„Žákům se v učebnách mnohem lépe pracovalo. A nejen jim. V první fázi, když ještě nebylo osvětlení všude, mířili do místností s těmito světly i kolegové z učitelského sboru. Opravovali tam třeba písemky,“ hodnotí přínosy takzvaného pro-kognitivního světla, které se na jeho škole testovalo, ředitel Gymnázia Na Pražačce Martin Kašpar. Výsledky podle něj celou školu naprosto ohromily.

Podle Lenky Maierové z Českého vysokého učení technického v Praze, která pilotní projekt vedla, se nové "LED panely" osvědčily hlavně v zimních měsících. Tedy v době, kdy žákům chybí přirozené denní světlo. „Když jsme porovnali známky na vysvědčení před a po instalaci, zjistili jsme statisticky významné rozdíly,“ řekla. Výkonnost studentů se podle ní zlepšila o deset procent.

Zaveďme to všude

Vedení resortu školství proto nyní uvažuje o tom, že zavede speciální osvětlení i v dalších třídách po celé zemi. „Považujeme to za součást zavádění nových metod výuky,“ potvrdila Deníku mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Kdy se s výměnou světel začne a kolik to celé bude stát, prozatím neuvedla. „V současné době neumíme vyčíslit ekonomické dopady plošného doporučení pro všechny typy škol. Pořizování osvětlení do škol totiž není v kompetenci ministerstva školství, ale zřizovatelů,“ vysvětlila.

Jako slunce ve dne

Podle výrobce světel ale školy uspoří. „Cena osvětlení je jen o něco málo vyšší, než je cena interaktivní tabule. A pokud jde o spotřebu energie, tak na pražském gymnáziu ušetřili patnáct procent z původní ceny,“ tvrdí technologický ředitel společnosti Sprectrasol, která pro-kognitivní světlo dodala, Hynek Medřický. Sám ředitel školy odhadl úsporu mezi deseti a patnácti procenty.

Takzvané pro-kognitivní osvětlení je podle odborníků velmi podobné přirozenému dennímu světlu – a to díky hojně zastoupené modré a azurové složce. Ta lidský organismus povzbuzuje k aktivitě.

„Naopak běžná svítidla v učebnách vyzařují světlo, ve kterém množství barevných složek chybí,“ popisuje Medřický. Jejich spektrum je navíc méně vyrovnané než u světla přirozeného. „To může mít negativní vliv nejenom na fyzický a studijní výkon žáků, ale také na funkci jejich imunitního systému nebo kvalitu spánku v noci,“ doplňuje Medřický.

Vliv světla na zdraví lidí se kromě škol zkoumá také ve zdravotnických zařízeních nebo domovech důchodců. Třeba loni v listopadu Deník informoval o tom, že se experti z Národního ústavu duševního zdraví snaží zmapovat, jak na spánek a náladu seniorů působí takzvané biodynamické osvětlení. Tedy takové, které napodobuje světelné prostředí v přírodě a jeho proměnlivost během dne a noci. Výsledky tohoto výzkumu by měly být podle středočeské radní Anety Heřmanové k dispozici na jaře.