Co je úkolem Pražského inovačního institutu?
Praha ho zřídila před dvěma lety proto, aby měla tykadla do světa podnikatelů, výzkumu a vzdělávání. Vznikají v něm vazby vedoucí k předávání poznatků a znalostí ve vědě a výzkumu, které se pak využijí i komerčně. Aby zkrátka znalosti a potenciál nezůstaly v šuplíku.

A existují tu potenciály?
Praha je bezesporu kreativní hub. Je tu vysoká koncentrace vzdělaných a kreativních lidí. Po všech stránkách je to nejlepší město na světě, ale v tom je jeho past. V Ostravě či Brně je motivace růstu daleko vyšší, je tam totiž větší odměna za snahu. Bohužel pražská kultura je taková, že si všichni dělají inovace na koleni v garáži. V Praze jsou přírůstky v inovacích velmi malé.

Vedení Prahy a Pražského inovačního institutu společně představilo v říjnu 2021 on-line Hru Go Viral proti dezinformacím.
Konec turistického skanzenu, Praha má být technologickým lídrem

Jak to?
Je to globálně exponované město a nedaří se tu tak snadno navazovat vazby, které vidíte v Brně, Liberci či Ostravě, kde se všichni znají. Zároveň je zde všechno velmi drahé – čas i prostory. Výsledkem je nakonec nelogická fragmentace, kde se každý spoléhá sám na sebe, jelikož nevidí, jak najít vhodné partnery. S tím pomáhá právě Pražský inovační institut.

Proč to v jiných městech jde?
Když o Praze mluvím kriticky, myslím to konstruktivně a s láskou. Problémem je určitá nevyspělost společnosti. Chybí tu důvěra mezi jednotlivými aktéry, že si vzájemně své nápady neuzmou. K tomu je zapotřebí vyspělejší legislativa, mimo jiné v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Vypadá to, že budování důvěry není zas tak světoborný předpoklad. Když se podíváte do měst, která jsou tahouny znalostních ekonomik, kde všechno svítí, hřeje a je na dálku ovládané, tam tu důvěru mají. Nevíme, jestli jako první měli inovační centra, nebo byly dřív ty technologie a teprve pak se spojili v centrech. Každopádně je tam vzájemný vztah.

Praha si myslí, že inovace dožene

V Praze něco podobného nejde?
Není tu dostatečná poptávka po inovacích, a to kvůli vysoké kvalitě života. V létě tu nepanují teploty kolem šedesáti stupňů, město není ve válce ostřelované raketami, nejsou tu život ohrožující problémy. Stále se však musíme vypořádat s následky komunismu. Ostatní města dokázala více vnímat hrozby, kterým budeme v příštích letech čelit. Praha má potenciál a myslí si, že to rychle dožene, jakmile se tak rozhodne.

To mluvíte schválně v budoucím čase?
V tom je však další past. Nemůžeme čekat na to, až nám ujede další vlak. Praha nemá dobrou pozici pro čerpání evropských dotací. Špatně nastavený je i vztah Prahy a státu. Je to zároveň i velká příležitost pro vedení města ukázat, že neroste jen pro sebe, ale že chce být tahounem celého státu a vzniklé benefity pak překlápět dál do regionů.

První konference Sciencw4Business v dolnobřežanském laserovém centru ELI Beamlines SIC neboli Středočeské inovační centrum.
Nová antibiotika i biočip pro detekci virů. Výzkumníci představili své objevy

Jak mohou inovace řešit problémy například v dopravě?
Praha je středověké město s dlažebními kostkami a je tu obrovský prostor pro zlepšení. Máme řadu pilotních projektů. Jsou to například nejrůznější aplikace na sdílená auta či kola. Obecně fenomén sdílení pomůže. Pak je to telematika, využívání lepších dat a informací z dopravního systému pomocí umělé inteligence. Například Vídeň nedávno čelila dilematu, jestli stavět tunel pro úlevu dopravě v centru, nebo investovat do chytrého systému řízení dopravy. Nakonec zvolili tunel, ale bylo to opravdu těsně. V budoucnu se už nebudou obří infrastrukturní stavby tak snadno povolovat, nýbrž se budou hledat spíše měkká řešení.

Co děláte pro zlepšení životního prostředí?
Předně je potřeba říct, že institut je spoluautorem Strategie Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, která ukazuje, jak snížit produkci odpadu a emisí. Musíme co nejefektivněji nakládat se zdroji, ideální je bezodpadové město. Patří sem veškeré chytré systémy pomáhající lépe nakládat s vodou, zachytávat ji, udržovat a čistit. Ochrana životního prostředí si na sebe musí vydělat. Velké věci se dějí také v energetice. Tam to jinak, než inovacemi nevyřešíme.

