Starosta Prahy 5 Daniel Mazur: Stavět se bude. Míst pro nové byty je hodně

Nový starosta Prahy 5 Daniel Mazur se sžívá s rolí, která je pro něj zcela nová. Dosud „ladil“ jako odborný garant politiku Pirátské strany v oblasti školství a vědy. První volby, ve kterých kandidoval, ho ale začátkem podzimu vynesly do čela smíchovské radnice. „Na křesle starosty jsme, jako vítězná strana, poměrně trvali. Chtěli jsme přijmout odpovědnost,“ řekl Mazur Pražskému deníku.

Proč Piráti v Praze 5 upřednostnili koalici s ODS a hnutím ANO oproti variantě s TOP 09, hnutím STAN a lidovci?
Bylo to dané povolebním vývojem. Od začátku jsme jednali se všemi. Naše koalice Piráti – SNOP 5 nabyla pocitu, že by se nám obtížně spolupracovalo s některými lidmi z hnutí STAN. Možná to byly i určité předsudky, které se ale v povolebním jednání potvrdily. Po prvním kole rozhovorů vznikl blok TOP 09, KDU a STAN, který uzavřel dohodu o společném postupu. Z našeho pohledu, ale i např. z pohledu ODS, to byl krok, kterým se ten blok de facto stylizoval do role povolebního lídra, který udává tón. Nás i občanských demokratů se to nemile dotklo. Zároveň jsme s ODS zjistili, že navzájem nemáme vážnější ideologické ani personální překážky, a tak jsme se pokusili dohodnout koalici, což vyšlo. Ve formátu, který razil zmíněný blok, jsme jednat nechtěli. Jednání s tím blokem se proto stalo variantou B.

Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová.

Starostka Prahy 2 Jana Černochová: Trápí mě magistrála a parkovací zóny

Vyčítá vám někdo pakt s ODS, respektive hnutím ANO? Například na magistrátní úrovni byla taková sestava těžko představitelná.
Někdo nám to vyčítá, ale někdo nám za to zatleskal. Komunální politika je o tom, že jsou tady důležité věci, které jsme měli programově společné. A v jednáních o koalici jsme řešili, jestli jsou ty přesahy dostatečné, abychom měli šanci to udržet čtyři roky. Nemluvili jsme o tom, jestli se shodneme na celostátní úrovni. Ani o tom, jestli se budeme snažit zohledňovat situaci na magistrátu. Tyto úrovně nelze směšovat. Vzniklá koalice není ta, kterou jsme si předem přáli, ale tak trochu jsme do ní byli vmanévrováni. Nějaké nesouhlasné reakce byly. Řešení ovšem nebylo snadné. Sice jsme vyhráli volby, zároveň jsme ale jedinou stranou, která nemá v Praze 5 zkušenost s účastí v radě. S žádnou stranou v zastupitelstvu se ale moc nelišíme v pohledu na to, co je pro dobro Prahy 5. Lišíme se jen v nastavení priorit.

Kdo je Daniel Mazur?
Narodil se v roce 1978 v Praze, kde na Matematicko-fyzikální fakultě UK vystudoval experimentální fyziku.
Během studií pracoval jako dobrovolník v Domovech dětí a mládeže.
Do zvolení starostou vedl projekty a přednášel na své alma mater.

Vy jste jako vystudovaný fyzik v posledních letech vyučoval na univerzitě. Dáváte si od této práce teď pauzu?
Do konce roku předávám projekt pro Univerzitu Karlovu, který stejně končí. Čili mi tam dobíhá smlouva. Od nového roku se budu věnovat už jen starostování. Kolegům z univerzity samozřejmě i pak poskytnu konzultace, bude-li třeba.

Starostou jste pouhý měsíc. Jaké máte zatím pocity z nové životní role? Nakolik se liší od akademické kariéry?
Liší se to asi ve všem. Překvapilo mě množství podpisů, které musím každý den dávat pod materiály, aby mohl úřad konat. V podstatě to ale není nepříjemné překvapení. Protože skrze ty materiály, které podepisuji a samozřejmě předtím čtu, poznávám, co úřad skutečně dělá. A občasným odhalením chyb mohu přispět k dobré práci radnice. Vidím v tom proto smysl.

V zastupitelstvu je politickým nováčkem kromě vás také filmový režisér Jan Hřebejk. Už jste s ním přišel do styku?
Potkali jsme se kromě ustavujícího zastupitelstva při těch povolebních jednáních. Tam nám přišlo, že by právě on mohl být s námi takzvaně na jedné lodi. Pochyby, které jsme měli o některých lidech z hnutí STAN, se ho netýkaly. On k tomu přistupoval občansky zaujatě. Myslím si, že si budeme ve spoustě věcí rozumět. Konkrétně třeba v územním rozvoji, participativním rozpočtování atd.

