Většina z oslovených příslušníků zdejší španělské komunity považuje spor o Katalánsko za uměle vyhrocený kvůli „sobecké hře“ politiků z obou stran. „Ještě před deseti roky měla nezávislost podporu asi pěti procent obyvatel Katalánska. Pak se ale tématu chopili tamní konzervativci s cílem odvrátit pozornost od vlastních problémů,“ uvedl v komentáři pro Pražský deník pětatřicetiletý Fernando z Murcie, kterého do Prahy přilákala před lety láska.

Výběr respondentů není reprezentativní. Představují ho výhradně intelektuálové novináři, historici, spisovatelé. A všichni jsou to muži. Oslovili jsme i ženy, ale žádná se nechtěla k citlivé otázce vyjádřit.

Mezitím obviněného katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta a čtyři bývalé ministry, kteří se v neděli vydali belgické policii, soud v pondělí podmínečně propustil. Už dříve Puigdemont oznámil, že hodlá s belgickou justicí plně spolupracovat. Do Španělska se chce ale údajně vrátit pouze za předpokladu, že mu bude garantován spravedlivý soudní proces.

InfografikaZdroj: Deník

Dva měsíce na vydání

Podle televize VRT se soud rozhodl pětici podmínečně propustit do doby, než rozhodne, jestli uplatní evropský zatýkací rozkaz. Podle serveru BBC chtěl Puigdemont svým vydáním se „ukázat, že nehodlá unikat, ale obhajovat se ve spravedlivém a nezaujatém procesu, který je možný v Belgii, ale nepravděpodobný ve Španělsku“. Belgie musí nanejvýš do šedesáti dnů rozhodnout, zda je vrátí do Španělska.

V rodné zemi jsou stíháni za vzpouru, podněcování ke vzpouře a zneužití veřejných fondů. Kontroverzní deklarace nezávislosti následovala po říjnovém referendu, které Ma-drid považuje za nezákonné.

V neděli proti zadržení pětice obviněných a také dalších aktivistů španělskými autoritami protestovali lidé v několika katalánských městech. Protestující polepili náměstí plakáty zobrazujícími zadržené jako politické vězně.

Rozhovor s bohemistou Gutiérrezem
Docent Enrique Gutiérrez Rubio se narodil před 41 lety v Madridu. Po studiu bohemistiky a germanistiky přesídlil do střední Evropy. V současnosti je jeho hlavním pracovištěm olomoucká katedra romanistiky a bydlištěm Praha. „Otázka politické situace v Katalánsku je strašně složitá, a proto bych chtěl  především upozornit na to, že česká média se často vyjadřují poměrně nepřesně,“ řekl Deníku v Česku usazený španělský filolog.

V čem konkrétně dělají čeští novináři v interpretaci sporu o Katalánsko chyby?
Například - pan Puigdemont není ‚premiér‘ katalánské vlády a jeho náměstci nejsou ‚ministři‘. Jde pouze o regionální vládu a španělsky se mu říká ‚presidente‘, stejně jako premiérovi Rajoyovi (‚presidente Rajoy‘), protože to je španělsky i oficiální termín pro všechny představitele regionálních vlád a ve Španělsku jich je celkem 17. Tím pádem i Andalusie či Madrid by měly svého premiéra, protože mají ‘presidentes‘. Správnější termín by byl ‚hejtman‘.

Dochází podle Vás k „mediálnímu zkreslení“ ještě v něčem jiném?
Často se mluví a píše o referendu, které španělská vláda považuje za nelegální. Je to samozřejmě tak. Nicméně, a to především - bylo nelegální podle Ústavního soudu a tím pádem není vůbec pochyb o tom, že šlo o nelegální referendum. A to i z hlediska katalánské vlády. Tedy, není to nelegální referendum ‚podle španělské vlády‘, ale prostě je nelegální z hlediska španělské ústavy.

Jaký je Váš postoj ke katalánským „státotvorným“ ambicím?
Moje mínění je mínění člověka, který nesnáší nacionalismy jakéhokoliv typu. Navíc pocházím z Madridu, a proto nemůžu být úplně objektivní - pro mne Katalánsko patří Španělsku a mělo by i nadále Španělsku patřit. Katalánsko je docela specifický region, o tom není pochyb, ale podle mne to nestačí na to, aby se jednostranně vyhlásila nezávislost. Je to bohatý region, který má několik (a ne zrovna málo) privilegií. V žádném případě však nejde o národ trpící nesvobodou anebo snad tyranií ze strany španělské vlády.

Máte pro tábor tzv. independistů vůbec nějaké pochopení?
Na druhou stranu, přibližně polovina katalánských občanů se vůbec necítí jako Španělé a sní o nezávislosti, a to i za cenu, že by začátky jejich státnosti byly velmi těžké – museli by mimo jiné čekat na souhlas samotného Španělska s jejich členstvím v EU. Proto říkám, že situace je strašně složitá. Jde o nelegální krok, ale do určitě míry pochopitelný, jelikož centrální vláda Mariana Rajoye v posledních letech už větší prostor Katalánsku neposkytuje. Na druhou stranu, otázkou zůstává, proč by španělská vláda měla neustále poskytovat Katalánsku větší a větší prostor, když už získalo během posledních čtyřiceti let (od pádu frankistického režimu) jako autonomní oblast velká privilegia.