Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Vedle Ošťádala, u nějž prezident poukázal na údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností, tak na profesuru nedosáhl ani ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler. Kritici to označili za nepřijatelný zásah do akademických principů.

Zeman mu prý rozhodnutí o nejmenování nezaslal

Ošťádal nejprve podal žalobu, kterou napadal Zemanovu nečinnost ve věci jmenování profesorem. Soudy ale dospěly k názoru, že v době jejich rozhodování už prezident nečinný nebyl, protože v lednu 2016 - tedy dva měsíce po podání žaloby - napsal dopis tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V něm jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje. Fyzik se proti soudnímu rozhodnutí brání ústavní stížností.
Aktuální žalobou u pražského městského soudu Ošťádal napadá to, že jemu ani univerzitě Zeman své rozhodnutí o nejmenování nezaslal. Chce, aby soud prezidentovi uložil povinnost doručit rozhodnutí škole i Ošťádalovi, a také chce, aby mu prezident nahradil náklady vynaložené na soudní řízení. Senát soudce Martina Kříže bude o požadavku rozhodovat 22. listopadu.

O věci bude rozhodovat Nejvyšší správní soud

Ošťádal v minulosti podal i další žalobu směřující přímo proti jeho nejmenování profesorem, městský soud ji však opakovaně odmítl jako opožděnou. O věci bude rozhodovat ještě Nejvyšší správní soud.
Zeman podle svých dřívějších vyjádření trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence "nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent". Prezident dále zmínil, že závazek spolupráce podepsala i Ošťádalova manželka. Ošťádal připouští, že poskytoval krycí adresu, protože byl "mladý a naivní". Ohledně kontaktů s StB se docenta zastal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.