Nové vedení radnice nyní přichází s kompromisním řešením, které by mělo problém definitivně vyřešit. „V koalici existuje shoda na tom, že bychom rádi doprovodili pomník maršála Koněva doprovodnou tabulí, na které by byly popsány jeho historické činy v širší paletě, než je v tuto chvíli. Tedy i ty od roku 1945 dál," prozradil Pražskému deníku zástupce starosty Prahy 6 pro kulturu a památkovou péči Jan Lacina (STAN).

Podle něj není možné zamlčovat kromě zásluh při osvobozování další jeho činy jako potlačení Maďarského povstání v roce 1956, podíl na stavbě Berlínské zdi nebo přípravu obsazení Československa v roce 1968. „Moje přání je, aby to bylo vyřešeno do konce prázdnin, ale čas nás tlačí," dodal místostarosta s tím, že radní ještě definitivní rozhodnutí neučinili.

Opačné názory komunistů a konzervativců

Nejhlasitějšími zastánci pomníku jsou v současnosti místní komunisté. „Tato socha je poděkováním nejen Koněvovi jako vojevůdci, ale všem vojákům, kteří se podíleli na osvobozování Prahy," vysvětluje zastupitel Prahy 6 za KSČM Ivan Hrůza.

Tvrdí, že se mohou vést diskuse a různá historická bádání, nemohou ale být příčinou k odstranění památníku. Hrůza zároveň odmítá i možnost dovysvětlující cedule. Podle něj na taková místa nepatří. Je to prý stejné, jako kdyby se na americký památník v Plzni psalo o spojeneckém bombardování Prahy, při kterém zahynuly stovky lidí.

„Ne, tohle není otázka kompromisu. Můžu potvrdit, že celý náš klub bude hlasovat proti. A pokud tam někdo takovou tabulku umístí, budeme doslova a do písmene dělat všechno pro to, abychom dosáhli odstranění," dodal zastupitel důrazně.

Zcela opačně vidí situaci Helena Frankenbergerová z Konzervativního klubu, který usiluje o to, aby Koněv z Dejvic zmizel. „Když o něm dnes něco čteme, protože dřív to nešlo, vidíme, že to byl člověk, který si nevážil lidského života. Ztráty byly u něj vždy vícenásobné než jinde. Hříchů měl mnohem víc než zásluh," říká bývalá zastupitelka.

A pozastavuje se nad tím, proč když byl nejprve odstraněn pomník Stalina na Letné a pak socha Lenina na Vítězném náměstí nebo tank na Smíchově, nedošlo i k demontování Koněva. Navíc zásluhy za osvobození hlavního města na konci druhé světové války nemá, myslí si.

Z hrdiny se může stát padouch

„Samozřejmě bychom byli raději, kdyby byla socha odstraněna, ale pokud radnice nebude mít odvahu, lepší než nic. Bude ale také záležet na tom, co bude na tabulce napsáno," říká Frankenbergerová k nápadu současné radnice.

K problému se už dříve vyjádřil i starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09), který prohlásil, že odstraněním sochy by se nic nevyřešilo. „Věřím, že žijeme ve společnosti, která se nebojí pravdy a která nepotřebuje odstraňovat pomníky. Myslím si, že pokud tam zůstane a bude opatřen vysvětlující cedulkou, může sloužit jako příklad, že se z dřívějšího hrdiny může klidně stát padouch," řekl podle radničních novin Šestka Kolář.

Stejně jako jsou v této otázce rozděleni politici, nejednotní jsou, zdá se, také místní obyvatelé. „Proč to dávat pryč? Jednou to tady už stojí a má to svůj význam, tak nevím, proč by měl někdo přijít a zrovna teď to začít bourat," říká kolem procházející starší dáma. Mladá paní s kočárem to ale vidí jinak. „Symboly totality měly už dávno všechny zmizet. V 21. století tady mít Stalinova poskoka mi připadá dost zvláštní," tvrdí žena.

Armáda si ale pomníku váží. Důkazem toho je fakt, že si ho vybrala jako jedno z pietních míst, kde se pravidelně koná pietní vzpomínka k výročí konce války. Letos sem položili věnce zástupci Generálního štábu za přítomnosti několika pamětníků ve čtvrtek 7. května.

Koněvovy růžové kalhoty

Památník ale v minulosti několikrát čelil útoku vandalů. Naposledy 19. listopadu loňského roku byl pomalován narůžovo. Radnice hned druhý den nechala barvu smýt a případ předala policii.

Přebarvení některých symbolů minulého režimu není v Česku ojedinělé. Výtvarník David Černý byl autorem přetření tanku na růžovo na náměstí Kinských, barevných kostkovaných kalhot se v minulosti několikrát dočkala rovněž socha budovatele u stanice metra C Chodov. Sako na rudo a bílé boty měla krátce rovněž socha komunistického prezidenta Antonína Zápotockého v Zákolanech na Kladensku před třemi lety.

Socha maršála Sovětského svazu Koněva vznikla na náměstí Interbrigády na Praze 6 v roce 1980. Autorem je akademický sochař Zdeněk Krybus, který Koněva zpodobnil v nadživotní velikosti. Má rozepnutý vojenský plášť, vojenskou čepici a v pravé ruce drží kytici šeříků, kterými byli v hlavním městě vítáni příslušníci Rudé armády v květnu 1945.

Podílel se na potlačení revoluce

Na mramorovém podstavci je dnes napsáno: Významný vojevůdce, maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu a hrdina Československé socialistické republiky, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv byl vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel mimo jiné na osvobození Prahy, části Polska, Slezska nebo Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956. V 60. letech pak působil v Berlíně, kde dohlížel na výstavbu Berlínské zdi. Zemřel v roce 1973 v 76 letech.