„Sůl poškozuje tlapky psů, škodí volně žijícím živočichům, devastuje zeleň, ohrožuje půdu a spodní vody, dále způsobuje škody na fasádách domů a ničí naši obuv," takové jsou hlavní připomínky petentů, které město musí ze zákona projednat do 60 dnů, tedy nejpozději 21.ledna 2013.

Na organizování petice se vedle Nadace na ochranu zvířat spolupodílela Strana zelených v čele s bývalým radním pro životní prostředí Petrem Štěpánkem. Ten se již dříve ostře vyjadřoval proti vyhlášce, která umožní znovu zasypat chodníky solí, a ještě předtím, než vzešla v platnost na začátku února, uspořádal před magistrátem na Mariánském náměstí s pejskaři menší demonstraci.

Pro ptactvo je sůl jedem

close Psům posypová sůl škodí zoom_in Přestože k žádným nápravným krokům tehdy protest za němá stvoření nepřispěl, Štěpánek se nevzdal a nyní věří v úspěch svého dlouhodobého úsilí. „Nejbližší termín schůze Zastupitelstva hlavního města Prahy je stanoven na 13. prosince, kdy bude pravděpodobně záležitost projednána," říká s důrazem na výraznou podporu získaných odborných vyjádření. V průběhu roku se mu podařilo sehnat stanoviska od Státní veterinární správy, Komory veterinárních lékařů, Střediska výcviku psů pro nevidomé, České společnosti ornitologické a Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Ze všech posbíraných materiálů vyplývá, že sůl na komunikacích může vážně ohrožovat životní prostředí. Co všechno může chlorid sodný v množství několika rozházených tun způsobit, neinformované děsí.

Málokdo si například uvědomuje, že posypová sůl kontaminuje zdroj potravy pro volně žijící živočichy. Velmi nebezpečná může být pro ptáky, kteří mají v zimě omezený přístup k vodě. Pokud je roztátý sníh s roztokem posypové soli přiláká, konzumují jedy, které jsou pro menší ptactvo smrtelné.

Dramaticky se s chemií na chodnících vyrovnávají také asistenční psi. „Vodící pes je pro nevidomé cvičen a následně užíván tak, aby bezpečně doprovázel majitele na běžných komunikacích, posypu se nemá šanci vyhnout," potvrzuje Hana Jesenevcová, ředitelka Střediska výcviku vodících psů, která dodává, že pohyb po nezdravém povrchu končí bolestivými problémy psů, které je vyřadí z provozu a tím způsobí komplikace i na nich závislým nevidomým.

Posyp je také politickým bojem

Petr Štěpánek je přesvědčený, že bezpečný povrch pro pohyb chodců lze v zimním období udržovat i bez ohrožování zdraví zvířat a poškozování přírody. Z bezohledného znovuzavedení chemického posypu viní současného radního Lukáše Manharta (TOP09), který podle něj kvůli své nezkušenosti podlehl nářkům zástupců Technické správy komunikací na hromadící se zásoby soli ve skladech. Navíc vedení města prý oklamalo občany tím, že vyhlášku změnilo nařízením Rady a zcela tak z procesu vyšachovalo hlas veřejnosti.

Magistrát se ohrazuje, že chápe požadavky majitelů zvířat a všech, kteří mají obavy ze solení chodníků, pro zahájení solení je proto podle informací od tiskové mluvčí Terezy Králové podmínkou kalamita: „Pouze v případě, pokud by nastala situace, kterou nelze zvládat běžnými postupy, by mohla být na některých místech použita sůl. Například když sníh netaje, přimrzne a ani inertní posyp, ani ruční úklid nezabere."

Dříve sníh odklízeli majitelé domů

Použití chemických rozmrazovacích materiálů hájí magistrát rovněž tím, že poslední dvě zimy byly vzhledem k vývoji počasí na úklid chodníků náročné: „Přibylo i úrazů a kvůli zajištění schůdnosti se pak na nás snesla řada stížností od obyvatel i návštěvníků Prahy," informuje Králová.

Město je přitom odpovědné za zimní údržbu právě přesně dvě sezóny. Ještě v lednu roku 2009 měli povinnost zajistit schůdnost chodníků majitelé přilehlých nemovitostí, kteří byli také zodpovědní za úrazy a škody způsobené zanedbáním úklidu. V té době bylo solení v Praze zakázané a vlastníkům domů hrozila za použití agresivního prostředku pokuta ve výši 30 tisíc korun.

Proč se nemají chodníky v zimě solit?

- Chodníky na rozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl s roztátým sněhem tedy stéká do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin.

- Sůl poškozuje tlapky psů. Protože se psi pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), často utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest.

- Slanou vodu pijí i volně žijící živočichové, hlavně ptactvo, které má jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po požití slané vody uhynou.

Sůl dále poškozuje:

- karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi

- omítku domů a beton. U omítek a zdiva způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i mechanické poškození při mrazech

- symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a způsobuje další oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník upadá

Zdroj: SZ