ODS v loňských volbách v Praze 13 výrazně posílila a rychle vytvořila koalici s hnutím ANO a blokem KDU-ČSL + STAN. V opozici se ocitla kromě silné aliance Pirátů a Zelených také TOP 09. Vám by k získání většiny stačil i jediný partner. Proč jste zvolili tuto variantu?
Komunální politika je kromě stranickosti také o mezilidských vztazích. S hnutím ANO jsme byli v koalici i v minulém volebním období a nabízelo se tak pokračování této spolupráce. Lidovci a hnutí STAN pro mě pak byli přirozenou volbou. Myslím si, že je vždy lepší, když je koalice silná a nemá převahu o jediný hlas. Taková koalice pak musí spoléhat na to, že na zasedání zastupitelstva nebude nikdo chybět.

Kdo je David Vodrážka
Narodil se v roce 1971 v Praze. Vystudoval Vysokou školu finanční a správní, kterou dokončil v roce 2006. Členem ODS je od roku 1998, v letech 2008 až 2010 byl dokonce prvním místopředsedou strany. Od loňska je i zastupitelem hlavního města Prahy. Je ženatý a má tři děti.

Čím si vysvětlujete posílení ODS o zhruba deset procentních bodů?
Vrátili jsme se v podstatě na výsledek, který jsme měli před asi deseti lety. Voliči se nám tedy vrátili. Znamená to, že naše předchozí koalice asi dělala věci tak, jak to lidé cítí, a že šla správným směrem. Nejen v komunální politice je podle mě zásadní nedělat lumpárny, abyste se mohli lidem podívat do očí. Já jsem se na „třináctce“ narodil, mám tady rodiče, měl jsem tu i babičku. Když to zjednoduším, tak je pro mě důležité, abych mohl přijít do hospody a nedostal tam popelníkem. A lidé musí mít samozřejmě pocit, že se starosta stará o to, aby bylo dost míst ve školách a školkách, aby bylo kde nakoupit, aby se rozvíjel a fungoval park. Tyto základní věci by měly fungovat. A z druhé strany by občan de facto neměl o radnici vědět, dokud ji nepotřebuje k něčemu konkrétnímu. To je základní postulát, který zastávám už přes patnáct let – pokud možno se nevměšovat lidem do života a nedělat z nich hlupáky, jen jim dát určitý servis.

Ve volbách druzí Piráti a Zelení si stěžovali, že jste jim nenabídli místa ve výborech ani komisích, což je jinde docela obvyklá praxe. Proč jste se jí nedrželi?
Je to o mezilidských vztazích. Podle mě není úplně možné po volbách udělat tlustou čáru a říct si, „co jsme si, to jsme si a fungujeme dál“. My jsme si v koalici udělali průzkum, kterého se zúčastnili i zastupitelé opoziční TOP 09, jestli mají být Piráti a Zelení ve výborech. Vyplynulo z toho jasné ne.

Považujete kritiku vašich politických konkurentů vůči vám za obsahově nekonstruktivní?
Dá se to tak říct. Jde spíš o určité verbální napadání. Minulý týden jsme měli zastupitelstvo a ze strany Pirátů a Zelených tam padla výhružka ve smyslu „když nás nevezmete do výborů, tak zařídíme, že vám bude magistrát na Prahu 13 posílat kontroly“. Pokud se někdo nechová slušně, tak nemůže očekávat, že mu bude druhá strana otevírat dveře.

V jaké fázi je přestavba obchodního centra Paprsek, proti které se vymezovali nejen Piráti?
Jeden investor před lety koupil půlku Paprsku s plánem, že po přestavbě vzniknou v části komplexu obchody a v části byty. Tuto přeměnu umožňuje územní plán, není k tomu třeba žádné změny. Aktuálně běží řízení o vydání územního rozhodnutí a je vydaný demoliční výměr na tu polovinu Paprsku. Naše radnice nicméně investora požádala, aby se v tomto projektu řešilo celé území Šostakovičova náměstí včetně druhé poloviny Paprsku, která patří někomu jinému. Oba majitelé by se měli nějak dohodnout. Požadujeme také garanci, aby stavba nijak nezasáhla blízký park.

Berete vážně obavy občanů ze zahušťování zástavby, které se netýkají jen Paprsku?
Takové obavy provázejí každý projekt a my je bereme naprosto vážně. I v případě Paprsku jsem aktivně vstoupil do jednání a přiměl developera, aby začal jednat s bytovými družstvy v okolí. Vyzvali jsme ho, aby seznámil lidi s projektem a zároveň jim sdělil, co jim může v jeho rámci nabídnout. Na druhou stranu už architekt Ivo Oberstein, který plánoval Prahu 13, navrhoval vyšší domy u stanic metra. Vždy se tam s nimi počítalo. To, že v době komunismu nebyly dostaveny, ale ještě neznamená rezignaci na tyto plány.

Kdo tlačí na jejich oživování?
Na Prahu 13 přicházejí investoři, kteří kupují stavební pozemky nejčastěji od restituentů. Staré Stodůlky měly totiž jen asi pět tisíc obyvatel a většinu městské části tvořila pole. Část se zastavila panelovými domy a druhá část byla vydána v restitucích. Městská část dnes vlastní asi jen dvě procenta celkové plochy. A ti investoři chtějí pochopitelně s územním plánem v ruce pokračovat ve výstavbě, se kterou se tady vždy počítalo. To se týká Paprsku, Lužin, Luky, Hůrky. Bohužel lidé, kteří se nastěhovali na sídliště v 80. a 90. letech, žijí v domnění, že už jsou dodělaná. A radnice má obtížný úkol vysvětlovat, že to tak není. Ve foyer radnice máme dlouhodobě vystavený územní plán, aby se každý mohl podívat, co by mohlo v okolí jeho bydliště vzniknout. Upřímně řečeno to ale nikoho příliš nezajímá do chvíle, než přijede bagr.

Kde jsou dnes další zásadní developerské projekty v Praze 13?
Ve fázi územního rozhodnutí jsou Lužiny, ve fázi vydání stavebního povolení pak bytový dům Alfa nad zimním stadionem. U Lužin jsme od začátku měli problém. Myslím si, že plánovaná nástavba nad obchodním centrem tam úplně vhodná není. Nicméně i tam s tím územní plán počítá. My jsme se přesto odvolali a po veřejných konzultacích s občany podali námitky. Teď čekáme na jejich vyřízení. Dlouhodobě jsme také brzdili rozvoj na Slunečním náměstí. Podařilo se nám dohodnout s magistrátem, aby vznikla studie na celé toto území, která vezme v potaz i názory místních obyvatel. Než se tedy začne cokoliv realizovat, chceme si nechat schválit tuto studii.

Vidíte potenciál pro nové lokality k bydlení kolem Prokopského údolí? Například v lokalitě Nová ves počítá návrh metropolitního plánu se změnou chatové oblasti na rezidenční…
Tam zrovna potenciál nevidím. Toto místo je v ochranném pásmu Prokopského údolí a vždy to byla chatová oblast. Návrhy na takovou změnu přicházely už v dávné minulosti. Já i naše koalice jsme ale rozhodně proti tomu. A s touto změnou nebudeme souhlasit. Otevřela by se tím „Pandořina skříňka“ prolomením hranice Prokopského údolí. A to by, myslím, bylo nebezpečné. Obecně nejsem pro změny územního plánu z hlediska funkcí území. Plán byl namalován s nějakou logikou. Tak, aby dané území fungovalo.