Předchozí
1 z 2
Další

Už na začátku léta se Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského potoka ozvala prostřednictvím článku vodohospodáře Jaroslava Poupěte s výrazným varováním v úvodu textu, podle spolku ekologů fungujícího už od roku 1991 je jezírko ve vážném ohrožení.

Poupě jako důkaz přiložil i sérii fotografií a vyjmenoval údajné prohřešky magistrátních úředníků, případně městské firmy Lesy hl. m. Prahy. Právě ta podle jednoho z ochránců Prokopského potoka provedla v lednu 2016 neodborný zásah, kdy se její pracovníci pohrabali v napouštěcím a regulačním systému, jež přivádí vodu z filtru Dalejského potoka zhruba 300 metrů nad jezírkem.

Petra Fišerová, mluvčí pražských Lesů, napsala Pražskému deníku, že jezírko je do jejich správy zařazeno nově, ale Lesy hl. m. Prahy neprováděly žádné práce v širším okolí a ani přímo v blízkosti této vodní plochy, které by ohrozily množství či kvalitu vody v jezírku. V minulosti se pouze firma starala pouze o průběžný úklid okolí.

Redakce se proto obrátila na Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu a specialista vodních toků Jiří Karnecki odpověděl s upozorněním na začátku: „Předně musíme ohradit proti způsobu, jakým prezentuje tuto problematiku Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí. Na jejich informačních portálech jsou často uváděny zcela zavádějící informace. Závěry, které vyvozují, jsou ničím nepodložené spekulace prezentované jako vyjádření v uvozovkách odborníků.“

Ekologický zločin

A tak spor hned vyplaval na povrch. Na jedné straně vodohospodář Poupě tvrdí, že kvůli zmíněným téměř tři roky starým pracím nyní vtéká do jezírka nepatrná část přítoku a většina filtrované vody dnes bez užitku odtéká zpět do Dalejského potoka. Kvůli tomu ubylo vzácného ptactva či ryb.

Poupě byl podle zveřejněného textu v šoku letos 20. června, kdy na hladině Prokopského jezírka spatřil ostrůvky okřehku menšího, plovoucí vodní rostliny se schopností rychlé reprodukce. K jeho uchycení prý pomohlo letošní revitalizování horní části Prokopského potoka. „Tento, podle mne ekologický zločin", kdy magistrát bez odpovídajícího vodoprávního řízení zlikvidoval původní, dlouhodobě stabilizované koryto vodoteče, prostě nejsem schopen pochopit.“

Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského potoka dodává, že pokud se bude zmíněná rostlina dál nekontrolovaně množit, tak vyhubí podstatné množství ryb a dalších na kyslík a světlo vázaných organismů. „A ze stále ještě atraktivního návštěvního místa vytvoří páchnoucí močál,“ apeluje Poupě, který zatím nasbíral v internetové petici 114 podpisů.

„Dle našeho odborného názoru je stav jezírka zcela v souladu s vývojem počasí v letošním roce. Díky snížené hladině a dlouhodobě vysokým teplotám došlo k většímu prohřátí vodního sloupce a následnému nárůstu fytoplanktonu, ale stále v akceptovatelné míře. V kontextu celorepublikového problému s kvalitou vody ve vodních nádržích by se dalo říci, že kvalita vody v jezírku je i tak na velice slušné úrovni,“ brání se magistrátní úředník Karnecki s tím, že problémem je nejasné zásobování jezírka vodou. Karnecki zároveň důrazně odmítl, že by pracovníci Lesů hl. m. Prahy jakkoliv tento kus přírody jakkoliv poškodili.

Revitalizace s vegetací nesouvisí

„Revitalizace Prokopského potoka s rozvojem vegetace v jezírku nikterak nesouvisí,“ dodal specialista na vodní toky a uvedl pozitivní věci, které tento zásah přinesl - třeba vznik nových biotopů zejména pro obojživelníky a ryby nebo rozčlenění na tůně a brody. „Revitalizace potoka je velice dobrým příkladem zadržení vody v krajině a boje proti klimatickým změnám. Zajímavostí je, že okolí potoka nebylo ani oséváno standardní travní směsí, ale bylo zde rozházeno seno z nedalekých květnatých luk, aby se zde vysemenily zejména kvetoucí byliny,“ napsal Karnecki pro Pražský deník.

Čtenáři, obyvatelé a návštěvníci Prahy, si tak zřejmě budou muset vytvořit vlastní názor na základě vlastní zkušenosti. Po podzimní procházce Prokopským údolím na území Jinonic a Hlubočep se pak může přiklonit na jednu, či druhou stranu sporu.

Prokopské údolí bylo vyhlášeno před čtyřiceti lety chráněnou přírodní rezervací, patří k oblíbeným místům Pražanům k oddechu či sportování. A dokonce se stalo i politickým tématem. Také v letošních komunálních volbách kandidovalo uskupení Společnost proti výstavbě v Prokopském údolí - při hlasování do zastupitelstva hlavního města získalo pouze 0,45 procenta, avšak v domovské Praze 13 bylo s více než 22 tisíci hlasy nejúspěšnější ze subjektů mimo radnici. Aktivisté porazili třeba ČSSD nebo Svobodné.