Předchozí
1 z 2
Další

Po říjnových volbách jste „na šestce“ vytvořili pravicovou koalici. Na rozdíl od té předchozí je tato bez hnutí ANO. Je spolupráce v novém týmu snadnější?
Je určitě příjemnější. S aktuálními koaličními partnery si mnohem víc důvěřujeme oproti těm předchozím čtyřem rokům. Ty někdy provázela podle mě přílišná opatrnost. Částečně to bylo asi tím, že jsme se až tak dobře neznali. Roli tam ale hrála i slabší důvěra v některé členy tehdejší koalice. Teď k sobě máme blízko programově a řekl bych, že i lidsky. Shodu na programových prioritách jsme našli po volbách celkem hbitě. Pirátům se to nelíbilo, protože jsme je do koalice nevzali. Označují proto naší dohodu za netransparentní a prapodivnou. Vyčítají nám, že jsme se dohodli někde v zákulisí. Já ale neznám koalici, která by se domlouvala veřejně někde na náměstí nebo v hospodě. Pokud jde o program, tak nebylo nutné vymýšlet nic originálního. Pokračujeme v projektech z minulých let. Šestka je tradičně spíš konzervativní a pravicová a proto také nebylo sestavování koalice žádným rébusem.

Čím si vysvětlujete pravicovost zdejších obyvatel? Pokud tedy odmyslíme jeden volební okrsek na Břevnově, kde tradičně vítězí komunisté…
Tam je to ale také tradiční. Když by tam vyhrál někdo jiný, tak by to také bylo divné. To sídliště se stavělo na přelomu 70. a 80. let pro lidi z ministerstva vnitra a obrany. Dodnes tam bydlí bývalí důstojníci STB. Ti asi nebudou volit TOP 09. Jinak je „šestka“ pravicovým ostrovem nejen v Praze, ale v celém Česku. Například Karel Schwarzenberg tady v prezidentských volbách dostal nevídaných 85 procent. Částečně se tato situace dá vysvětlit tím, že jsme rezidenční část Prahy s velkým podílem vilových oblastí a menším zastoupením sídlišť. Důležité je ale pochopitelně i to, jak radnice působí navenek, co dělá, jak komunikuje s lidmi apod.

Kdo je Ondřej Kolář?
Je synem významného diplomata Petra Koláře.
Dětství částečně strávil v zahraničí. Studoval práva a média, částečně ve Spojených státech a v Irsku.
Pracoval jako tajemník pro tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Starostou Prahy 6 je od listopadu 2014.

 Nováčky v zastupitelstvu Prahy 6 jsou od voleb Piráti. Vystupují jako konstruktivní opozice?
Ne. Projevují se jako lidé, kteří vůbec nevědí, co dělají. Zdá se, že podléhají konspiračním teoriím, kterými se pak nechávají řídit. Na zastupitelstvu se chovají jako soudci lidového tribunálu, kteří vás soudí za vše, co řeknete. Za vším vidí rozkrádání a tunelování. S takovým přístupem se moc pracovat nedá. Já jsem racionální člověk a moc nemusím bezbřehý aktivismus, kdy někdo něco odsoudí, aniž by nabídl konkrétní alternativní řešení.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Na Vítězném náměstí je blok vzájemně propojených domů, postavených před necelým stoletím Eliškou Purkyňovou, tehdy jako domov pro opuštěné ženy. Později se z toho stal klasický domov důchodců, provozovaný městem. Před zhruba pěti lety ho dostala do správy naše radnice. Tehdy s příslibem od několika nadací, že tam vznikne domov „čtyř múz“ pro vysloužilé umělce. Z tohoto plánu brzy sešlo, protože se ukázal jako nereálný. Chtěli jsme to vyřešit tím, že by v těch budovách zůstal domov důchodců, který by ale neprovozovala Praha 6, nýbrž nějaký koncesionář. Připravili jsme soutěž, kde byly detailně popsané parametry toho, jak má zařízení vypadat a jak má fungovat. Pracovali jsme na tom dva roky i s pomocí pojišťoven, ministerstva zdravotnictví, magistrátu a dalších institucí. Pak přišli Piráti a obvinili nás bez jediného důkazu z toho, že chystáme tunel a chceme ten objekt prodat developerům, kteří tam udělají byty.

