Vrcholně gotická věž z dílny význačného stavitele Petra Parléře je jednou z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě. Základy pískovcové věže byly položeny společně se základy Karlova mostu. Její stavba byla dokončena až roku 1380. Je koncipována jako obranná věž, zároveň však s vysokou estetickou hodnotou a unikátní sochařskou výzdobou jako součást královské cesty.

Jakožto strážce Starého Města byla významně poškozena roku 1648, na sklonku Třicetileté války, kdy se švédská armáda pokoušela probít přes Karlův most. Tehdy byla brána ostřelována z děla, čímž došlo ke zničení nemalé části sochařské výzdoby, zejména soch Karla IV., jeho čtvrté ženy Elišky Pomořanské a Panny Marie.

K dalšímu poškození věže došlo za revolučních nepokojů roku 1848, k nutné rekonstrukci se přistoupilo o třicet let později.

Sochy králů, svatých i chlípníků

Osudu západní stěny věže naštěstí unikla stěna východní, které dominují unikátní portrétní sochy císaře Karla IV. a krále Václava IV., nad nimiž bdí sv. Vít. O patro výš jsou umístěny sochy sv. Zikmunda, patrona Lucemburska a sv. Vojtěcha, patrona Čech. U nohou mají světci plastiku lva, který shlíží z věže dolů. Tím se dostáváme k hluboké symbolice věže, na kterou Karel IV. kladl velký důraz.

V den svátku sv. Víta (15. června) dochází k symbolickému jevu, kdy stín hlavy lva dopadne na štít s vyobrazením orlice, který je umístěn pod ním. Symbolicky je tak stvrzeno spojení Čech s Moravou.

Stejně tak umístění jiných soch, jejich počet i počet zdobných prvků má skrytý význam související s astrologií. Na nárožích věže, ve výšce zhruba dvou metrů, jsou umístěny satirické sošky; vlevo jeptiška v hábitu s mužem, který jí sahá pod sukni a vpravo muž ohmatávající ňadra ženy.

V prvním patře věže bývala strážnice, druhé patro sloužilo jako vězení pro dlužníky z bohatých rodin, obvykle šlo o nezbedné synky, jejichž otcové za ně odmítli platit dluhy.

Interiéry jsou výsledkem rekonstrukce v 70. letech 19. století, včetně novogotických trámových stropů, která byla prováděna architektem Josefem Mockerem.

Za zmínku stojí rovněž záhadná soška tzv. Věžníka z poloviny 15. století, umístěná na sloupu na konci schodiště.

Tajemná formule

Po dokončení byla věž chráněna nejen silou svých zdí, ale také nekonečnou magickou formulí, která stavbu ochraňovala proti démonům. Četla se z obou stran stejně: „Signa te, signa, temere me tangis et angis.“ V podstatě šlo o obvyklou magickou ochranu stavby, která byla použita i v mnoha jiných příkladech. Obdobou toho bylo zazdění mrtvé kočky do základů.

Bohužel, věž byla svědkem i smutných okamžiků. Roku 1621 tu byly vystaveny setnuté hlavy sedmadvaceti popravených českých pánů. Sejmuty byly až po deseti letech, tajně a na neznámém místě pohřbeny. Dosud nebyly nalezeny.

V průběhu roku 2010 proběhla náročná rekonstrukce sklepení věže. Zdevastované prostory, ve kterých byla umístěna jímka, rozvodná skříň, klimatizace, několik desítek centimetrů betonu na podlaze a kachličky na stěnách prošly obnovou, která stála více než jeden milion korun. Investorem byla společnost známá dnes z poněkud jiných sfér: ABL.

