„Nadace Charty 77, Muzeum Kampa a nezisková organizace Post Bellum vypracovaly před časem návrhy, jak dále využívat Werichovu vilu. A protože se zastupitelé nedokázali shodnout na výběru jednoho z těchto projektů, rozhodli jsme se občanům nabídnout anketu, v níž se mohou 
k uvedeným třem návrhům vyjádřit,“ vysvětlil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Kamarádka Meda

Zatím nejblíže k pronájmu měla galeristka Meda Mládková, které patří sousední Muzeum Kampa. V únoru letošního roku ji sedmičlenná komise složená z odborníků vybrala jako vítěze soutěže, který se měl o vilu dalších dvacet let starat. Jenže zastupitelé projekt nepodpořili dostatečným počtem hlasů.

Přitom o využití budovy nežádala Medková poprvé. Zájem má dlouhodobě a to i díky tomu, že se s jejím nejslavnějším obyvatelem znala osobně. Byla totiž blízká přítelkyně jeho kamaráda Jiřího Voskovce. Návrh, který předložila, se proto dotýká především odkazu na toto duo nezapomenutelných umělců a také na básníka Vladimíra Holana. 
I on v domě pobýval.

Prostřednictvím své Nadace Jana a Medy Mládkových by tu ráda vybudovala moderní výstavní prostor, který by zahrnoval výtvarné i literární exponáty. Vedle stálé expozice by se tu konaly i jednorázové výstavy, přednášky, autorská čtení nebo divadelní představení.

Co na to Werich?

Podobným směrem se ubírá i Nadace Charty 77, která je dalším ze subjektů, jež by rády získaly objekt do správy. Při tvorbě projektu si prý vedení nadace položilo otázku, co by si ze svého domu přál udělat Jan Werich? „Určitě by byl potěšen, kdyby se jeho dům stal místem pozitivní energie, kam se člověk vždycky rád zajde podívat, odpočinout a třeba se i zasmát, když zrovna půjde kolem,“ popisuje nadace základní vizi.

Dobrou náladu by tu měli čerpat mladí i staří. Prostory by se měly stát multifunkčním bezbariérovým prostorem, jejichž součástí bude knihovna, galerie, divadelní sál, místo pro pohybové aktivity a kavárna. Na zahradě by se pak mohly konat výtvarné výstavy a kolemjdoucí z ulice by tu mohli odpočívat.

„Dlouho říkáme, že Werichova vila nemá sloužit výlučně obyvatelům Kampy, občanům Prahy 1 nebo Prahy. Je pro lidi z celé republiky. Aby, až se na Kampu dostanou, měli místo, kde něco zajímavého zažijí, s někým se potkají, něco podniknou. Takovým místem má být Werichova vila,“ říká Božena Jirků, výkonná ředitelka Nadace Charty 77.

Mluvící příběhy

Jinou cestou jde organizace Post Bellum, která by zde ráda vybudovala Centrum paměti národa. Důležité jsou pro ni příběhy bývalých obyvatel vily. Vedle interaktivní expozice Voskovce a Wericha chce nechat prostor dalším pamětníkům a jejich audiovizuálním nahrávkám, vytvořit zde dokumentární studio i komunitní prostor.

„Nechme budovat vitrínové muzeum, ale místo, kde budou příběhy promlouvat,“ vyjádřil se už před časem ředitel organizace Mikuláš Kroupa. Zástupci Charty 77 uzavřeli s nadací Mládkových memorandum o případné vzájemné spolupráci při spravování vily.

Rekonstrukce na spadnutí

Zájemci si všechny tři návrhy mohou nyní prohlédnout 
v Galerii 1 ve Štěpánské ulici, kde mohou i vyplnit anketní lístek a hlasovat. Druhou možností je pak hlasování prostřednictvím SMS zpráv. Obyvatelé městské části mohou navrhované využití odmítnout a navrhnout jiné řešení, co udělat s vilou. „Momentálně máme okolo 1300 až 1400 elektronických odpovědí. Kolik lidí vyplnilo anketní lístky ale nevíme. Hlasování skončí až 18. října a do té doby bude urna s papírovými hlasy zavřená,“ sdělila mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Prozradit, kdo je zatím favoritem soutěže ale nechce. „Hlasování ještě nebylo skončeno, a proto se k jeho aktuálnímu stavu nemohu vyjadřovat. Nicméně o všechny předkládané projekty je velký zájem.“ Podle ní je to dáno i tím, že samotní soutěžící se snaží své členy a příznivce motivovat, aby se zapojili do hlasování. Na svých webových stránkách žádají o podporu všechny zmíněné instituce.

Aby chátrající vila nespadla dříve, než se vybere její další nájemce, Praha 1 rozhodla, že ji začne rekonstruovat bez ohledu na záměr budoucího nájemce. „Byli bychom rádi, kdyby se vnitřek budovy začal opravovat ještě letos. Musíme ale počkat až bude ukončeno výběrové řízení, protože běží lhůta, kdy subjekty, které se do něho přihlásily, mohou dávat připomínky či podat odvolání. Účastníci řízení této možnosti využívají, proto se doba ukončení tendru prodlužuje,“ vysvětluje Blažková.

Oprava má stát přibližně 28 milionů korun. Hotova by měla být současně s rekonstrukcí celého parku Kampa.

Historie Werichovy vilyWerichova vila.První zmínky o kulturní památce pochází z roku 1580. Podle některých odborníků je ale budova podstatně starší, protože část sklepů má charakter pozdní gotiky. Základ dnešní podoby je pozdně renesanční přestavba z druhé čtvrtiny 17. století, kdy zde byla koželužna nizozemského Serváce Engela a později jeho rodiny. V roce 1725 přešla budova do šlechtického vlastnictví a koželužna byla zrušena.

Za vlastnictví rodem Nosticů zde žil v letech 1798 - 1803 Josef Dobrovský. V roce 1803 došlo ke klasicistní přestavbě domku dle plánů Ignáce Palliardiho. Byla přistavena východní část s arkádami v přízemí, upraveno patro a dům opatřen novou mansardovou střechou s podkrovím. Dle plánu z roku 1840 byl pak na západě přistavěn skleník, ze kterého se zachovala jen severní zeď. 

Po roce 1918 přešel dům do vlastnictví státu. Poté došlo k dílčím úpravám prvního patra a podkroví dle plánů Bohumila Hübschmanna. Následně se zde vystřídali různí, často významní nájemníci. Nájemníky donutila 
k vystěhování ničivá povodeň v roce 2002. Po ní byly provedeny opravy vnějšího pláště budovy (střecha, omítka, okna), vnitřek však čeká na rekonstrukci.

Ve dvou soutěžích na pronájem budovy vypsaných v roce 2008 a 2013 zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových provozující nedaleké Museum Kampa. Praha 1 však pronájem neschválila. 
Zdroj: wWkipedie