Připadala taková varianta v úvahu?
Byl to samozřejmě nesmysl. Piráti ale řekli, že je to špatně a udělali petici, v níž získali za dva měsíce asi osm stovek podpisů. V reakci na to se z výběrového řízení stáhli všichni tři účastníci, kvůli obavám z veřejného mínění a politizace celé kauzy. Tímto rozruchem v rámci jejich předvolební kampaně smetli Piráti ze stolu projekt domova důchodců, který na rozdíl od minulosti garantoval třicet lůžek ze sto dvaceti pro obyvatele Prahy 6. My ty domy teď vracíme magistrátu s požadavkem, aby tam za městské peníze postavil domov důchodců. Jenomže paní radní pro sociální oblast (Milena Johnová – pozn. redakce) se nechala slyšet, že pobytové služby pro seniory jsou překonané a že by lidé měli stárnout a umírat doma.

Zelení v minulém volebním období kritizovali konkrétní prodeje nemovitostí a pozemků v Praze 6 developerům. Šlo zejména o projekty skupiny Penta. A úplně nejvíc se mluvilo o vámi prosazovaném plánu na přesun léčebny dlouhodobě nemocných z Bubenče do Břevnova. Hájíte ho dál?

Rozšířila se kolem toho řada mýtů a falešných zpráv. Penta koupila v ulici Chittusiho velkou zahradu s vilou a privátní léčebnou od restituentky. Radnice v té oblasti prodala Pentě jen malý navazující pruh země, potřebný pro udržení uliční čáry při výstavbě. Ta soukromá parcela se zahradou a vilou sice přímo sousedí s vedlejším objektem městské LDN, ale nepatřila nám. Nám ostatně nepatří ani ta obecní LDN - chátrající panelová budova je ministerstva financí a my jenom provozujeme léčebnu. Dům je ve zcela nevyhovujícím stavu a oprava by byla finančně nesmyslná. Posledních osm let proto řešíme co s tím. A nemá to co dělat s developerskými projekty. Teorie, že prosazujeme přesun LDN kvůli výstavbě bytových domů, je zcela bludná. Plán na přemístění LDN do břevnovské polikliniky, kde je volné celé patro a navíc jsou tam zdravotní služby po ruce, má podle mě logiku. S pomocí několika lékařů z polikliniky ale proti tomuto nápadu vznikl nepochopitelný odpor. Vzhledem ke stárnutí populace nicméně budeme nejspíš potřebovat další LDN. Vzniknout by jednou mohla na obecních pozemcích v Ruzyni.

Podle vás jde tedy o záměrné šíření antipatií k developerům?
Stejně jako v 90. letech bylo sprosté slovo podnikatel, dnes je to především developer. Já nemám potřebu developery hájit do roztrhání těla. Vadí mi ale šíření hysterie, ze kterého dnes viním hlavně Piráty s jejich stylem komunikace. Městská část má poblíž zmiňované LDN projekt na výstavbu nové školky. Je to na našem pozemku, kde bydlí problémová nájemnice, která tam dělá bez vědomí radnice nepřípustné úpravy. A tato žena si stěžovala na magistrátu s příběhem, že ji chceme vyhnat z domu, aby na jeho místě mohla vzniknout školka na objednávku Penty. Ta prý potřebuje školku pro děti obyvatel plánovaných bytových domů. To už je hodně divoká teorie, které ale někdo bohužel věří. Pravda je jen ta, že tam chceme školku pro potřeby městské části a paní jsme nabídli velmi pěkné náhradní bydlení v komunálních bytech.

