v dotčených obcích, aniž by se jich kdokoliv ptal.

„Politika pouze chrání území před dalšími stavbami, nerozhoduje o tom, zda se opravdu bude stavět,“ připomíná ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Zvítězili úředníci

„Problém je v tom, že podkladem 'Politiky' jsou plány ministerstva dopravy či průmyslu,“ kontruje Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

„Politika“ je tak potvrzuje a navíc podstatně ovlivňuje životy lidí, kterých se týká. Třeba už jenom v nižších cenách nemovitostí. Vyskytla se i řada konkrétních připomínek. „Dosud nebylo dokončeno hodnocení vlivů na životní prostředí, které by jednotlivé trasy rovnocenně porovnalo a doporučilo nejvhodnější,“ říká o dostavbě dálnice D3 v úseku Praha – Tábor Jiří Macák ze zájmového sdružení obcí KLID.

Připomínky České komory architektů jdou ještě dále. Míří přímo na samotné základy „Politiky“. Například v oblasti dopravní infrastruktury se prý odvolává na řadu mezinárodních dohod, přičemž některé z nich již neodpovídají reálnému vývoji ve střední Evropě. U silnic jsou tak upřednostňovány trasy doplňkové před trasami základními.

„Preferují se trasy na Moravě, kde žádná hlavní není, a přesto se tu utrácejí obrovské peníze,“ říká architekt Milan Körner, který se na vypracování podmínek ČKA podílel. Naopak ignoruje mnohé další, třeba koridor Plzeň – Tábor – Jihlava. „MMR nám ale přislíbilo, že vezme naše připomínky v potaz při přípravě dalšího plánu,“ dodává Körner. To je však až záležitostí dalších let. Do té doby bude rozhodující současný dokument.

PAVEL CECHL