Rekonstrukce v každém případě podle památkářů dopadla dobře a Praze se tak vrátil další unikátní historický prostor. Dnes slouží jako výstavní síň. (mm)

Staroměstská mostecká věž v datech

1357 – položeny základy věže i Karlova mostu Karlem IV.
1380 – dokončení věže za vlády Václava IV.
1621 – na věži vystaveny hlavy 27 českých pánů po porážce stavovského povstání
1648 – Staroměstská mostecká věž poničena střelbou ze švédského děla
1784 – Karlův most poničen velkou povodní
1841 – v Praze postaven 2. most, do té doby Karlův most jedinou pevnou spojnicí přes Vltavu
1848 – v tomto revolučním roce došlo k dalšímu poškození věže, zejména střelbou
2006 – veškeré sochy na věži nahrazeny pískovcovými replikami
2010 – rekonstrukce sklepení

Věž v číslech a metrech

výška: 47 m
počet schodů: 138
výška nárožních věžiček: 64 m
šířka brány: 8 m
Ředitel Pražských věží Zdeněk Novák přibližuje další plánovanou
rekonstrukci Staroměstské mostecké věže:
Dál zpřístupníme historické krovy

Zdeněk Novák šéfuje projektu, který má ambice víc otevřít lidem pražské věže. Jak se to zatím daří, co nového na starobylých věžích Pražané i turisté mohou vidět a čeho se v budoucnosti dočkají? Odpovídá ředitel.

O Pražské věže se druhým rokem stará společnost ABL. Věže jste přebírali v době ekonomické recese, což nebyla pro turistický ruch zrovna nejšťastnější doba. Nebyl to tak trochu risk?
V zahraničí je běžné, že o památky pečuje soukromá společnost. V České republice se jednalo v tomto rozsahu o premiéru. My jsme se od začátku soustředili na maximální zkvalitnění nabízených služeb, větší komunikaci směrem k českým návštěvníkům památek a samozřejmě také realizaci nových expozic a programů pro návštěvníky. Tato strategie se nám osvědčila.

Jaké jsou největší změny, které se vám podařilo na památkách zavést od srpna 2009?
Změn je samozřejmě celá řada, například trubači na vybraných věžích, personál v historických kostýmech, můžete si také zdarma stáhnout do svého telefonu informace o objektu prostřednictvím bluetooth. Památky jsme zpřístupnili celoročně a máme také nový navigační systém, nové expozice a další.

Kdyby se chtěl někdo ucházet o práci na některé z pražských věží, co všechno musí umět?
Předpokladem je například jazyková vybavenost nebo provozní zkušenosti. Když jsme obsazovali pozice, kladli jsme velký důraz na obsazení klíčových funkcí, jakými jsou provozní a facility manager, dispečeři jednotlivých objektů a také průvodci a kustodi. Všichni zaměstnanci procházejí pravidelným školení a naprostá většina má předchozí zkušenosti. Důležitá je také úzká spolupráce s odbornými institucemi, památkáři a historiky.

Vaše společnost se rozhodla vrátit některým památkám jejich původní tvář. Ať už se jedná o věž kostela sv. Mikuláše na Malé Straně nebo sklepení na dnešní seriálové mostecké věži. Je to ale investice, která se jen tak nevrátí…
Při startu projektu jsme deklarovali, že do památek budeme investovat, a to také plníme. Chceme zachovat památky pro další generace.

I přesto, že v centru Prahy se pohybují desetitisíce turistů ze zahraniční, nezapomínáte na turisty z Čech a na obyvatele hlavního města?
Naopak, právě pro naše turisty jsme památky ještě více zatraktivnili. Založili jsme „Klub Pražských věží“ kde se po jednoduché registraci zdarma na webové adrese www.prazskeveze.cz stáváte členem. Pak využíváte jednotný vstup na věže za 50 korun. Zároveň vám zasíláme každý měsíc emailem všechny novinky. Pražané pak navštěvují hojně odborné přednášky. Zájem je o akce pro širokou veřejnost (historické průvody, den zdraví na Petříně, Líbačka na Petříně atd..), divadelní představení pro děti a další.

Jaké jsou vaše nejbližší plány a cíle týkající se samotných objektů, a jaké akce pro veřejnost budete pořádat?
Nyní zahajujeme rekonstrukci historických krovů z 14. století na Staroměstské mostecké věži, které ještě letos zpřístupníme veřejnosti. Pro veřejnost chystáme 20. srpna velikou oslavu 120. výročí postavení Petřínské rozhledny. Návštěvníci se mohou těšit na staropražský trh, spoustu atrakcí pro děti, prezentaci historických bicyklů, automobilů a motocyklů, hudbu i ohňostroj. A přijdete-li v historickém oblečení z 19. století, máte vstup na rozhlednu zdarma. (mm)