Kritika se na vás snesla i kvůli prodeji stavební parcely na severní straně Vítězného náměstí. I tam byly argumenty kritiků nesmyslné?
Samozřejmě. Tam jsme přitom vyřešili poměrně zapeklitou situaci smlouvou, díky které bude městské části patřit v plánovaném bytovém domě celé přízemí. V něm budou obchody a služby, přičemž z nájmů půjde příjem kolem devíti milionů korun ročně. Díky transparentním prodejům několika málo a převážně „problematických“ pozemků jsme za poslední čtyři roky vydělali Praze 6 miliardu korun. To se tady předtím nikdy nestalo. Na účtech teď má radnice dvě miliardy, připravené na obecní investice. Za to můžeme stavět školy, školky nebo bazén na Petynce, který se už teď schvaluje.

Předpokládám, že mezi prioritami vašeho vedení zůstává řešení parkování a souvisejících dopravních problémů Prahy 6, která je „nárazníkovou“ oblastí pro dojíždějící ze středních Čech. V minulém období jste hodně kritizoval tehdejšího radního pro dopravu Petra Dolínka za údajné opomíjení zdejších problémů. Jaká je v této oblasti spolupráce s novým vedením metropole?
Ani po volbách se nepřestaly zavírat vjezdy do tunelu. A auta se pak kvůli tomu „štosují“ až k Vítěznému náměstí. Člověka pak musí napadnout otázka, k čemu ty tunely vlastně jsou, když jsou pořád zavřené. Před volbami jsme vtipkovali ve stylu, že nám „Dolínek zase zavřel tunely“. Jsem ale přesvědčen o tom, že minulé vedení Prahy v dopravě udělalo strašně málo a Dolínek prakticky nic. Neotevřeli například až na jednu malou výjimku žádné parkoviště P+R. Řešit dopravu v Praze je ale nesmírně složité a my teď s napětím očekáváme, jak se k tomu postaví nový radní. Já mu to nezávidím, osobně bych to řešit nechtěl. Praha je zahlcená auty, která jsou v západních metropolích v mnohem větší míře schovaná na okrajích nebo v podzemních garážích. V Praze dojedete autem prakticky do úplného centra, což je světový unikát.

Stále usilujete o rozšíření parkovacích zón na celou Prahu 6?
Usilujeme o to od jejich zavedení v roce 2016. Zóny jsme přivítali, ale od začátku upozorňujeme, že jejich efekt je podobný vhozenému kamenu do vody. Auta se jen odsunou o kus dál. A to se děje. Každý rok nám magistrát přidá několik ulic s tím, že už to bude dobré. Ono to ale nefunguje. Teď jsou zrovna ucpané auty Ořechovka a Hanspaulka. A zrovna tam na to místní opravdu nejsou zvědaví. Je to začarovaný kruh. Ve spoustě věcí a v dopravě obzvlášť jsme odkázáni na magistrát, který poslední čtyři roky absolutně nefungoval. Myslím, že nejsme jediná městská část, která je v nadějném očekávání, že se věci začnou hýbat. Že nám magistrát zase začne pomáhat a řešit problémy.

Jako obyvatel Prahy 6 a otec malého dítěte tady pociťuji mimo jiné deficit v dětských hřištích, která jsou podle mě hlavně pro starší děti. I vy máte malé děti. Máte podobný pocit?
Těch deficitů je víc. Hodně chybí třeba bezbariérové přechody, nájezdy pro kočárky. To se netýká jen malých dětí, ale i handicapovaných lidí, na které se pořád myslí celkem málo. Bezbariérové nejsou ani všechny školy a školky. Deficit se dá najít skoro v každé oblasti. Snažíme se to ale postupně zlepšovat. Zrovna před Vánocemi jsem dal pokyn radničnímu odboru, který má na starost dětská hřiště, aby udělal pasportizaci těch hřišť s vyjmenováním herních prvků. Postupně se tam dají tabule, na které budou moci lidé psát připomínky k tomu, co by se mohlo změnit.

