Předchozí
1 z 2
Další

ODS v loňských volbách v Praze 13 výrazně posílila a rychle vytvořila koalici s hnutím ANO a blokem KDU-ČSL + STAN. V opozici se ocitla kromě silné aliance Pirátů a Zelených také TOP 09. Vám by k získání většiny stačil i jediný partner. Proč jste zvolili tuto variantu?
Komunální politika je kromě stranickosti také o mezilidských vztazích. S hnutím ANO jsme byli v koalici i v minulém volebním období a nabízelo se tak pokračování této spolupráce. Lidovci a hnutí STAN pro mě pak byli přirozenou volbou. Myslím si, že je vždy lepší, když je koalice silná a nemá převahu o jediný hlas. Taková koalice pak musí spoléhat na to, že na zasedání zastupitelstva nebude nikdo chybět.

Kdo je David Vodrážka
Narodil se v roce 1971 v Praze. Vystudoval Vysokou školu finanční a správní, kterou dokončil v roce 2006. Členem ODS je od roku 1998, v letech 2008 až 2010 byl dokonce prvním místopředsedou strany. Od loňska je i zastupitelem hlavního města Prahy. Je ženatý a má tři děti.

Čím si vysvětlujete posílení ODS o zhruba deset procentních bodů?
Vrátili jsme se v podstatě na výsledek, který jsme měli před asi deseti lety. Voliči se nám tedy vrátili. Znamená to, že naše předchozí koalice asi dělala věci tak, jak to lidé cítí, a že šla správným směrem. Nejen v komunální politice je podle mě zásadní nedělat lumpárny, abyste se mohli lidem podívat do očí. Já jsem se na „třináctce“ narodil, mám tady rodiče, měl jsem tu i babičku. Když to zjednoduším, tak je pro mě důležité, abych mohl přijít do hospody a nedostal tam popelníkem. A lidé musí mít samozřejmě pocit, že se starosta stará o to, aby bylo dost míst ve školách a školkách, aby bylo kde nakoupit, aby se rozvíjel a fungoval park. Tyto základní věci by měly fungovat. A z druhé strany by občan de facto neměl o radnici vědět, dokud ji nepotřebuje k něčemu konkrétnímu. To je základní postulát, který zastávám už přes patnáct let – pokud možno se nevměšovat lidem do života a nedělat z nich hlupáky, jen jim dát určitý servis.

Ve volbách druzí Piráti a Zelení si stěžovali, že jste jim nenabídli místa ve výborech ani komisích, což je jinde docela obvyklá praxe. Proč jste se jí nedrželi?
Je to o mezilidských vztazích. Podle mě není úplně možné po volbách udělat tlustou čáru a říct si, „co jsme si, to jsme si a fungujeme dál“. My jsme si v koalici udělali průzkum, kterého se zúčastnili i zastupitelé opoziční TOP 09, jestli mají být Piráti a Zelení ve výborech. Vyplynulo z toho jasné ne.

Považujete kritiku vašich politických konkurentů vůči vám za obsahově nekonstruktivní?
Dá se to tak říct. Jde spíš o určité verbální napadání. Minulý týden jsme měli zastupitelstvo a ze strany Pirátů a Zelených tam padla výhružka ve smyslu „když nás nevezmete do výborů, tak zařídíme, že vám bude magistrát na Prahu 13 posílat kontroly“. Pokud se někdo nechová slušně, tak nemůže očekávat, že mu bude druhá strana otevírat dveře.

V jaké fázi je přestavba obchodního centra Paprsek, proti které se vymezovali nejen Piráti?
Jeden investor před lety koupil půlku Paprsku s plánem, že po přestavbě vzniknou v části komplexu obchody a v části byty. Tuto přeměnu umožňuje územní plán, není k tomu třeba žádné změny. Aktuálně běží řízení o vydání územního rozhodnutí a je vydaný demoliční výměr na tu polovinu Paprsku. Naše radnice nicméně investora požádala, aby se v tomto projektu řešilo celé území Šostakovičova náměstí včetně druhé poloviny Paprsku, která patří někomu jinému. Oba majitelé by se měli nějak dohodnout. Požadujeme také garanci, aby stavba nijak nezasáhla blízký park.

Berete vážně obavy občanů ze zahušťování zástavby, které se netýkají jen Paprsku?
Takové obavy provázejí každý projekt a my je bereme naprosto vážně. I v případě Paprsku jsem aktivně vstoupil do jednání a přiměl developera, aby začal jednat s bytovými družstvy v okolí. Vyzvali jsme ho, aby seznámil lidi s projektem a zároveň jim sdělil, co jim může v jeho rámci nabídnout. Na druhou stranu už architekt Ivo Oberstein, který plánoval Prahu 13, navrhoval vyšší domy u stanic metra. Vždy se tam s nimi počítalo. To, že v době komunismu nebyly dostaveny, ale ještě neznamená rezignaci na tyto plány.

