Co momentálně nejvíc řešíte na radnici Prahy 7?
Největší téma v Praze 7 byla a je doprava. Problém na Vltavské se podařilo vyřešit zatím tak na půl. Situace je tam stabilizovaná na několik let. Rekonstrukce Hlávkova mostu a stejně tak jeho „dvojčete“ na druhé straně ale bude nutností. Zároveň se už připravuje rekonstrukce Libeňského mostu a podle mě je realistické to provést v tomto volebním období. Podobné je to s lávkou přes Štvanici do Karlína. Tato akce byla vysoutěžena a projekt teď řeší magistrát. Celopražsky zajímavá by mohla být i naše snaha propojit Holešovice přes oblast Bubny-Zátory. Přes železniční trať u vznikajícího Památníku ticha by měla vést stezka, prozatím aspoň pro pěší. Velmi o to stojíme a minulý týden jsme o tom jednali se SŽDC.

Musíte společně vymyslet jak zajistit, aby to bylo bezpečné?
Ano, to musíme dořešit. Prostupnost tohoto území by jinak velmi pomohla celé oblasti. Jde o nadějný brownfield a lidé by měli mít možnost ho poznávat. To je důležité i pro majitele pozemků, který tam chce stavět. Je to důležité také z bezpečnostního hlediska. Pokud by teď nastaly povodně, tak tato lokalita je velmi obtížně propojená. Až tam bude modernizovaná „kladenská“ dráha, povede ulice pod ní. Mimochodem přestavba nádraží Bubny na památník židovských transportů už může začít díky aktuálnímu podpisu o zápůjčce nádraží na sto let.

Analýza
Bývalý učitel Jan Čižinský se stal za čtyři roky starostování v Praze 7 doslova fenoménem. Jím založená iniciativa Praha 7 sobě vyšla z loňských komunálních voleb ještě posílená a její zisk přes 55 procent byl nejrozhodnějším vítězstvím ze všech větších městských částí. Čižinského kritici mu vyčítají „aktivistický“ přístup k politice, populismus nebo také „zradu“ kvůli založení celopražského hnutí Praha sobě, které šlo do voleb proti lidovcům. Za ně byl přitom výrazný komunální politik předloni zvolen do parlamentu a v předchozích obecních volbách do magistrátního zastupitelstva. Čižinský už ale v reálné politice dokázal, že umí prosadit své cíle. Vítězně vyšel z tvrdého sporu o to, jestli má být Libeňský most zbourán nebo zrekonstruován. Jeho kampaň proti výstavě mrtvých lidských ostatků na holešovickém výstavišti pomohla k tomu, že už se nejspíš na českém území nebude opakovat. A volební úspěch Prahy sobě, po kterém zástup převážně mladších stoupenců skandoval ve volebním štábu Jenda! Jenda!, potvrdil znechucení podstatné části liberálních městských voličů s vyšším vzděláním ze stranické politiky. Čižinský se navzdory očekávání mnohých nestal primátorem a také do městské rady poslal místo sebe kolegy, podle jeho vlastních slov „vynikající profesionály“ v daných oblastech. „Jsem pořád připraven sloužit Praze jakkoliv, když bude potřeba. Současný model je ale funkční,“ komentoval Čižinský v rozhovoru pro Pražský deník vlastní roli „neformálního mentora" a programového garanta v koalici pirátského primátora Zdeňka Hřiba.

V minulém volebním období jste opravili kolem stovky zchátralých bytů ve správě městské části. Pokračujete v těchto rekonstrukcích?
Péče o městský majetek pro nás zůstává prioritou. Opravili jsme vlastně všechny „nekomplikované“ případy a teď řešíme ty komplikovanější. Například ty, kde je třeba investovat do stoupaček v celém domě nebo složitěji vyjednávat se spolumajiteli. Připravujeme teď například rekonstrukci bytového domu napadeného dřevomorkou. A také opravu zanedbané výjezdové stanice záchranné služby na úpatí Letné. Velmi důležité jsou pro nás investice do školských areálů. V řadě případů jsme totiž zdědili budovy ještě s hliníkovými rozvody. Otevřeli jsme navíc dětskou skupinu v Maroldově panoramatu. Připravujeme další dvě skupiny a dvě lesní třídy mateřské školy ve Stromovce. Tím držíme krok s narůstajícím počtem obyvatel Prahy 7, kde se velmi čile staví. Plochy pro nové školy a školky musíme mít samozřejmě připravené i ve zmíněném brownfieldu Bubny-Zátory. Dále se také snažíme zvelebovat ulice nebo sázet stromy.

Jak to vypadá s rekonstrukcí nového sídla radnice?
Z finančního hlediska je to úplně největší akce. Mělo by to být hotové do konce letošního roku a zhruba za rok bychom už chtěli být přestěhovaní.