Starosta Prahy 3 Ptáček uklidňuje: Žádný boj s automobilisty se konat nebude

Neobáváte se toho, že v koalici s ODS a ANO budete muset přistupovat na příliš velké kompromisy? Konkrétně třeba v developerských projektech. Někde jsou právě tyto strany vnímané jako velmi vstřícné developerům. A společně vás mohou v radě přehlasovat…
Obavy tam budou vždycky, ale jinak to nešlo. Vstřícností k developerům se v Praze 5 zapsala i TOP 09, která vládla radnici posledních osm let. Zatím to vnímám tak, že místní lidé z ODS mají opravdu zájem dělat dobrou práci. A i když jsme všichni pro to, aby výstavba nezamrzla, tak si zároveň neustále připomínáme, že je třeba v tom do maximální možné míry informovat a zapojovat veřejnost. Zároveň by se o tom mělo mluvit s co největším předstihem, aby nevznikal projekt, který okolí nepřijímá. Rozdíly mezi námi a ODS jsou tady spíš v míře. My budeme mít tendenci být v tom proaktivní, ODS zase může argumentovat – nechme to na lidech, ať si dostupné informace o plánech v jejich okolí sami vyžádají, nedělejme to za ně.

Vaším koaličním partnerem je také hnutí ANO. Jaká je spolupráce s nimi?
Konkrétně pánové radní Slabý a Lachnit se zaměřují na řešení konkrétních věcí. Někdy máme sice různé pohledy na užitečnost jednotlivých projektů. cítím z nich ale, že se snaží najít správné řešení problémů. Nemám pocit, že by se snažili protlačovat něco pod vlivem „vnějších zdrojů“. Můžeme se střetávat ohledně konkrétních veřejných zakázek a firem, které je mají dělat. Jako Piráti se budeme také snažit, aby co nejvíc radničních zakázek bylo formou otevřeného výběrového řízení. Menší zakázky, u kterých se oslovují přímo vybrané firmy, ale nemůžeme úplně eliminovat. Chceme vlastní limity pro zakázky „bez uveřejnění“ posouvat pod zákonnou hranici co nejníž, budeme to ale dělat postupně a s rozmyslem. Je tady totiž pádný argument, že vypisování soutěží u všech zakázek by radnici administrativně a tedy i finančně zahltilo. Ačkoliv máme otevřenost jako prioritu, nejsem sebevrazi ani fanatici. Když se to sníží o dvacet procent během prvního roku, bude to dobrý pilot. Každopádně ty limity (2 miliony korun pro nestavební zakázky, 6 milionů pro stavební – pozn. redakce) by neměly být částkami, ke kterým se zespodu všichni snaží přiblížit.

Pavel Čižinský: Chceme, aby Praha 1 nebyla jen skanzenem

Jsou developerské projekty hlavní politické téma v Praze 5? Bylo toto téma podle vás rozhodující i v nedávných komunálních volbách?
Do jisté míry ano. Především ale v lokalitách, kde už nějaká výstavba běží nebo se plánuje. Z výpovědí jednotlivců je zřejmé, že na Barrandově lidé hodně řeší prodloužení tramvaje nebo otázku, co se bude stavět mezi Barrandovem a Holyní. Zajímá je, jak vysoké tam budou domy, jak daleko budou zasahovat, jestli až k Prokopskému a Dalejskému údolí. Protože je ale „pětka“ rozlehlá, tak obyvatelé Cibulek či okolí Vidoule mají úplně jiný problém. Byly tam nějaké studie, které byly naprosto šílené. Už jsem po jmenování starostou otevíral výstavu k poslednímu navrhovanému řešení pro Vidouli, které představuje vyčištění toho území a opravdu funkční park pro relaxaci. To je pochopitelně ovoce sklizené po předchozí politické garnituře. Developerská výstavba a její alternativy určitě rozhodování voličů v jednotlivých lokalitách ovlivňovala.

Jak moc může Praha 5 ovlivňovat proměny jednotlivých čtvrtí?
Developeři staví většinou na pozemcích, které už vlastní nějaký investor. Do toho už městská část nemluví jako vlastník. Větší vliv má v případech, kdy je potřebná změna územního plánu např. z pole na stavební parcelu. V momentě za územním rozhodnutím je to už především o dohodě s investorem na finální podobě, na jeho ochotě dělat kompromisy ve výšce, mohutnosti atd., výměnou za to, že projekt bude přijímaný občany a proto radnicí „nezdržovaný“. Městská část může podávat námitky a tyto průtahy jsou z pohledu developera zbytečné náklady. To je prakticky jediná cesta, kterou může samospráva ovlivnit podobu zástavby.

