Sociálnědemokratický premiér šetří silnými slovy i gesty. Své pohoršení dal najevo jen po lánském puči těch, kteří mu měli krýt záda. Ale jakmile zvítězil, vrátil se do polohy rozvážného politika, jehož hlavní zbraní není útok, ale dobrovolná kapitulace povstalců. Svou tichou rozhodnost prokázal minulý měsíc.

V době ostrého boje o policejní reformu připravil bleskovou výměnu šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS). Po očekávané rezignaci Jiřího Langa, který kontrarozvědku řídil třináct let, vybral za jeho nástupce důstojníka BIS Michala Koudelku. Během jediného týdne ho představil příslušnému sněmovnímu výboru i vládě. Nikdo nebyl proti.

BIS POD OCHRANOU

„Kdybychom se teď pustili do destruktivního mocenského boje o šéfa BIS, vedlo by to k jejímu rozvalu, což by ohrozilo bezpečnost občanů. Rozhodl jsem se pro cestu, která toto riziko vyloučí, pro kontinuitu, profesionalitu, nestranickost BIS. Mělo by to tak zůstat, ať tu bude jakákoliv koalice. BIS nemůže být agenturou žádné strany ani firmy, nesmějí tam být politické či komerční tlaky, musí být nezávislá. Proto jsem nominoval Michala Koudelku a vítám, že jak koaliční, tak opoziční strany můj záměr pochopily a podpořily ho," sdělil k tomu Bohuslav Sobotka Deníku. Zároveň se chce vyhnout trapnému tápání minulých vlád, které nedokázaly pro bývalé šéfy BIS najít odpovídající post ve státní správě. „Pro pana generála Langa zatím místo nemám, ale jsme v kontaktu a mým cílem je najít uspokojivé řešení z hlediska jeho budoucího uplatnění," řekl premiér.

Ačkoliv již rok a půl platí služební zákon, sociální demokracie se umí postarat i o čistě politické figury ze svých řad. Jen v posledních dnech se veřejnost dověděla, že post politického náměstka na školství opustil Petr Hulinský, muž, který během svého působení na pražském magistrátu v Bémově éře inkasoval mnohamilionové částky za účast v dozorčích radách městských firem. Ministryně školství Kateřina Valachová ho zdědila po Marcelu Chládkovi, ale za rok práce nikdo v resortu nedokázal 
říct, co 
tam Hulin
ský vlastně dělal. „Není tajemstvím, že komunikace mezi náměstkem Hulinským a paní ministryní Valachovou nebyla dobrá, Petr Hulinský se proto rozhodl ukončit působení na školství, kam přišel jako člověk, který by měl mít na starosti sport. Nyní se s ním rozhodl spolupracovat ministr vnitra Chovanec v oblasti bezpečnosti," lakonicky uvedl premiér.

Hulinský ovšem patřil společně s Karlem Březinou k pražským politikům, kteří se po lánském puči hlasitě postavili na Sobotkovu stranu. Březina, jemuž právě vypršel podmínečný trest za neoprávněné pobírání odměny v dozorčí radě dopravního podniku, se stal poradcem ministryně školství. Kvůli odsouzení Březina přišel o možnost zasedat v magistrátní radě. Předseda ČSSD přesto odmítá, že by šlo o nějaké přidělování trafik: „Pokud by se jednalo o nějaké upichování, Karel Březina mohl jít na ministerstvo před dvěma roky, ale přichází rok před volbami na poloviční úvazek jako poradce, nesouvisí to tedy 
s umisťováním lidí do státní správy." Sobotkovi nevadí ani to, že Březina se nikdy 
o školství nezajímal. Ministryně Valachová prý hodlá využít jeho kontakty 
ve sportovním prostředí.

ÚSPĚŠNÍ ZRÁDCI

K ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové pro změnu nastupují dva sociální demokraté, s nimiž se žádné kontroverze nepojí. Dlouholetý politik z Vysočiny a bývalý kandidát na ministerský post Petr Krčál i středočeský exradní Robin Povšík obsadí posty politických náměstků.

Sobotkovu personální strategii snad nejlépe vystihuje jeho postoj k lánským pučistům. Milana Chovance, který se vzpamatoval nejdřív, udělal ministrem vnitra a druhým nejmocnějším mužem ve straně. Michala Haška a Jiřího Zimolu uklidil do krajů, kde si měli svoji zradu odpracovat, přičemž Zimola se k iniciátorovi puče Haškovi nachomýtl spíš jen náhodou. Jako první se také vzdal všech funkcí spojených s centrem včetně poslaneckého mandátu. Hašek i Zimola teď vedou jihomoravskou a jihočeskou kandidátku ČSSD do krajských voleb.

Zatímco Hašek se tváří jako loajální Sobotkův podřízený, Zimola si drží autonomní pozici. Proti vůli předsedy například předložil návrh zákona o zdanění církevních náhrad, čímž získal hodně sympatií. Předseda jeho postoj respektuje: „Třebaže s Jiřím Zimolou nemáme na vše stejné názory, uznávám, že kraj vede dobře a je nejlepším z potenciálních kandidátů, které tam ČSSD může postavit," míní Sobotka, jehož mantrou je stranu držet pohromadě i za cenu jistých osobních animozit. „Byl bych rád, aby tu sociální demokracie zůstala jako nejsilnější levicová politická síla v zemi. Lidé mají právo mít odlišné názory, vždy jsem byl odpůrce vylučování. Nebudu nic podobného prosazovat ani dnes," uvedl Sobotka pro Deník.