Po volbách jste znovu přizvali do koalice Zelené a Piráty, přestože jste díky nadpolovičnímu vítězství mohli vládnout sami. Co vás k tomu vedlo?
Přišlo nám to logické. Jednak proto, aby náš pohled v radě nebyl jednostranný. A zároveň si myslím, že to od nás lidé tak trochu očekávali. Bylo by zvláštní na základě velké důvěry od voličů Zelené hned „vyšoupnout“. Jejich radní Ondřej Mirovský má na starosti nadále dopravu a myslím, že to funguje.

Právě pan Mirovský v předvolebním rozhovoru zmínil problém rostoucích nájmů v Praze 7? Může s tím vaše radnice něco dělat?
Je to velký problém a celou čtvrť to v dlouhodobé perspektivě ochuzuje. Na druhou stranu my máme jako Praha 7 jen asi tři a půl procenta zdejšího bytového fondu. S tím můžeme pomoc garantovat jen seniorům, kteří mají potíže, a vybraným rodinám s dětmi. Na víc nám síly nestačí. Věnujeme tomu ale velkou péči. Nemáme například žádné dítě na ubytovně. Všechny vyrůstají v bytech. To samé je teď naším cílem i na celopražské úrovni. Nemáme ale páku na ovlivnění cen bydlení. A nemůžeme pomoct ani úplně všem, kdo mají problém se zaplacením bydlení.

Přišla mi od vás nedávno také pozvánka na pivo se starostou. Mají lidé o tuto akci zájem? A co tam s nimi řešíte?
Scházíme se pravidelně jednou měsíčně a zájem o to je. Přijít může kdokoliv s jakýmkoliv tématem. Považuji to za velmi přínosné. Protože se tam člověk dozví něco jiného než na zastupitelstvu. Tam už většinou přichází promluvit za veřejnost někdo, kdo se na to dlouho připravuje. Nebo považuje daný problém za naprosto zásadní. Něco jiného je ale dostat e-mail či dopis a něco jiného povídání v hospodě. Tam je čas řešit problémy, které je třeba probrat v souvislostech. U stolu se nás většinou sejde 15 až 30. A bavíme se často o věcech, které jsou „superlokální“. Třeba o tom, že je někde nějaká tyč, která už neplní původní funkci a měla by se uříznout.

Prezentujete se jako radnice vstřícná k občanům. Kromě piva se starostou pořádáte třeba kurzy češtiny pro cizince. Máte v tom ohledu nějakou novinku?
Menší novinkou je poprvé přímo zvolený studentský starosta. Kandidáti museli nejdřív sehnat padesát podpisů a následovaly volby ve školách. Chceme se otevírat i studentům a dětem. Změnili jsme proto jednací řád zastupitelstva a nově na něm může promluvit kdokoliv bez věkového limitu. V tom jsme myslím rekordmani. Úvaha za tím je tato – proč bychom si nemohli vyslechnout pět nebo deset minut názor někoho, komu je třeba deset, nebo jen šest let? Žáci jedné sedmé třídy například sepsali petici, která žádala rekonstrukci dětských hřišť. Promluvili také na zastupitelstvu. A hřiště se pak skutečně opravilo, oprava dalšího se chystá. Neřešíme přitom, jestli taková petice splňuje požadavky zákona. Byly tam podpisy dětí, tak jsme se tím zabývali. Se studentským starostou jsme v kontaktu a dáváme mu najevo, že ho bereme vážně. Je také svým způsobem zajímavé, že čím víc jsme otevření, tím méně občanů přichází na schůze zastupitelstva. Je to ale proces známý i ze zahraničí – s rostoucí otevřeností radnic stoupá důvěra lidí v to, že se za jejich zdmi neděje nic nekalého.

Jak prakticky řešíte vaší roli ve vedení magistrátní koalice? Máte dny vyčleněné pro Prahu 7 a jiné pro magistrát?
Pravidelnost mají jen pondělky na magistrátu, protože jsou zasedání rady. Úterní dopoledne jsem zase většinou v Praze 7. To jsou jediné fixní časy. Schůzky mám ale celý týden a je těžké to odlišovat. Má funkce na magistrátu spočívá v tom, že dojednávám témata v rámci koalice. A dbám na to, aby byl plněn náš program a priority, se kterými jsme šli jako Praha sobě do voleb. Jednám s našimi i s ostatními radními o tom, jestli se věci posunují. Mluvím s nimi o bydlení, o okruzích, metru D, železnici na letiště, v sociální oblasti o podpoře domácí péče a zároveň racionalizaci té ústavní. V Praze 7 mám na starosti hlavně investice do školství a celkově finance. Teď zrovna dáváme dohromady rozpočet.