Projekt Smíchov City podle vás patří mezi ty, kde už není moc prostoru pro změny. Kdy se tam začne stavět a do jaké míry jste s jeho podobou spokojeni?
Mohlo by se začít už příští rok. U jedné budovy v těsné blízkosti nádraží Na Knížecí je už žádost o stavební povolení. Nám jako Pirátům a SNOP vadí, že se tam nepočítá se zkapacitněním dopravy, a to ani návazně. V podstatě se tam neřeší to, že s více lidmi přibude i aut. Už teď se v určitých fázích dne ucpávají ulice Ostrovského, Dobříšská a další. To je podle nás slabina projektu. Navíc skrze toto velké území z východu na západ nepovedou žádné větší ulice, alespoň se třemi pruhy. Tahle oblast je kvůli nádraží dost neprostupná už dnes. A s novou zástavbou bude ještě víc. Nechci ale jen kritizovat. Třeba je za tím důvod příliš vysokých nákladů nebo jiné racionální argumenty. V úřadu jsem krátce a neznám proto všechny informace. Budu se s nimi postupně seznamovat. Tvarově už to neovlivníme, budeme ale mluvit o těch propojeních i dalších věcech. A třeba mi bude leccos dovysvětleno.

Radnice se před časem postavila proti návrhu na změnu územního plánu kolem Motolského potoka. Podél Plzeňské mohla vzniknout bloková zástavba. Co si myslíte o tomhle záměru?
Naprosto se shoduji s předchozí garniturou, že by to bylo špatně. Jednak kvůli Motolskému potoku samotnému. Ten je totiž parkem i určitou rekreační zónou a zároveň zvláštním biotopem poblíž sídliště Homolka. Za prosazováním tohoto projektu podle nás byly skryté a ne zcela čisté zájmy. Nehledě na to, že předchozí vedení radnice nechalo zpracovat komplexní územní studii pro rozvoj celého Motolského údolí – od Anděla až po křižovatku Nemocnice Motol. Studie je podložená i dotazníky ohledně toho, co by tam lidé chtěli. Navržený je tam vznik několika center společenského života podél předlouhé Plzeňské. Ten kus přírody v téhle lokalitě má své místo a výstavba domů by tam nedávala ani urbanistický smysl.

Smíchovské nádraží navrhovaná podoba. Naproti stávající nádražní budově přes koleje vznikne parkovací dům se záchytným kapacitním parkovištěm a terminál pro autobusy, postupně se sem přesunou ostatní linky.

Jak bude vypadat Smíchovské nádraží a Knížecí? Podívejte se na proměny Prahy 5

Co si myslíte, že trápí obyvatele Prahy 5 ve veřejném prostoru? Napadá mě evergreen v podobě „Jančíkových truhlíků“ nebo nevábný úsek Plzeňské u Anděla…
To vše pochopitelně naše občany zajímá. Truhlíky jsou natolik „profláklé“, že o nich ví celá republika. My jsme nakloněni tomu, že s nimi nebudeme dělat žádný dlouhý proces. Byly snahy je nabídnout k uměleckým účelům. Ale marná sláva! Jsou křehké a nemohou se naskládat na sebe. Jsou nevyhovující i jako samostatně stojící truhlíky, protože se v nich přehřívají kořeny. Nelze je ani zapustit do země na místech, kde jsou. Protože právě kolem nich jsou inženýrské sítě. Už teď utrácíme přes milion korun ročně za to, že je třeba občas nějaké truhlíky odvézt kvůli opravě sítí a zase je vrátit zpátky. Protože je to stále více prodělečná záležitost, tak jsme nakloněni tomu, že darujeme za odvoz vše, o co ještě bude zájem. Zbytek nejspíš odsuneme na nějaké dočasné místo, kde se ještě může najít nové využití, fantazii se meze nekladou. Kdyby to bylo jen na mě a měl bych zcela volnou ruku, zaplatil bych ekologickou likvidaci a odepsal tyto peníze s konstatováním, že to byl opravdu špatný nápad.