Praha 6 je tradičně spíš klidnější čtvrť, kde se hlavně bydlí. Jak vnímáte snahy o její „oživování“?
Je to dvousečné. Před třemi roky jsme postavili na Vítězném náměstí dřevěné pódium s bistrem a klavírem. To pochopitelně přináší hluk, což může vadit obyvatelům okolí. Hluk a hudba k městu patří. O náměstí to platí dvojnásob. My ale musíme najít nějaký průnik mezi jednotlivými zájmy. Neustále ho hledáme. V tom spočívá práce komunálního politika. Chceme město oživovat, ale musíme k tomu přidávat nějaká pravidla. Třeba na Ladronce, kde je hodně společenských a kulturních akcí, jsme posunuli dobu nočního klidu na 21. hodinu. A všichni si to pochvalují.

Vyřeší přestavba Vítězného náměstí podle vítězného architektonického návrhu tamní dopravní zácpy?
Přestavba sama o sobě to vyřešit nemůže. Je nutné předtím dokončit městský okruh i Pražský okruh na severu, ale také plánovaný obchvat Vítězného náměstí. To má tu smůlu, že se na něm střetávají mimořádně frekventované dopravní tepny: Evropská, Svatovítská vedoucí k tunelu Blanka i Jugoslávských partyzánů, kudy přijíždějí do Prahy Středočeši. Ve chvíli, kdy se zavřou vjezdy do tunelu, tak žádná rekonstrukce „kulaťáku“ nepomůže. Je pak celkem jedno, jestli auta stojí na pěkném nebo na ošklivém náměstí. Projekt proměny náměstí by měl postupovat, ale zároveň je třeba pohnout i s těmi ostatními zmíněnými věcmi, alespoň částečně.

Řeší vaše radnice v současnosti přípravu železniční dráhy na letiště, která se Prahy 6 výrazně dotýká?
Poměrně intenzivně o tom komunikuje se Správou železniční dopravní cesty paní radní Smutná, která má na starost strategický rozvoj. Praha 6 tam logicky od začátku chtěla tunel. Nejen kvůli hluku, který by generovala nadzemní dráha. Ta by měla navíc podobný efekt jako magistrála, která roztíná území vedví a vytváří neprostupnou bariéru. Když se to zahloubí pod zem, tak ještě k tomu vznikne dlouhý volný prostor nad železnicí. A my už máme teď slíbeno dopisem od premiéra, že tam bude od Dejvic do Veleslavína nezastavěný, zelený pás. Paní Smutná právě jedná o konkrétní podobě této „relaxační zóny“. Mělo by to být něco na způsob promenády a koridoru pro cyklisty. Slyšel jsem, že teď na Ořechovce vznikla nějaká petice proti tunelu. Což už opravdu nechápu.  

Loni jste se mediálně proslavil tím, že jste sám na sebe podal trestní oznámení. Co jste tím zamýšlel? A už je ten případ vyřešený?
Vyplynulo z toho, že jsem měl pravdu. Že jsem nic ne- ukradl. Chtěl jsem tím ukázat, že naše komunální politika je jedna velká pavlač, kde na vás pořád někdo řve a bez důkazů vás označuje za zloděje. Na nás tři roky řvali, že tunelujeme břevnovskou polikliniku, že jsme tam ukradli 40 milionů. Vyzval jsem tyto lidi včetně opozičních politiků, aby s tím šli na policii, pokud mají důkazy. Oni se ale k ničemu neměli. Proto jsem šel na policii sám a podal trestní oznámení na sebe sama. Po půl roce přišel dopis s tím, že se nic nestalo, že jsme postupovali s péčí řádného hospodáře. Byla to jedna velká pomluva. Já jsem se proti ní bránil poněkud originálním způsobem.

Máte do budoucna ambice v celostátní politice?
Ano.