Už příští týden zveřejní výsledky další soutěže, tentokrát na design přístřešků a zábradlí zastávek, tedy na další prvky pražského mobiliáře po lavičkách a koších, jež se soutěžily před rokem.

Rostoucí obliba

Zatímco v případě městského mobiliáře jde spíš o drobnosti, architektonické soutěže v posledních letech rozhodovaly také o budoucím rozvoji velkých území, jako je oblast kolem smíchovského nádraží, bytová výstavba na Kavčích horách či veřejné prostory před Letištěm Václava Havla v Ruzyni. Jejich rostoucí obliba souvisí s celkovou změnou přístupu k územnímu plánování v Praze. Tvrdí to alespoň šéf IPR Ondřej Boháč: „Praha se opět začala zajímat o veřejný prostor a vést diskuse o rozvoji města.“

IPR, který je příspěvkovou organizací magistrátu, od svého vzniku v roce 2013 organizoval nebo se podílel na organizaci deseti soutěží. „Vyzkoušeli jsme jednokolové či vícekolové, ideové, urbanistické, designové, mezinárodní. Na Císařském ostrově probíhal soutěžní workshop, na Karlově náměstí jsme pak jako první v takovém rozsahu otestovali takzvaný soutěžní dialog. Ten se od klasické soutěže liší hlavně tím, že se návrh řešení utváří za chodu se všemi soutěžícími,“ popisuje Boháč.

Hřbitov, lávka i brána

Architekti a projektanti se v posledních letech utkali s návrhy na uspořádání veřejných prostranství, bytových bloků, kancelářských komplexů, lávky a mostu, hřbitova, krajinářského řešení Císařského ostrova i brány holešovického Výstaviště.

I když šlo v tuzemsku spíš o výjimky, mezi soutěžícími se objevila i hvězdná jména ze zahraničí. Investiční skupina Penta vybrala ve své architektonické soutěži na proměnu okolí Masarykova nádraží projekt, na němž se podílela architektka Zaha Hadid. Do městem vypsané soutěže na budoucí Dvorecký most přihlásil svůj návrh proslulý Španěl Santiago Calatrava. V jeho případě však porota, složená z architektů a představitelů města, dala přednost návrhu tuzemských ateliérů.

Komora: jde o pozitivní krok

Podle České komory architektů (ČKA) je častější využívání soutěží pozitivním krokem, i když jde o takzvaně vyzvané soutěže, kdy organizátoři předem osloví vybraný okruh ateliérů. „Ale i ty vyzvané mají smysl. Když jsou dobře obeslané, vycházejí z nich kvalitní návrhy. Ideální by samozřejmě bylo mít soutěže otevřené a mezinárodní, ale to vyžaduje čas a finance,“ konstatuje Milan Svoboda z představenstva ČKA.

Rezervy má Praha ale v debatě o soutěžních návrzích. „Měly by být podkladem k veřejné diskusi o architektuře,“ míní Svoboda. Nezřídka se však stává, že se k veřejnosti dostane jen obrázek se jmény vítězů. Příkladem může být soutěž o Dvorecký most, kdy se veřejnost ani neměla dozvědět, že mezi ostatními návrhy byl i ten od Calatravy.

Cesta od soutěžního návrhu k realizaci stavby bývá, podobně jako u jiných projektů, dlouhá. Z desítky soutěží organizovaných IPR zatím stojí jen část městského mobiliáře. První větší realizací tak bude revitalizace Malostranského náměstí, která má čerstvé stavební povolení. O podobě náměstí rozhodla soutěž v roce 2014.