Chovat se zodpovědně

Dá se to všechno zvládnout?
Veřejné správě ve využívání umělé inteligence vždy trochu ujíždí vlak. Inovace se dějí převážně ve firmách, v soukromém sektoru. Stát se v tomto musí více chovat jako firma a firmy se musí chovat více zodpovědně. Ony ani nemají na výběr. Když dnes půjdete do banky pro úvěr, zeptají se vás, jaký má váš produkt dopad na životní prostředí a na genderovou rovnost a další.

To jsou otázky, na které nejsou lidé zvyklí?
Dostáváme se na jednu loď – podnikatel či výzkumník bude čelit podmínkám, na které nejsme zvyklí, jako je koncentrace lidí do města, růst a stárnutí populace, migrace a tak dále. Nemáme otestováno, jak na ně bude společnost reagovat. Nepochybně budeme muset změnit postupy městské správy, dělat více práce za méně prostředků, využít technologií. A nezapomínat na lidi. Základní otázka je vždy, jak inovace prospěje lidem.

Podívejme se na inovace v oblasti energetiky. Jak mohou lidé díky inovacím ušetřit v tomto případě?
I zde platí pravidlo, že nejlepší spotřeba je ta, která nevznikne. Každý z nás si může udělat svou osobní revizi, jak je na tom se zateplením domu, jak a které používá spotřebiče, čím svítí, jestli zbytečně nepřetápí, správně větrá a podobně. V budoucnosti může každý z nás přispět svou trochou do mlýna v Praze třeba tím, že bude doma důsledně třídit bioodpad.

Česko se v evropském srovnání digitalizace nachází spíše na chvostu, konkrétně na 17. místě.
Opět na chvostu. Česko má nejhorší a nejdražší internet ve střední Evropě

Na to se ale hlavní město bude muset připravit, ne?
Praha plánuje výstavbu pražské bioplynky, která bioodpad Pražanů přemění například na bioplyn pro autobusy MHD. Obecně je důležitý takzvaný smart metering, přesné měření energetické náročnosti firem, provozů, ale i domácností, které dokáže upozornit na výchylky ve spotřebě. Záleží, jestli žijete v bytě, nebo vlastníte dům. Ceny energií z fosilních zdrojů už raketově klesat nebudou, spíše naopak. Důležitou cestou (nejen) energetických úspor je podpora energetické nezávislosti na neobnovitelných zdrojích energie a podpora lokální produkce.

Jaký je největší projekt, kterým se v Pii zabýváte?
Největším projektem institutu je iKAP II – Inovace ve vzdělávání, takzvaná Implementace krajského akčního plánu s rozpočtem přes 350 milionů korun. Má 24 hlavních partnerů, mimo jiné neziskové organizace Post Bellum a Člověk v tísni, Univerzitu Karlovu nebo ČVUT. Do listopadu příštího roku bude iKAP zdarma poskytovat pražským školám programy pro rozvoj gramotností, digitálních kompetencí, podnikavosti a polytechnické výchovy. Také organizovat vzdělávací kempy pro žáky a studenty, letní příměstské tábory, jazykové kurzy, kroužky nejrůznějšího zaměření i program pro kariérové poradenství a další aktivity.

Jak jste se k inovacím dostal vy sám?
Pracoval jsem původně na IPR jako ředitel strategií plánování a rozvoje. Inovační agendě jsme se věnovali jen kvůli formální povinnosti vůči Evropské komisi, což mi přišlo dost škoda. Když se hledal inovační manažer, přihlásil jsem se. Předchozí zkušenost z IPR byla vhodnou průpravou. Hodí se totiž trochu vědět, kudy v Praze běhají zajíci.

Tomáš Lapáček

Pracuje jako inovační manažer a vedoucí hlavního projektu Prague Smart Accelerator.
Před nástupem do Pii působil čtyři roky v Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) jako ředitel sekce strategií a politik. Jeho úkolem na IPR bylo analyzovat a navrhovat lepší občanskou vybavenost a strategický plán metropole.
V letech 2012 až 2017 řídil sekci překladů pro EU v překladatelském centru Presto. Předtím pracoval na ministerstvu životního prostředí nejprve jako poradce ministra pro evropské záležitosti a následně v odboru EU a politiky životního prostředí.
Byl mimo jiné i asistentem poslance Evropského parlamentu Josefa Zieleniece.
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociální věd Univerzity Karlovy.