Kdo tlačí na jejich oživování?
Na Prahu 13 přicházejí investoři, kteří kupují stavební pozemky nejčastěji od restituentů. Staré Stodůlky měly totiž jen asi pět tisíc obyvatel a většinu městské části tvořila pole. Část se zastavila panelovými domy a druhá část byla vydána v restitucích. Městská část dnes vlastní asi jen dvě procenta celkové plochy. A ti investoři chtějí pochopitelně s územním plánem v ruce pokračovat ve výstavbě, se kterou se tady vždy počítalo. To se týká Paprsku, Lužin, Luky, Hůrky. Bohužel lidé, kteří se nastěhovali na sídliště v 80. a 90. letech, žijí v domnění, že už jsou dodělaná. A radnice má obtížný úkol vysvětlovat, že to tak není. Ve foyer radnice máme dlouhodobě vystavený územní plán, aby se každý mohl podívat, co by mohlo v okolí jeho bydliště vzniknout. Upřímně řečeno to ale nikoho příliš nezajímá do chvíle, než přijede bagr.

Kde jsou dnes další zásadní developerské projekty v Praze 13?
Ve fázi územního rozhodnutí jsou Lužiny, ve fázi vydání stavebního povolení pak bytový dům Alfa nad zimním stadionem. U Lužin jsme od začátku měli problém. Myslím si, že plánovaná nástavba nad obchodním centrem tam úplně vhodná není. Nicméně i tam s tím územní plán počítá. My jsme se přesto odvolali a po veřejných konzultacích s občany podali námitky. Teď čekáme na jejich vyřízení. Dlouhodobě jsme také brzdili rozvoj na Slunečním náměstí. Podařilo se nám dohodnout s magistrátem, aby vznikla studie na celé toto území, která vezme v potaz i názory místních obyvatel. Než se tedy začne cokoliv realizovat, chceme si nechat schválit tuto studii.

Vidíte potenciál pro nové lokality k bydlení kolem Prokopského údolí? Například v lokalitě Nová ves počítá návrh metropolitního plánu se změnou chatové oblasti na rezidenční…
Tam zrovna potenciál nevidím. Toto místo je v ochranném pásmu Prokopského údolí a vždy to byla chatová oblast. Návrhy na takovou změnu přicházely už v dávné minulosti. Já i naše koalice jsme ale rozhodně proti tomu. A s touto změnou nebudeme souhlasit. Otevřela by se tím „Pandořina skříňka“ prolomením hranice Prokopského údolí. A to by, myslím, bylo nebezpečné. Obecně nejsem pro změny územního plánu z hlediska funkcí území. Plán byl namalován s nějakou logikou. Tak, aby dané území fungovalo.

Piráti v minulém období kritizovali také tří set milionovou investici vaší radnice do přestavby domu v ulici Za Mototechnou na pension pro seniory. Proč jste nešli jinou cestou?
My jsme se ale o ni pokoušeli. Už v roce 2006 schválilo tehdejší vedení magistrátu exprimátora Pavla Béma (tehdy ODS) projekt na otočce autobusu Oistrachova. Bylo už k tomu i stavební povolení. Po volbách ale následující politická reprezentace touto cestou jít nechtěla. Za primátora Hudečka (tehdy TOP 09) jsme prodloužili na naše náklady to stavební povolení, které propadalo. Ptal jsem se ho, jestli začnou dům stavět. Reakce se ale nedostavila. Nakonec stavební povolení propadlo v roce 2017. A my jsme se rozhodli, že když se k tomu město staví laxně, postavíme toto potřebné zařízení sami jako městská část.

Za největší dopravní výzvu a problém Prahy 13 bych tipoval parkování. Mám pravdu?
Vidím to jako vůbec největší výzvu pro toto volební období, nejen v dopravě. Osobně jsem byl vždy odpůrcem zón placeného státní mimo historické centrum. Zbytek by mělo řešit hlavní město koncepčně jako celek a ne tak, aby si to každá městská část dělala po svém. Tak vzniká kočkopes, protože hranice mezi městskými částmi někdy probíhá třeba i středem ulice. Navíc mi na zónách vadí, že vytahují lidem z kapsy peníze, ale negarantují jim místo. V průzkumu před sedmi nebo osmi lety řekli obyvatelé Prahy 13 jasně, že si zóny nepřejí. Situace se ale za ta léta změnila. Zóny zavedla sousední Praha 5 a také Praha 6. Středočeši, kteří dojíždějí do Prahy, tak byli vytlačeni k nám. Ve všední den jsou kolem stanic metra jenom středočeské značky. Já jsem se snažil o to, aby vzniklo velké parkoviště P+R na Zličíně, kde by mohli Středočeši auta nechat a pokračovat metrem. Současná reprezentace města ale tento projekt smetla ze stolu a nahradila ho o poznání skromnější variantou.

