Za hlavní prioritu svého druhého mandátu považuje Zima přípravu a otevření nových moderních studijních programů v oblastech, ve kterých univerzita získá institucionální akreditaci. Tu od roku 2019 zavádí novela vysokoškolského zákona.

Podpora moderního způsobu vzdělávání 

Univerzita Karlova o ni požádala jako první vysoká škola v ČR loni na podzim, a to pro 23 vzdělávacích oblastí, v nichž vzdělává své studenty na všech svých 17 fakultách. Národní akreditační úřad by o žádosti měl rozhodnout zhruba v polovině března.
Vedení školy chce podpořit moderní způsoby vzdělávání. "Jsou to třeba simulační centra," uvedl Zima. Již nyní se například medici mohou učit pomocí simulace na trenažerech a budoucí právníci zase ve cvičné soudní síni.

Rozšíření distančních forem vzdělávání 

Na další taková centra chce univerzita využít hlavně evropských dotací. V poslední výzvě na vybavení fakult podle rektora získala zhruba půl miliardy korun z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Další peníze jdou například z investičního programu UK a dalších aktivit školy.
Zima se chce zaměřit i na rozšíření distančních forem vzdělávání, které jsou dnes ve světě velmi žádané. Patří mezi ně například e-learningové kurzy, webináře či hromadné otevřené online kurzy (MOOC). V současnosti univerzita využívá systém Moodle, který umožňuje tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. "Chceme i s některými univerzitami sdílet a vytvářet už i ucelené kurzy s certifikátem na konci," řekl rektor.

Nová centra univerzity 

UK se nejspíš zapojí do připravované aliance evropských univerzit, kterou loni inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron. Bližší spolupráci by chtěla navázat s univerzitami v Sorbonně, Varšavě a Heidlebergu. Chce rozvíjet spolupráci ve studijních programech, z nichž mají studenti společný diplom, popřípadě dva nebo více diplomů partnerských institucí.
Vzniknout by v dalších letech mohla také nová centra UK na partnerských školách v některých vzdálenějších zemích, jako je Japonsko, Korea či Austrálie. Spolupracovník školy by tam UK propagoval a vyhledával pro ni strategické partnery a další možnosti spolupráce, popsal Zima. Taková spolupráce podle něj už v zahraničí funguje. "Třeba (Univerzita) Heidelberg má centrum na univerzitě v Tokiu," podotkl.

Univerzita chce založit firmu 


Ještě letos chce vedení školy založit dceřinou obchodní společnost, která by měla zlepšit transfer znalostí a technologií. Mělo by jít o společnost s ručením omezeným, kterou by zastupovali zaměstnanci univerzity. Podobnou vlastní firmu mají podle Zimy například prestižní univerzity v belgické Lovani, německém Heidelbergu či švýcarském Curychu.
"Komerční sféra je zvyklá na jiné procesy, než jaké jsou nastaveny ve vysokoškolském prostředí. Je tam pak možnost flexibilního rozhodování, je to struktura, na kterou jsou komerční subjekty zvyklé," vysvětlil Zima. Dokumenty k založení společnosti chce vedení školy připravit během jarních měsíců.