Dvaačtyřicetiletá Martina potkala svého muže Pavla na České zemědělské univerzitě v Suchdole. Chodil o dva ročníky výš. Dohromady je dal společný seminář. Po třech letech ji Pavel požádal o ruku, o dva roky později přivítali na svět dceru, za další čtyři roky syna.

„Láska od dob vysoké školy však pomalu vyprchávala, minulý rok jsme šli po vzájemné dohodě od sebe,“ prozradila Pražskému deníku Martina, která pracuje jako ekonomka v bance.

Čtyřicetiletí se loni rozcházeli nejčastěji

Martina, stejně jako dalších 581 žen, patří podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do věkové kategorie 40-44 let – tedy do skupiny, která se v loňském roce nejčastěji rozváděla. „Ve stejné věkové kategorii se nejčastěji rozváděli i muži – konkrétně jich bylo 548,“ řekla Pražskému deníku Lada Lebdušková z oddělení informačních služeb ČSÚ.

Zajímavostí pak je, že se v minulém roce rozvedla i jedna žena v kategorii do devatenácti let. A perlička – před rozvodový soud se dostali i dva muži, kterým bylo více jak 80 let.

Praha 4 vévodí statistikám

A jak jsou na tom se statistickými „nej“ jednotlivé městské části? Jednoznačným vítězem je Praha 4, která má hned několik prvenství. Konalo se tam nejvíce svateb (579), narodilo se tam nejvíce dětí (1415), zároveň tam zemřelo nejvíce lidí (1756) a ze čtvrté městské části se odstěhovalo i nejvíce obyvatel (6468). Zároveň je to nejlidnatější městská část z celé metropole (132 068 obyvatel).

„Největší výhodou, kterou máme v Praze 4, je asi dostupnost do centra – a to buď metrem nebo tramvají podél Vltavy. Pokud jde o stěhování, řekl bych, že vzhledem ke skoro 140 tisícům obyvatel je fakt, že se od nás vystěhovává nejvyšší počet lidí, logický. Určitě musí být vyšší než u malých městských částí,“ vysvětlil Jiří Bigas, mluvčí čtvrté městské části.

Nejvíc nových obyvatel přibylo na desítce

Naopak nejvíce lidí se v minulém roce přistěhovalo do desáté městské části. „Proč je desítka tak oblíbená? Na to jsme se ptali samotných občanů. Zmiňovali výbornou dopravní dostupnost, širokou paletu míst, kde je možné trávit volný čas – například v Malešickém parku, u Hamerského rybníku či v parku Jabloňová Chrpová, rodiče pak kvitovali 86 hřišť. A zajímavostí je také to, že jsme kousek od centra, ale přitom některými částmi skoro na periferii, takže je zde jak členitý terén, tak způsob bydlení sídliště versus domky,“ popsal mluvčí desítky Jan Hamrník.

A další pražská „nej“? Nejméně obyvatel byste našli v Praze-Nedvězí (333). Zároveň je zajímavostí v této městské části, že se zde narodilo jedno miminko a zároveň jeden člověk zemřel. Stejně tak to v minulém roce měli i v části Praha-Benice, kde bydlí 704 lidí. V této městské části se také vloni konala jedna svatba a jeden rozvod. V Praze-Kolodějích, kde žije 1580 obyvatel, to měli také vyrovnané – čtyři svatby a čtyři rozvody.

Osmička je čtvrtí bloudící generace

Jsou ale i městské části, kde lidé chodili častěji k rozvodovým soudům než na matriky. To je případ Prahy-Ďáblic (3647 obyvatel), kde bylo 14 svateb a 18 rozvodů nebo v Praze-Kolovratech se 14 sňatky a 15 rozvody. Celkovému žebříčku rozvodů v metropoli pak vévodí Praha 8 (106 218 obyvatel), kde došlo k 249 rozvodům.

„Praha 8 jako druhý největší pražský správní obvod je zároveň čtvrtým nejlidnatějším obvodem. Navíc věková struktura našeho obvodu nese odlišnosti od věkové struktury celého hlavního města. Výrazně vyšší podíl zde mají obyvatelé ve věkové kategorii od 55 do 64 let. A právě o dnešní generaci padesátníků a šedesátníků se hovoří jako o tzv. generaci bloudících a hledajících duší,“ popisuje mluvčí osmičky Martin Šalek.

Podle něj tyto generace prošly během svého života překotnými změnami v sociálních proměnách společnosti. „A to mělo pochopitelně dopad i na soukromý život,“ doplňuje Šalek. Na druhou stranu je však osmá městská část zároveň třetím nejoblíbenějším obvodem pro konání svateb. „To přisuzuji i velmi atraktivnímu a pro svatby ideálnímu Libeňskému zámku, který je častým cílem svatebčanů z celé metropole.“