Ta vám pomůže?
Samozřejmě může pomoct jen velmi omezeně. Kvůli množství aut je třeba postavit velké parkovací domy a to přímo u metra. Vzhledem k vývoji situace jsem proto před dvěma týdny zadal nový průzkum, který zase zjistí postoj našich obyvatel k zónám. Podle výsledku pak radnice učiní rozhodnutí. Nechci předjímat, ale odhaduji, že tentokrát budou lidé už pro zpoplatnění. De facto jsme k tomu donuceni. Nejsem z toho šťastný, protože zóny vlastně jen vytlačují Středočechy. Ti ale nejsou lidé druhé kategorie, také potřebují v Praze pracovat. Výstavba P+R je ovšem úkol města, městské části na to ani nemají peníze. Další problém je to, že nové projekty mají dostatek parkovacích stání, jak jim nařizují pravidla. Jenže mnoho lidí si koupí jen nový byt a parkovací stání už ne. Často kvůli tomu, že stěží utáhnou hypotéku na ten byt a na parkování už jim nezbývá. Je to tedy trochu schizofrenní situace i pro radnici. Na parkování sice není žádný právní nárok a když stavíte rodinný dům, musíte se o to postarat sami. Na druhou stranu obyvatelé bytových domů očekávají, že budou moct parkovat na ulici hned před dveřmi. Vlastně vzkazují – starosto, starej se, my jsme tě volili. Je to začarovaný kruh. Možností je třeba změnit zákon tak, aby koupě garážového stání s bytem byla povinná.

Je Praha 13 příjemným místem k životu, pokud jde o veřejné prostory nebo kulturní nabídku?
Já myslím, že ano. Ačkoliv na to mohou být různé pohledy a opozice by možná odpověděla jinak. Centrální park Prahy 13 je skvělá věc. Samozřejmě jsou tam plánované ještě různé dostavby, které jsou ale vázané na to, že mnohé pozemky jsou tam soukromé. A majitelé je chtějí prodat za cenu stavebního pozemku, nikoliv parku. Veřejný prostor je podle mě u nás jeden z nejlepších v Praze. Myslím si, že dobře funguje i kulturní dům Mlejn, kde se snažíme podporovat jak „střední proud“, tak menšinovější žánry. Díky výbornému spojení veřejnou dopravou s centrem Prahy ale podle mě lidé vůbec nemusejí řešit, jestli mají dostatek kultury v Praze 13. Skočí do metra a za čtvrt hodiny jsou v Národním divadle.

Jste stále městská část s nejnižším věkovým průměrem obyvatel?
Jsme, ale stárneme. Má městská část stárne se mnou. Starostou jsem se stal ve 32 letech a tehdy byl průměr tuším 33 a půl roku. Teď je mi sedmačtyřicet a i ten průměr se posunul o několik let vzhůru. Pořád máme ale díky skladbě obyvatel naplněné školy a školky. A možná bych demografické struktuře připsal i úspěch ODS ve volbách. Navíc jsme silně rozvojová lokalita, kde stále roste Západní město. Když jsem začínal jako starosta, měli jsme 53 tisíc obyvatel. Dnes jich je 65 tisíc. A byty si logicky častěji pořizují mladší lidé. Hodně mladých rodin také sleduje kvalitu ovzduší. Spoustu z nich má i děti s alergií. My jsme návětrná strana Prahy a nejvýše položené území s nejčistším vzduchem. Proto je pro tyto rodiny Praha 13 atraktivní. Je atraktivní i pro developery díky výborné dopravní dostupnosti. Je tady metro, blízko letiště i dálnice.

V Praze 13 žije i dost cizinců. Mezi nimi jasně dominují Rusové a Ukrajinci. Jedné části sídliště se dokonce říká Malá Moskva. Jaké je soužití s těmito slovanskými menšinami?
Víme o nich, ale nikoliv z oficiální evidence. Protože většinou u nás nemají hlášené trvalé bydliště. Nevím, jaký je důvod, že Rusy tato oblast přitahuje. Každopádně ale žádné problémy z jejich strany nejsou. Nezpůsobují zvýšenou kriminalitu. Ani nevytvářejí nějaké uzavřené komunity s vlastními klubovnami. Stížnosti vůči nim jsou pouze subjektivního rázu a odrážejí protiruské antipatie. Někdo mi třeba řekl – Je tady moc „Rusáků“. Na to já můžu jen odpovědět – „No a co s tím mám dělat?“

Má Praha 13 nějakou identitu? Něco, co jí vystihuje nebo spojuje?
Z marketingového hlediska to je určitě tubus metra, což je asi nejfotografovanější a nejnatáčenější kulisa v Praze v rámci různých seriálů a podobně. Když ale potřebujete někomu říct, kde vlastně Praha 13 leží, většina lidí to pochopí podle stanic metra, nebo ještě spíše podle instrukce „Dé pětka na Plzeň, tam kde je Ikea“.