Některé městské části se odhodlaly k paradoxnímu kroku nejprve své byty levně prodaly, teď je chtějí draho nakupovat od soukromých majitelů. Jinde se snaží suplovat stále chybějící zákon o sociálním bydlení vlastní více, či méně vstřícnou politikou.

Na poměrně propracovaný systém pomoci potřebným v rámci privatizace bytového fondu a deregulace nájemného upozornil Deník jeden z jeho účastníků Jaroslav V. z Prahy 10 (vzhledem k citlivosti tématu si nepřál uvést celé jméno pozn. red). Právě na desítce, jako v jedné z mála pražských městských částí, ještě existuje možnost flexibilně nakládat s obecními byty.

Stěhování, slevy i peněžní pomoc

„Požádal jsem o slevu na nájemném a bylo mi vyhověno," konstatoval s povděkem nemajetný starousedlík z Prahy 10. Vršovická radnice vedle plánu výstavby malomatrážních sociálních bytů v Malešicích už před dvěma lety začala svou bytovou sociální politiku stavět na třech pilířích.

Zdejší resortně odpovědný zástupce starosty Bohumil Zoufalík již před časem uvedl, že v prvním sledu mají lidé s finančními problémy možnost výměny bytu za menší a levnější. Pokud toto nepomůže, mohou se dočkat slevy na nájemném. V konečné fázi pak mohou radnici požádat o přímou a adresnou finanční pomoc, dosahující částky až 3700 korun.

„Vyhověli jsme už desítkám těchto žádostí. Vycházíme vstříc nejen nájemníkům obecních, ale i soukromých bytů a to je v Praze unikátní," sdělil Zoufalík.

Nejprve relativně levně prodat obecní byty, poté nakoupit za tržní, tedy podstatně vyšší ceny potřebné sociální bydlení. Poměrně sporné řešení tíživé situace nemajetných nájemníků volí hned několik pražských radnic.

Levně prodat, draho pořídit zpět?

Po takřka dokončené privatizaci obecního bytového fondu hodlá městská část Praha 5 na svých parcelách v horizontu dvou let vystavět zhruba tři stovky nových nájemních bytů. V oficiálním vyjádření to uvedl starosta pětky Miroslav Zelený. Spolu s více než třemi stovkami bytů ve třinácti domech, které si po posledním kole privatizace smíchovská radnice ponechala, má tedy pro sociální bydlení na Praze 5 zbýt asi šest stovek bytů.

„Obec nemá vlastnit desetitisíce bytových jednotek, o občany v tíživých existenčních podmínkách se ale postarat musí," nastínil Zelený. Podobně, tentokrát kvůli údajné snaze udržet na Jižním Městě mladé rodiny, se k problematice sociálních bytů staví starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. A rovněž se ocitá pod palbou kritiky opozice kvůli „nesystémovosti" svých kroků. Jedenáctka nyní nabízí k prodeji za netržní ceny přibližně tři tisíce obecních bytů. Na druhé straně tamní zastupitelstvo hlasy koalice schválilo nákup osmi set bytů od soukromníků za zhruba šest set milionů korun. Místní koaliční strany navíc zdejším lidem před komunálními volbami slibovaly výstavbu nových sociálních bytů. Opozice ale i množství jihoměstských však poukazuje na snahu zastavět zelené a parkovací plochy, kterých je zde zoufalý nedostatek. Od voleb v roce 2010 se na Jižním Městě stavět nezačalo.

Značný převis poptávky nad nabídkou ve věci obecních bytů trápí i Prahu 13, které po poslední vlně privatizace zbylo jen něco málo přes sedmdesát bytů. Lidé jich po radnici chtějí ale více než dvojnásobek.

Soutěž se připravuje

Podle mluvčího Prahy 13 Samuela Truschky nyní vedení městské části sestavuje podmínky pro vypsání soutěže na výstavbu asi stovky takzvaných startovacích bytů. Podobné výběrové řízení v hodnotě 280 milionů korun už však kvůli nevyhovujícím uchazečům na třináctce před nedávnem zkrachovalo.

Absenci uceleného řešení sociálního bydlení před časem připustila radnice Prahy 9. Svou polohou dále od centra si ale na druhou stranu může podle sociálního odboru vysočanské radnice dovolit udržovat poměrně nízkou hladinu nájemného ve většině obecních bytů. Navíc prý zvýhodňuje chudší rodiny při jejich přidělování. Praha 9 se také snaží zachovat „sociální nájemné" i ve svém domě s pečovatelskou službou.