Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta v boji o pozemky: Buď já, nebo Lobkowicz!

Praha - Více než 150 hektarů pozemků za šest miliard. Nejen o tyto peníze se nyní hraje v Praze - Březiněvsi. Pozemky kdysi spravoval Řád Maltézských rytířů, který teď v rámci církevních restitucí požaduje jejich vydání.

4.4.2014
SDÍLEJ:

Zatím se tu prohání jen vítr, říká Jiří Haramul, starosta Prahy-Březiněvsi. Na zatím volných pozemcích bude stát škola, hřiště a další plánované projekty. Tedy za předpokladu, že v boji o lukrativní pozemky s Řádem maltézských rytířů obec vyhraje.Foto: DENÍK/Petr Štrompf

Problém je tak o to větší - tato městská část má již schválený územní plán, avšak s nenadálým požadavkem pozemky vydat rozhodně nepočítala.

„Proč bychom taky měli? Nenapadlo nás, že se v církevních restitucích půjde před 25. únor 1948. Ty se přece vztahují k rozhodnému datu 25. únor, což jak známo byl den nástupu komunistické vlády, která vše vzápětí zestátnila. Pozemky ve vlastnictví Řádu Maltézských rytířů stát právě před tímto datem prokazatelně vykoupil," uvedl starosta Březiněvsi Jiří Haramul.

Podle starosty je problém dvojnásob vážný je to nejen boj o pozemky, ale především jejich blokace neumožňuje start výstavby občanské vybavenosti. „Chceme stavět školu, školku, a realizovat naplánované projekty. Zatím kvůli požadavkům Řádu nemůžeme zhola nic," poznamenal starosta. Podle archívních dokumentů Řád Maltézských rytířů pozemky prodal v době nacistické okupace Československa, konkrétně v roce 1942.

Johannes Lobkowicz.Za pozemky inkasoval více než 750 tisíc říšských marek. „Bavíme-li se o válečném období, byla za protektorátu na majetek Velkopřevorství uvalena nucená správa. Správcem tehdejšího majetku našeho řádu byl ustanoven berlínský advokát a nacista Dr. Otto Bredt, který majetek Velkopřevorství v roce 1942 prodal Říšskému protektorátu,“ sdělil Pražskému deníku Johannes Lobkowicz, kancléř českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů s tím, že Řád žádné finanční odškodnění nedostal.

„Pokud někdo nějaké peníze získal, byl to již zmíněný nacistický nucený správce 
Dr. Bredt,“ doplnil Johannes Lobkowicz. Podle kancléře byl majetek Řádu v roce 1945 soudním rozhodnutím opět navrácen a za necelé tři roky, po nechvalně známém 25. únoru 1948, komunisty opět vyvlastněn.

Domáháme se jen svého majetku

Kancléř Lobkowicz vysvětluje i datum 24. února 1948, tedy den, kdy podle dostupných dokumentů došlo ke konfiskaci pozemků ze strany tehdejšího ministerstva zemědělství, potažmo k převodu do vlastnictví státu. Nabízí se tak úvaha, že pozemky Řádu Maltézských rytířů byly jakousi zatím neznámou dohodou zobchodovány dvakrát.

Dokumenty o případném prodeji se ale nedochovaly, úřady mají povinnost archivovat písemnosti nejvíce deset let. „Žádné pozemky ani žádný další majetek Velkopřevorství dosud zobchodovány nebyly. Máme k dispozici jednoznačné historické důkazy, že předmětné rozhodnutí o vyvlastnění majetku bylo sice sepsáno dne 24. 2. 1948, ale až dne 25. 2. 1948 dáno do výpravy a vypraveno nejdříve dne 4. 3. 1948. Ze všech dokladů tedy jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí bylo doručeno až po 4. 3. 1948,“ upřesňuje kancléř Lobkowicz.

A to s dovětkem, že účinky tohoto rozhodnutí nastaly dle tehdy i nyní platných právních předpisů doručením. „Domáháme se tedy vrácení majetku, který byl řádu vyvlastněn až po 25. 2. 1948,“ uzavřel kancléř.

Důležité stanovisko k případnému vydávání těchto lukrativních pozemků musí zaujmout i Státní pozemkový úřad. Jenomže vzhledem 
k nedávným personálním rošádám v úřadu, kdy byl odvolán jeho ředitel Petr Šťovíček, pravděpodobně dojde k další časové proluce. Úřad totiž nyní funguje na úrovni nově ustanovených náměstků.

Odvolaný ředitel se z dostupných zdrojů zrovna nepřikláněl k možnosti miliardové pozemky Řádu vydat. Ten se proto obrátil se žalobou k soudu, který v roce 2001 rozhodl v jeho neprospěch. Právní pozici řádu ale změnil zákon o církevních restitucích. Takže boj o pozemky se rozhořel znovu. „Kdo jiný než soud by měl v této věci rozhodovat? O pozemcích ve chvíli nejasností přece nemůžou rozhodovat jenom úředníci!“ sdělil starosta Jiří Haramul, který prý skálopevně věří, že Státní pozemkový fond pozemky nevydá a u soudu opět vyhraje.

Hrozí jeden proces za druhým

Advokát Kolja Kubíček se domnívá, že právní prostředí je 
v dané problematice poněkud znejistěno.

„Když politici řekli, že budou sledovat, jestli se církvím majetek správně vydává a projevili neochotu ho vydávat, tak ti, co vydávat tento majetek mají, se tomu budou zoufale bránit a budou jeho vydání brzdit,“ prohlásil advokát. A justici prý v takovém případě čeká jeden proces za druhým.

Řád Maltézských rytířů nepatří mezi zrovna početné uskupení církevních institucí. Členů českého velkopřevorství je pouhých 140 a ve světě jsou členové řádu výhradně šlechtici.

V Česku je mezi rytíři jen asi 20 procent aristokratů, z nichž lze jmenovat Karla Schwarzenberga, šéfa TOP 09, který je členem od roku 1956. Zbytek jsou třeba kněží či lékaři. Rytířem řádu je například kardinál Dominik Duka.

Co je Řád maltézských rytířů?Vznikl v 11. století a byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat už jen pouze Řád templářů nebo Řád německých rytířů. Jako Řád maltézských rytířů je označován od svého působení na Maltě, která mu byla věnována v roce 1530.

Šlechtičtí členové řádu byli ozbrojeni a vedle charity plnili také vojenské úkoly. Tak došlo v praxi života řádu k symbióze mnišství a rytířství, později převážil rytíř nad mnichem. Řád se dnes mezinárodně dělí do velkopřevorství, převorství a podpřevorství. Jeho dnešní činnost je převážně charitativního charakteru. V Česku bylo velkopřevorství zřízeno ve 12. století a funguje nepřetržitě dodnes.

Autor: Petr Štrompf

4.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předvolební debata v deníku 19.10.2017
13

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení