Starostové během setkání v Paláci Žofín kvitovali jako „dostačující“ finanční podporu magistrátu při řešení dopadů uprchlické krize. Konstatovali ale, že „dlouhodobé podfinancování“ městských částí v poslední době dramaticky zhoršila rostoucí inflace a ceny energií.

„Náš úřad musí za každé situace ctít pravidlo, podle kterého provozní příjmy nemohou být nižší než provozní náklady. Nahoru jdou ale prakticky jen ty náklady. Jako příklad mohu uvést úklidové služby. Platí to ale pro prakticky všechny oblasti,“ upozornil starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09).

Městské části potřebují více peněz

Náměstek primátora pro městský rozpočet Pavel Vyhnánek (Praha sobě) považuje požadavky starostů za oprávněné. „Pro úplnost je sice třeba dodat, že bobtnající výdaje částečně kompenzují rostoucí daňové příjmy, které se částečně 'rozlívají' i do úrovně samospráv. Rozhodně ale platí, že situace je dnes složitá. Osobně se též dlouhodobě snažím, aby do městských částí přiteklo i více státních peněz, ideálně asi skrze příspěvek na žáka. Nárůst městského příspěvku minimálně o inflaci podporuji, nicméně doladit by se to mělo až po volbách,“ řekl Pražskému deníku Vyhnánek s dovětkem, že po turbulentním čase covidu by bylo dobré nastavit finanční vztahy města a jeho částí „systémověji“.

Z magistrátu na jednotlivé pražské radnice každoročně putuje v součtu kolem pěti miliard korun bez určení účelu a další jednotky miliard na investice, školáky a řešení „ad hoc“ problémů.

Vedle zvýšení příspěvku města na provoz jeho částí v roce 2023 minimálně o míru inflace požádali starostové metropoli rovněž o „vyrovnání deficitu nákladů na výkon přenesené působnosti státní správy“. I v této oblasti podle Ptáčka pociťují „malé radnice“ značný rozpočtový tlak.

„Třeba pozice zaměstnance stavebního úřadu vyžaduje značné kompetence. Tito lidé neleží na ulici. A samozřejmě i jejich mzdové požadavky rostou, tak jako rostou v privátní sféře. My pro ně ale máme tabulkový plat v rámci státní správy,“ pokračoval Ptáček.

Více míst ve školkách a školách

Jeho úroveň samosprávy prý dlouhodobě „licituje“ s městem ohledně dělení státního příspěvku na žáka MŠ a ZŠ a v podstatě permanentně volá po robustnějších investicích do lokálního školství obecně. Praha 3 si před několika lety nechala zpracovat vlastní demografickou studii, z níž vyplynulo, že zejména kvůli místnímu stavebnímu boomu bude muset během jedné dekády v městské části vzniknout hned několik nových škol a školek.

Letošní příchod ukrajinských rodin prchajících před válkou ale podle Ptáčka celou koncepcí a strategií mírně řečeno otřásl. „Trojce“ skokově přibylo několik stovek dětí s požadavkem umístění do mateřské nebo základní školy. U několika desítek se to zatím pro nadcházející školní rok kvůli chybějícím kapacitám nedaří.

„Problém je větší u školáků. U školkových dětí je mnohem větší flexibilita v podobě různých dětských skupin a podobně. Každopádně bych byl rád, kdyby nám s oním převisem Praha pomohla. Rozmístění uprchlíků je totiž výrazně nerovnoměrné nejen v rámci republiky, ale i v rámci metropole,“ poznamenal Jiří Ptáček, který vidí největší potenciál pomoci magistrátu s umisťováním ukrajinských dětí do škol právě v jejich „distribuci“ do méně vytížených částí města, případně i za jeho hranice.

Ze sněmu starostů vzešel též požadavek, aby Praha „v případě nedostatku školních kapacit podpořila městské části finančně, formou zapůjčení městských pozemků, výpůjčkou nemovitostí nebo vysoutěžením a dodáním modulárních systémů staveb pro rychlý vznik dostatečných prostor“.

Starosta Ptáček nicméně nepovažuje cestu „překotného“ budování nových tříd za šťastnou. „Není to příliš realistické. A to bez ohledu na to, zda by mělo jít o kontejnerovou stavbu nebo jakoukoliv jinou. Kromě učeben totiž potřebujete také učitele a další personál. Navíc je otázka, kolik uprchlických rodin tady v září reálně bude. Evidují se jen nově příchozí, mnozí se ale vracejí domů,“ uvedl lídr „trojky“.

Pravomoce městských částí směrem ke strážníkům

Starostové rovněž na Ptáčkův podnět požádali Radu hlavního města, aby připravila návrh na úpravu organizačního řádu městské policie. Výsledkem by podle nich mělo být posílení pravomocí a vlivu městských částí na jednotlivá obvodní ředitelství strážníků, a to jak v otázce stanovování úkolů, tak i v otázkách jmenování, odměňování a odvolávání lokálních velitelů.

„Praha 3 má počet obyvatel srovnatelný s Pardubicemi. Paradoxně ale jako starosta nemám žádný přímý vliv na zdejší obvodní ředitelství strážníků ani na jejich priority a podobně. Přestože bezpečnost patří mezi stěžejní témata komunálních voleb,“ dodal Ptáček. Jeho vizí je i například budoucí stav, kdy městské části nabízejí strážníkům obecní byty s podmínkou práce v obvodu, což by mělo vést k posilování jejich vazby k lokalitě.