Diskusi vyvolalo vyjádření starosty Prahy 11 Jiřího Štylera (HPP11), že by se v krajním případě mohlo Jižní Město odtrhnout od Prahy a být samostatnou obcí.

V Praze nyní vládne namísto jedenáctičlenné pouze sedmičlenná městská rada, která nemá v 65členném zastupitelstvu většinu. Koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) se rozpadla loni na konci října. Od té doby jednotlivé strany neúspěšně jednají o vytvoření nové koalice.

„Problém je, že magistrát nyní řeší pouze provoz města a není prostor pro strategické úvahy o rozvoji, a také kvůli oslabenému vedení je vyšší moc na úřednících, což může být výhoda pro staré struktury a nevýhoda pro nová hnutí," řekl místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (SZ).

Souhlasí s ním starostové Prahy 1 či 14. Město podle starosty Černého Mostu Radka Vondry (TOP 09) „hasí pouze provozní průšvihy." Praha prý ztrácí čas.

„Více než milion obyvatel přihlíží tomu, jak rozvoj města stojí na místě, jak Praha postupně zaostává za jinými evropskými metropolemi. Zpackané náhražky a projekty typu Lítačka či (ne)rekonstrukce Libeňského mostu jsou věci, za které je vedení města odpovědné. Ztracené měsíce či roky budou v rozvoji města citelně chybět," uvedl Vondra.

Odtržení Jižního Města

Diskusi o fungování města vyvolal výrok starosty Prahy 11 Štylera o možném odtržení od Prahy. Magistrát je podle něj v rozvalu a nefunguje ve prospěch Pražanů. „Městské části nemají stejná práva jako obce jinde v republice. Nemůžeme vydávat vyhlášky, řešit parkování, volné pobíhání psů, herny, hluk, rušení nočního klidu a další důležité aspekty správy obce," uvedl Štyler.

Odtržení Jižního Města je podle něj krajním řešením v případě, že krize na magistrátu bude pokračovat delší dobu. O odtržení Prahy 11 v pondělí jednala rada městské části. Na svém mimořádném jednání ale žádné usnesení nepřijala. Potvrdil to mluvčí radnice Miroslav Dvořák.

Rozkol na magistrátu přináší problémy i podle starosty Prahy 5 Radka Klímy (TOP 09). „Největší problémy jsou v oblasti administrativy, protože současný stav narušuje běžný chod veřejné správy a vztah mezi magistrátem a radnicemi městských částí," uvedl.

Mezi nejpalčivějšími problémy pak představitelé radnic jmenovali například nakládání s majetkem, omezenou podporu informačních systémů, chybějící diskusi o rozdělení financí nebo nefungující systém v případě schvalování vyhlášek. „To všechno jsou věci, které nejsou na první pohled vidět, ale dopadají na městské části a na jejich starosty, to všechno jsou věci brzdící spoustu aktivit," uvedl Vondra.

Změna struktury

Starostka Prahy 12 navrhuje změnit strukturu města. „Optimální by bylo, kdyby městské části měly postavení obce a Praha byla krajem," řekla. Vyjádření jejího kolegy z Jižního Města bylo podle ní důsledkem podfinancování tzv. přenesené působnosti státní správy.

„Městské části dostávají další agendy od státu, ale s nimi neplynou finanční prostředky na jejich zajištění. Tím je městská část nucena pokrýt výkon státní správy mnohdy z vlastních rezerv," řekla Rázková.

Problematické jsou podle starosty Prahy 1 Ondřicha Lomeckého (TOP 09) každoroční změny financování a priorit hlavního města. „Chybějí stabilnější strategické cíle. Městské části potřebují ke svému rozvoji jistoty přesahující rámec toho, co si vyhandrkují ‚na městě' na jeden nejbližší kalendářní rok," uvedl Lomecký.

Kritizoval také to, že z rozpočtu Prahy jde na potřeby 22 velkých a 57 malých městských částí jen šest procent celkové částky.

Čtěte také: Divadla a literární instituce kritizují grantovou komisi