Rozhodnutí o rekonstrukci Staroměstského jezu předcházely závěry z technickobezpečnostní prohlídky, které odhalily v konstrukci historického, památkově chráněného vodního díla závažné závady. Jednalo se především o pokračující degradací dřevěné roštové konstrukce, s výskytem dutin mezi dřevěnou konstrukcí a betonovou výplní, která byla použita během opravy v šedesátých letech minulého století.

Oprava z let 1964 až 1969 na jedné straně jez příznivě stabilizovala, na druhé straně historický objekt náhradou kamenných desek za jednolitý beton poškodila. Současné akci, kterou Povodí Vltavy financuje z vlastních zdrojů, předcházely podrobné přípravné práce, které podnik prováděl již od roku 2016.

„Práce na rekonstrukci Staroměstském jezu začaly přesně podle plánu, kdy stroje zajistí provádění prací na suchu v délce cca 60 metrů na levé polovině jezu poblíž Kampy. Následovat budou bourací práce na degradovaném dřevěném roštu a betonové výplni jezu. Po odstranění staré konstrukce bude montován nový dubový rošt a kamenná výplň z žulových kamenů. Obdobně bude postupováno v dalších navazujících etapách," vysvětlil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Dřevo musí projít speciálním procesem

Základním stavebním materiálem je v případě této rekonstrukce kámen a dřevo. Žula pochází z lomu Vápenice u Vysokého Chlumce na Příbramsku. Duby na výrobu fošen vysázeli hraběcí lesníci před 160 lety v Kněžičkách, v oboře nalézající se na Nymbursku, východně od Poděbrad.  

Dřevo musí před vlastním použitím projít speciální vodní kůrou. „Vytěžené dřevo stlučeme do vorů a ty necháme minimálně měsíc namočené ve vodě, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené pak zůstanou až do finální montáže,“ popsal postup Daniel Boďa ze společnosti Metrostav, která stavbu provádí.

I po nasazení do komor jezu, předtím, než jej opět zaplaví voda, budou dělníci fošny kropit, aby zůstaly zachovány správné klimatické podmínky. Pro Staroměstský jez je třeba stovek trámů o celkové čisté délce 2 145 metrů. 

„Rekonstrukce navrací jez do původní podoby jezu tzv. pražského typu. Jsem si proto jistý, že první stavitelé Staroměstského jezu by byli rádi, kdyby viděli, jak o toto vodní dílo pečujeme i po několika staletích,“ dodal Petr Kubala. 

Stal se vzorem pro jezy pražského typu

Staroměstský jez byl dokončen roku 1241 a jeho půdorys se v průběhu historie prakticky nezměnil. Ač nebyl v Praze první (první tři jezy se pod Hradem dokládají již v roce 993 a do roku 1135 další tři vznikly pod Vyšehradem), stal se s okolními jezy Šítkovským a dnes již zrušeným Novomlýnským, vzorem pro dále realizované vzdouvací stavby v korytech vodních toků pro široké okolí nejen v zemích Koruny České, a to jako tzv. jez pražského typu. 

Tradičním účelem Staroměstského jezu bylo po historicky úvodním plnění hradebního příkopu, vzdutí vody pro pohon mlýnů a vodárenské využití. Na pravém staroměstském břehu se jednalo o komplex osmi Staroměstských mlýnů a Staroměstskou vodárenskou věž, na malostranském břehu pak o mlýn sv. Jiří (později Sovovy mlýny) a tři mlýny na Čertovce (Huť, Zlomkovský a Velkopřevorský).