Jaké jsou další problematické věci?
Nepochybně mezi ně patří kvalita respektive rozbitost některých ulic a chodníků. To se týká třeba ulice Klikatá v Jinonicích, která je v komplikovaném terénu a stále čeká na opravu. Lidi trápí také nevyvezené popelnice. My tlumočíme stížnosti, ale Pražské služby pracují s určitými intervaly. A i když vyhoví konkrétnímu požadavku, tak to nějaký čas trvá. Problematická je někde čistota veřejného prostoru, posekání trávníků, úprava stromů apod. Tady narážíme na problém, že jen část veřejného prostoru obhospodařujeme my jako městská část. O druhou část se stará TSK pro magistrát a my nemůžeme ručit za to, že udělají vše včas a dobře. Sekat „jejich“ trávníky zkrátka nesmíme. Tenhle problém trápí i další městské části. Budeme se snažit o to, abychom měli veřejný prostor na starosti kompletně, když v tom lidé stejně přisuzují odpovědnost obci. Praha by nám samozřejmě mohla předat kromě pozemků na úpravu i potřebné peníze.

Setkání Deníku s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (vlevo). Moderátorem byl šéfredaktor Deníku Tomáš Skřivánek.

Hřib: Viděl jsem mnoho úřadů s jejich chybami. Magistrát má všechny najednou

Praha 5 je zatížená automobily především kolem vjezdů do městského okruhu. Co tady může přispět k úlevě?
Pomoci může kromě plánované Radlické radiály nebo „tunelbusů“ třeba i připravovaný Dvorecký most. Projektovaný je sice jen pro tramvaje. Ale i ty se dnes každý den během ranní špičky „štosují“ v uzlu na Andělu. Když bude část z nich odbočovat směrem přes řeku někde u Lihovaru, tak jich na Andělu bude méně a to pomůže také plynulosti dopravy na silnicích, které Anděl objíždějí. Nebude to ale jednoduché. Praha 5 má komplikovanou geomorfologii – střídají se tady „za sebou“ dlouhá údolí a kopce. Skoro veškerou dopravu má navíc na starosti magistrát. My můžeme prakticky jen dělat vodorovné značení v některých ulicích nebo ovlivňovat rozmisťování dopravních kamer.

Kriminalita v Praze 5 poslední roky klesá. Čím to je?
Máme dobré vztahy s městskou i státní policií. Mluvíme spolu o tom, co by se dalo dělat lépe či více. Kolegové se snaží i po vlastní ose vytipovávat lokality, ve kterých se lidé cítí méně bezpečně. A pak to řeší s policií. Jde např. o Husovy sady či lokality kolem Prokopského údolí, kde se vyskytuje víc lidí bez domova nebo závislých na drogách. Je ale třeba se vždy ptát, jestli vyřešení problémů na jednom místě neznamená pouze jeho odsunutí jinam.

Nový most usnadní spojení mezi Podolím a Smíchovem. Chodcům, cyklistům i MHD

Jaká je podle vás největší výhoda a potažmo nevýhoda Prahy 5, i vzhledem do budoucna?
Myslíme si, že má hodně ploch, na kterých se ještě může rozvíjet. A tím myslím plochy, které už jsou určené k zástavbě. Tím pádem jsme pod menším tlakem než jiné městské části v tom, kde třeba iniciovat vlastní výstavbu. Ať už bytovou nebo jinou. Tady se zkrátka stavět průběžně bude a naše role je jen v tom, abychom to korigovali tak, aby to bylo přijímáno občany. Nevýhodou je určitě členitost terénu, která vyloženě znemožňuje některá dopravní propojení. Máme radiální silnice, ale postavit most přes Prokopské a pak přes Motolské údolí nemůžeme. A spojit tuto trasu tunelem je také „fantazmagorie“. Dopravu i územní rozvoj musíme přizpůsobovat členitému terénu.

Praze 5 tedy podle všeho budou v příštích letech i desetiletích přibývat obyvatelé. Nebudou to ale jen bohatí?
Pokud zůstanou současné podmínky, které naše radnice neovlivní, tak se k nám budou stěhovat převážně bohatí lidé. A to až do okamžiku nějakého ekonomického propadu. Pak se může ukázat, že nám vlastně nepřibývali obyvatelé, ale jen bohatí majitelé bytových jednotek, držených jako investice. Na to je ovšem třeba udělat opravdovou demografickou studii, kterou má tato koalice mezi záměry. Je také třeba dobře rozmyslet a nastavit budoucí bytovou politiku městské části. Náš bytový fond zmenšily privatizace na možná pouhou stovku. To je třeba stabilizovat a snad i rozvíjet občasným nákupem nových bytů. Což ovšem nemohu slíbit. V tomhle ohledu se může stát leccos. Česko už nemusí být vnímané jako ráj na zemi a tím pádem by opadli už zmiňovaní bohatí investoři. Což by mohlo vést ke skokovému uvolnění pár procent bytů pro běžné české občany, třeba i za rozumnou cenu. Trh na tyto věci reaguje.